VIDEO: Vědci pozorovali extrémně vzácnou obří chobotnici

Česky se jmenuje chobotnice kosmopolitní. Může měřit více než čtyři metry – přesto o ní skoro nic nevíme. Vědci ji zatím pozorovali jen třikrát.

Chobotnice kosmopolitní patří mezi vůbec největší zástupce svého druhu na světě – ale během 27 let, co ji věda lépe zná, ji člověk viděl jen třikrát. Nyní se ji podařilo nafilmovat v jejím přirozeném prostředí v obdivuhodných detailech. Biologové o tom vydali zprávu v odborném časopise Scientific Reports.

Protože žije v hlubinách, lidé o ní ví jen málo – vlastně jen z několika mrtvých exemplářů nalezených v rybářských sítích. Až doposud vědci ani netušili, čím se tyto chobotnice vlastně živí.

Samec desetkrát menší než samice

Chobotnici kosmopolitní se anglicky říká „sedmiramenná“ – samci si totiž jedno z chapadel ukrývají do zvláštního vaku umístěného pod očima. Od samic se samečkové liší ještě ve více detailech: například v tom, že zatímco samice měří až 4 metry, samci jen zřídkakdy dosáhnou velikosti 30 centimetrů.

Jde o výjimečný příklad pohlavního dimorfismu, tedy odlišnosti pohlaví. Nejčastější je právě u hlubokomořských zvířat, například u některých ryb, jejichž samci jsou tak malí, že žijí většinu života paraziticky přichycení na tělech svých partnerek.

Mořští biologové chobotnici pozorovali přes citlivé kamery dálkově ovládané miniponorky patřící institutu MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute). Našli ji vlastně náhodou poblíž kalifornského pobřeží – když si zrovna pochutnávala na velké, asi 30centimetrové medúze.

Díky tomu vědci mohli sledovat, jak vypadá konzumace u této chobotnice: pomalu si ji sunula do zažívacího traktu – část medúzy však nepozřela; v chapadlech ji ovšem držela i poté, co už dojedla. Proč? O tom vědci mohou jen spekulovat, s největší pravděpodobností proto, aby na ni nalákala další kořist, případně kvůli obraně – žahavé buňky na jejích chapadlech mohou řadu nepřátelských tvorů odpudit. Je nicméně otázkou, co může čtyřmetrovou chobotnici ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 19 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 21 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...