Nová studie ukazuje, že silnější náboženské přesvědčení je spojené s vyšší mírou sexuálního uspokojení. Silná víra ale přináší do sexuálních vztahů jiné komplikace.
Výzkum, který publikoval odborný časopis The Journal of Sex Research, potvrdil předpoklad, že mít v životě mnoho sexuálních partnerů – či naopak žádného – vede k nižší sexuální spokojenosti. Současně se také ukázalo, že k náklonnosti k příležitostnému pohlavnímu styku se váže nižší satisfakce, a to jak u mužů, tak u žen.
Lidé, kteří uvádějí, že náboženství je v jejich životě důležité, mají podle výzkumu méně sexu, zejména proto, že ti bez partnera častěji sexuálně abstinují. Celkově jsou ale se svým sexuálním životem spokojenější než ti, v jejichž životě náboženství velkou roli nehraje, zjistila studie Nitzana Peri-Rotema z Exeterské univerzity a Vegarda Skirbekka z Norského institutu veřejného zdraví a Kolumbijské univerzity.
Vědci ve výzkumu použili údaje o mužích a ženách ve věku 18 až 59 let ze třetího britského národního průzkumu sexuálních postojů a životního stylu.
Víra a sex
Více věřící vdané ženy ve studii častěji než jejich méně věřící vrstevnice uváděly, že jsou se svým sexuálním životem spokojené. U ženatých mužů to neplatilo.
Svobodní věřící muži byli ohledně svého pohlavního života výrazně spokojenější než ti nevěřící, ale ukázalo se, že to má háček. Když totiž vědci z tohoto vzorku vyřadili muže bez aktivního sexuálního života, tak se tato souvislost vytratila. Zjednodušeně řečeno: věřící muži, kteří nemají sexuální partnery, to snášejí lépe než ti méně věřící.
Obecně tvořili věřící v dotazníku dost omezenou menšinu: jen jedenáct procent mužů a šestnáct procent žen uvedlo, že náboženství a náboženské přesvědčení jsou pro ně velmi důležité. Naopak více než dvě třetiny respondentů uvedly, že nikdy nebo téměř nikdy nenavštěvují náboženské obřady. Polovina všech dotazovaných byla vdaná, dalších 17 procent žilo s partnerem a pětina neměla stálého partnera.
Muži uváděli ve srovnání se ženami v průměru větší množství „sexuálních událostí“ v posledních čtyřech týdnech (4,4 oproti 4,0). Přibližně čtvrtina žen a mužů vyjádřila silný souhlas s tvrzením „Cítím se spokojen/a se svým sexuálním životem“, zatímco čtrnáct procent žen a 17 procent mužů uvedlo, že jsou se svým sexuálním životem nespokojeni.
Téměř 40 procent mužů uvedlo, že za svůj život mělo deset nebo více sexuálních partnerek, zatímco u žen to byla jen čtvrtina.
Co mění víra v sexuálním životě
Podle Skirbekka věřící méně často provozují příležitostný sex a také častěji omezují svou sexuální aktivitu pouze na vztah založený na lásce. „To může vést k nižším očekáváním od sexuální aktivity mimo formální svazek a také k větší spokojenosti se sexuálním životem obecně,“ předpokládá vědec. „Je ale také možné, že náboženské cítění ohledně posvátnosti manželského sexu, stejně jako nesouhlas se sexem mimo manželství, má větší význam pro sexuální spokojenost u žen než u mužů.“
Studie ukazuje také významnou souvislost mezi dosaženým vzděláním a četností a spokojeností v sexuálním životě. Ukázalo se totiž, že vzdělaní jedinci uváděli v dotazníku méně sexu a současně vyjadřovali také menší spokojenost ze sexuálního života ve srovnání s osobami s nižším vzděláním.
Peri-Rotem dodává, že jejich výzkum „naznačuje, jak důležité je chápat změny v sexuálním chování v kontextu změn náboženských norem a přesvědčení a dalších trendů na úrovni společnosti. Tím, že lidé odkládají svoje vztahy na pozdější věk, klesá množství sexu, ale současně se zvyšuje možnost, že méně věřící lidé se budou častěji účastnit příležitostného sexu.“
Výzkum tedy podle něj vypovídá nejen o věřících a nevěřících, ale zejména o dynamických změnách, jimiž prochází moderní společnost.
