Všechno je jinak. Vědci přepisují evoluční strom dinosaurů

Všechno, co jste se ve škole učili o dinosaurech, je podle nové vědecké studie špatně. Paleontologové zpochybnili základy jejich dělení.

Vědci v aktuálním vydání časopisu Nature zpochybnili více než 100 let trvající genealogický strom dinosaurů. Tito živočichové z druhohor, kteří dominovali živočišné říši přes 130 milionů let, byli dosud považováni za „strašné ještěry“ či „ohromné plazy“. Se stále nově se objevujícími pozůstatky po dinosaurech zjišťují odborníci velkou různorodost mezi těmito tvory.

Zapomeňte na základní pravidla

Přes 100 let platí rozdělení dinosaurů do dvou řádů: plazopánvých (Saurischia), kam patří všichni masožraví dinosauři (teropodi; třeba Tyrannosaurus rex, Giganotosaurus či Spinosaurus) a velcí býložraví dinosauři (například Brontosaurus a Diplodocus), a ptakopánvých (Ornithischia), kam patří třeba obrnění dinosauři a ornitopodi (například Iguanodon). Vědci z Cambridgeské univerzity a londýnského Muzea přírodní historie to nyní zpochybnili.

Nahrávám video

Podle spoluautora studie Matthewa Barona z Cambridgeské univerzity jsou teropodi daleko blíže ptakopánvým, nově pro ně zavedli řád Ornithoscelida. Do původního řádu Saurischia, odkud by měli být teropodi vyřazeni, mají nově patřit zvláštní dvounozí masožraví dinosauři ze skupiny Herrerasauria.

Mění se i časová osa

Vědci ve studii také o zhruba deset milionů let dozadu posunuli první výskyt dinosaurů na Zemi. Údajně se objevili asi před 247 miliony let, a to spíše na severní polokouli.

„Tento objev byl pro nás naprostým šokem, protože byl proti všemu, co jsme dosud o nich znali,“ řekl Baron.

Dinosauři vyhynuli před asi 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Příčiny tohoto vymírání nejsou dosud zcela objasněny. Někteří vědci ho vysvětlují katastrofickou událostí, jako je dopad velkého asteroidu, nebo silnou vulkanickou činností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 47 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled