Všechno je jinak. Vědci přepisují evoluční strom dinosaurů

Všechno, co jste se ve škole učili o dinosaurech, je podle nové vědecké studie špatně. Paleontologové zpochybnili základy jejich dělení.

Vědci v aktuálním vydání časopisu Nature zpochybnili více než 100 let trvající genealogický strom dinosaurů. Tito živočichové z druhohor, kteří dominovali živočišné říši přes 130 milionů let, byli dosud považováni za „strašné ještěry“ či „ohromné plazy“. Se stále nově se objevujícími pozůstatky po dinosaurech zjišťují odborníci velkou různorodost mezi těmito tvory.

Zapomeňte na základní pravidla

Přes 100 let platí rozdělení dinosaurů do dvou řádů: plazopánvých (Saurischia), kam patří všichni masožraví dinosauři (teropodi; třeba Tyrannosaurus rex, Giganotosaurus či Spinosaurus) a velcí býložraví dinosauři (například Brontosaurus a Diplodocus), a ptakopánvých (Ornithischia), kam patří třeba obrnění dinosauři a ornitopodi (například Iguanodon). Vědci z Cambridgeské univerzity a londýnského Muzea přírodní historie to nyní zpochybnili.

Nahrávám video
Reportáž: V Brazílii našli kosti neznámého dinosaura
Zdroj: ČT24

Podle spoluautora studie Matthewa Barona z Cambridgeské univerzity jsou teropodi daleko blíže ptakopánvým, nově pro ně zavedli řád Ornithoscelida. Do původního řádu Saurischia, odkud by měli být teropodi vyřazeni, mají nově patřit zvláštní dvounozí masožraví dinosauři ze skupiny Herrerasauria.

Mění se i časová osa

Vědci ve studii také o zhruba deset milionů let dozadu posunuli první výskyt dinosaurů na Zemi. Údajně se objevili asi před 247 miliony let, a to spíše na severní polokouli.

„Tento objev byl pro nás naprostým šokem, protože byl proti všemu, co jsme dosud o nich znali,“ řekl Baron.

Dinosauři vyhynuli před asi 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Příčiny tohoto vymírání nejsou dosud zcela objasněny. Někteří vědci ho vysvětlují katastrofickou událostí, jako je dopad velkého asteroidu, nebo silnou vulkanickou činností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...