Vrtulník NASA Ingenuity na Marsu překonal všechny své předchozí rekordy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA od svého únorového přistání na Marsu už nalétal více než 2,6 kilometru, přičemž ve vzduchu strávil celkově bezmála dvaadvacet minut. Při zatím poslední akci překonal své dosavadní letové rekordy. Informovala o tom Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Helikoptéra o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji a jediným úkolem je vyzkoušet, jestli budou při budoucím zkoumání povrchu mimozemských těles využitelné létající aparáty. Stroj doposud překonal všechna očekávání vědců.

Během prozatím posledního letu, který absolvovala v pondělí, uletěla Ingenuity 450 metrů, což je dosud nejvíce. V marsovském vzduchu se přitom držela bez jedenácti vteřin tři minuty, což je rovněž její rekordní výkon.

Zatímco při předchozích letech se vrtulník držel trasy před Perseverance, tentokrát provedl let okružní. Sbíral přitom pro svého společníka jedoucího na povrchu Marsu podrobné informace o terénu, včetně barevných záběrů. Ty pomohou vědeckému týmu na Zemi při výběru nejvhodnější cesty nejen pro bezpečný postup, ale i pro výběr zajímavých cílů ke zkoumání a k odběru vzorků.

Byl na Marsu život?

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na Marsu a shromažďování údajů o klimatu a geologii planety. Rover má  proto sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

První odběr vzorků se předminulý týden nezdařil. Podle sdělení NASA to ale nezpůsobily problémy se zařízeními ani softwarem stroje, nýbrž přílišná jemnost materiálu. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Odběry budou pokračovat na dalších místech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 22 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 23 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.