Víra pomáhá k lepšímu sexuálnímu životu. Přinejmenším v Británii, naznačuje výzkum

Nová studie ukazuje, že silnější náboženské přesvědčení je spojené s vyšší mírou sexuálního uspokojení. Silná víra ale přináší do sexuálních vztahů jiné komplikace.

Výzkum, který publikoval odborný časopis The Journal of Sex Research, potvrdil předpoklad, že mít v životě mnoho sexuálních partnerů – či naopak žádného – vede k nižší sexuální spokojenosti. Současně se také ukázalo, že k náklonnosti k příležitostnému pohlavnímu styku se váže nižší satisfakce, a to jak u mužů, tak u žen.

Lidé, kteří uvádějí, že náboženství je v jejich životě důležité, mají podle výzkumu méně sexu, zejména proto, že ti bez partnera častěji sexuálně abstinují. Celkově jsou ale se svým sexuálním životem spokojenější než ti, v jejichž životě náboženství velkou roli nehraje, zjistila studie Nitzana Peri-Rotema z Exeterské univerzity a Vegarda Skirbekka z Norského institutu veřejného zdraví a Kolumbijské univerzity.

Vědci ve výzkumu použili údaje o mužích a ženách ve věku 18 až 59 let ze třetího britského národního průzkumu sexuálních postojů a životního stylu.

Víra a sex

Více věřící vdané ženy ve studii častěji než jejich méně věřící vrstevnice uváděly, že jsou se svým sexuálním životem spokojené. U ženatých mužů to neplatilo.

Svobodní věřící muži byli ohledně svého pohlavního života výrazně spokojenější než ti nevěřící, ale ukázalo se, že to má háček. Když totiž vědci z tohoto vzorku vyřadili muže bez aktivního sexuálního života, tak se tato souvislost vytratila. Zjednodušeně řečeno: věřící muži, kteří nemají sexuální partnery, to snášejí lépe než ti méně věřící.

Obecně tvořili věřící v dotazníku dost omezenou menšinu: jen jedenáct procent mužů a šestnáct procent žen uvedlo, že náboženství a náboženské přesvědčení jsou pro ně velmi důležité. Naopak více než dvě třetiny respondentů uvedly, že nikdy nebo téměř nikdy nenavštěvují náboženské obřady. Polovina všech dotazovaných byla vdaná, dalších 17 procent žilo s partnerem a pětina neměla stálého partnera.

Muži uváděli ve srovnání se ženami v průměru větší množství „sexuálních událostí“ v posledních čtyřech týdnech (4,4 oproti 4,0). Přibližně čtvrtina žen a mužů vyjádřila silný souhlas s tvrzením „Cítím se spokojen/a se svým sexuálním životem“, zatímco čtrnáct procent žen a 17 procent mužů uvedlo, že jsou se svým sexuálním životem nespokojeni. 

Téměř 40 procent mužů uvedlo, že za svůj život mělo deset nebo více sexuálních partnerek, zatímco u žen to byla jen čtvrtina.

Co mění víra v sexuálním životě

Podle Skirbekka věřící méně často provozují příležitostný sex a také častěji omezují svou sexuální aktivitu pouze na vztah založený na lásce. „To může vést k nižším očekáváním od sexuální aktivity mimo formální svazek a také k větší spokojenosti se sexuálním životem obecně,“ předpokládá vědec. „Je ale také možné, že náboženské cítění ohledně posvátnosti manželského sexu, stejně jako nesouhlas se sexem mimo manželství, má větší význam pro sexuální spokojenost u žen než u mužů.“

Studie ukazuje také významnou souvislost mezi dosaženým vzděláním a četností a spokojeností v sexuálním životě. Ukázalo se totiž, že vzdělaní jedinci uváděli v dotazníku méně sexu a současně vyjadřovali také menší spokojenost ze sexuálního života ve srovnání s osobami s nižším vzděláním.

Peri-Rotem dodává, že jejich výzkum „naznačuje, jak důležité je chápat změny v sexuálním chování v kontextu změn náboženských norem a přesvědčení a dalších trendů na úrovni společnosti. Tím, že lidé odkládají svoje vztahy na pozdější věk, klesá množství sexu, ale současně se zvyšuje možnost, že méně věřící lidé se budou častěji účastnit příležitostného sexu.“

Výzkum tedy podle něj vypovídá nejen o věřících a nevěřících, ale zejména o dynamických změnách, jimiž prochází moderní společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 3 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled