Všechno je jinak. Vědci přepisují evoluční strom dinosaurů

Všechno, co jste se ve škole učili o dinosaurech, je podle nové vědecké studie špatně. Paleontologové zpochybnili základy jejich dělení.

Vědci v aktuálním vydání časopisu Nature zpochybnili více než 100 let trvající genealogický strom dinosaurů. Tito živočichové z druhohor, kteří dominovali živočišné říši přes 130 milionů let, byli dosud považováni za „strašné ještěry“ či „ohromné plazy“. Se stále nově se objevujícími pozůstatky po dinosaurech zjišťují odborníci velkou různorodost mezi těmito tvory.

Zapomeňte na základní pravidla

Přes 100 let platí rozdělení dinosaurů do dvou řádů: plazopánvých (Saurischia), kam patří všichni masožraví dinosauři (teropodi; třeba Tyrannosaurus rex, Giganotosaurus či Spinosaurus) a velcí býložraví dinosauři (například Brontosaurus a Diplodocus), a ptakopánvých (Ornithischia), kam patří třeba obrnění dinosauři a ornitopodi (například Iguanodon). Vědci z Cambridgeské univerzity a londýnského Muzea přírodní historie to nyní zpochybnili.

Nahrávám video
Reportáž: V Brazílii našli kosti neznámého dinosaura
Zdroj: ČT24

Podle spoluautora studie Matthewa Barona z Cambridgeské univerzity jsou teropodi daleko blíže ptakopánvým, nově pro ně zavedli řád Ornithoscelida. Do původního řádu Saurischia, odkud by měli být teropodi vyřazeni, mají nově patřit zvláštní dvounozí masožraví dinosauři ze skupiny Herrerasauria.

Mění se i časová osa

Vědci ve studii také o zhruba deset milionů let dozadu posunuli první výskyt dinosaurů na Zemi. Údajně se objevili asi před 247 miliony let, a to spíše na severní polokouli.

„Tento objev byl pro nás naprostým šokem, protože byl proti všemu, co jsme dosud o nich znali,“ řekl Baron.

Dinosauři vyhynuli před asi 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Příčiny tohoto vymírání nejsou dosud zcela objasněny. Někteří vědci ho vysvětlují katastrofickou událostí, jako je dopad velkého asteroidu, nebo silnou vulkanickou činností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...