Vrtulník NASA Ingenuity na Marsu překonal všechny své předchozí rekordy

Malý vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA od svého únorového přistání na Marsu už nalétal více než 2,6 kilometru, přičemž ve vzduchu strávil celkově bezmála dvaadvacet minut. Při zatím poslední akci překonal své dosavadní letové rekordy. Informovala o tom Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Helikoptéra o velikosti malého dronu přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji a jediným úkolem je vyzkoušet, jestli budou při budoucím zkoumání povrchu mimozemských těles využitelné létající aparáty. Stroj doposud překonal všechna očekávání vědců.

Během prozatím posledního letu, který absolvovala v pondělí, uletěla Ingenuity 450 metrů, což je dosud nejvíce. V marsovském vzduchu se přitom držela bez jedenácti vteřin tři minuty, což je rovněž její rekordní výkon.

Zatímco při předchozích letech se vrtulník držel trasy před Perseverance, tentokrát provedl let okružní. Sbíral přitom pro svého společníka jedoucího na povrchu Marsu podrobné informace o terénu, včetně barevných záběrů. Ty pomohou vědeckému týmu na Zemi při výběru nejvhodnější cesty nejen pro bezpečný postup, ale i pro výběr zajímavých cílů ke zkoumání a k odběru vzorků.

Byl na Marsu život?

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na Marsu a shromažďování údajů o klimatu a geologii planety. Rover má  proto sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

První odběr vzorků se předminulý týden nezdařil. Podle sdělení NASA to ale nezpůsobily problémy se zařízeními ani softwarem stroje, nýbrž přílišná jemnost materiálu. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Odběry budou pokračovat na dalších místech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.