Všechno je jinak. Vědci přepisují evoluční strom dinosaurů

Všechno, co jste se ve škole učili o dinosaurech, je podle nové vědecké studie špatně. Paleontologové zpochybnili základy jejich dělení.

Vědci v aktuálním vydání časopisu Nature zpochybnili více než 100 let trvající genealogický strom dinosaurů. Tito živočichové z druhohor, kteří dominovali živočišné říši přes 130 milionů let, byli dosud považováni za „strašné ještěry“ či „ohromné plazy“. Se stále nově se objevujícími pozůstatky po dinosaurech zjišťují odborníci velkou různorodost mezi těmito tvory.

Zapomeňte na základní pravidla

Přes 100 let platí rozdělení dinosaurů do dvou řádů: plazopánvých (Saurischia), kam patří všichni masožraví dinosauři (teropodi; třeba Tyrannosaurus rex, Giganotosaurus či Spinosaurus) a velcí býložraví dinosauři (například Brontosaurus a Diplodocus), a ptakopánvých (Ornithischia), kam patří třeba obrnění dinosauři a ornitopodi (například Iguanodon). Vědci z Cambridgeské univerzity a londýnského Muzea přírodní historie to nyní zpochybnili.

Nahrávám video

Podle spoluautora studie Matthewa Barona z Cambridgeské univerzity jsou teropodi daleko blíže ptakopánvým, nově pro ně zavedli řád Ornithoscelida. Do původního řádu Saurischia, odkud by měli být teropodi vyřazeni, mají nově patřit zvláštní dvounozí masožraví dinosauři ze skupiny Herrerasauria.

Mění se i časová osa

Vědci ve studii také o zhruba deset milionů let dozadu posunuli první výskyt dinosaurů na Zemi. Údajně se objevili asi před 247 miliony let, a to spíše na severní polokouli.

„Tento objev byl pro nás naprostým šokem, protože byl proti všemu, co jsme dosud o nich znali,“ řekl Baron.

Dinosauři vyhynuli před asi 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Příčiny tohoto vymírání nejsou dosud zcela objasněny. Někteří vědci ho vysvětlují katastrofickou událostí, jako je dopad velkého asteroidu, nebo silnou vulkanickou činností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 16 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 18 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...