VIDEO: Vědci pozorovali extrémně vzácnou obří chobotnici

Česky se jmenuje chobotnice kosmopolitní. Může měřit více než čtyři metry – přesto o ní skoro nic nevíme. Vědci ji zatím pozorovali jen třikrát.

Chobotnice kosmopolitní patří mezi vůbec největší zástupce svého druhu na světě – ale během 27 let, co ji věda lépe zná, ji člověk viděl jen třikrát. Nyní se ji podařilo nafilmovat v jejím přirozeném prostředí v obdivuhodných detailech. Biologové o tom vydali zprávu v odborném časopise Scientific Reports.

Protože žije v hlubinách, lidé o ní ví jen málo – vlastně jen z několika mrtvých exemplářů nalezených v rybářských sítích. Až doposud vědci ani netušili, čím se tyto chobotnice vlastně živí.

Samec desetkrát menší než samice

Chobotnici kosmopolitní se anglicky říká „sedmiramenná“ – samci si totiž jedno z chapadel ukrývají do zvláštního vaku umístěného pod očima. Od samic se samečkové liší ještě ve více detailech: například v tom, že zatímco samice měří až 4 metry, samci jen zřídkakdy dosáhnou velikosti 30 centimetrů.

Jde o výjimečný příklad pohlavního dimorfismu, tedy odlišnosti pohlaví. Nejčastější je právě u hlubokomořských zvířat, například u některých ryb, jejichž samci jsou tak malí, že žijí většinu života paraziticky přichycení na tělech svých partnerek.

Mořští biologové chobotnici pozorovali přes citlivé kamery dálkově ovládané miniponorky patřící institutu MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute). Našli ji vlastně náhodou poblíž kalifornského pobřeží – když si zrovna pochutnávala na velké, asi 30centimetrové medúze.

Díky tomu vědci mohli sledovat, jak vypadá konzumace u této chobotnice: pomalu si ji sunula do zažívacího traktu – část medúzy však nepozřela; v chapadlech ji ovšem držela i poté, co už dojedla. Proč? O tom vědci mohou jen spekulovat, s největší pravděpodobností proto, aby na ni nalákala další kořist, případně kvůli obraně – žahavé buňky na jejích chapadlech mohou řadu nepřátelských tvorů odpudit. Je nicméně otázkou, co může čtyřmetrovou chobotnici ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 15 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...