Vrtulník NASA Ingenuity na Marsu překonal všechny své předchozí rekordy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA od svého únorového přistání na Marsu už nalétal více než 2,6 kilometru, přičemž ve vzduchu strávil celkově bezmála dvaadvacet minut. Při zatím poslední akci překonal své dosavadní letové rekordy. Informovala o tom Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Helikoptéra o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji a jediným úkolem je vyzkoušet, jestli budou při budoucím zkoumání povrchu mimozemských těles využitelné létající aparáty. Stroj doposud překonal všechna očekávání vědců.

Během prozatím posledního letu, který absolvovala v pondělí, uletěla Ingenuity 450 metrů, což je dosud nejvíce. V marsovském vzduchu se přitom držela bez jedenácti vteřin tři minuty, což je rovněž její rekordní výkon.

Zatímco při předchozích letech se vrtulník držel trasy před Perseverance, tentokrát provedl let okružní. Sbíral přitom pro svého společníka jedoucího na povrchu Marsu podrobné informace o terénu, včetně barevných záběrů. Ty pomohou vědeckému týmu na Zemi při výběru nejvhodnější cesty nejen pro bezpečný postup, ale i pro výběr zajímavých cílů ke zkoumání a k odběru vzorků.

Byl na Marsu život?

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na Marsu a shromažďování údajů o klimatu a geologii planety. Rover má  proto sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

První odběr vzorků se předminulý týden nezdařil. Podle sdělení NASA to ale nezpůsobily problémy se zařízeními ani softwarem stroje, nýbrž přílišná jemnost materiálu. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Odběry budou pokračovat na dalších místech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...