VIDEO: Vědci pozorovali extrémně vzácnou obří chobotnici

Česky se jmenuje chobotnice kosmopolitní. Může měřit více než čtyři metry – přesto o ní skoro nic nevíme. Vědci ji zatím pozorovali jen třikrát.

Chobotnice kosmopolitní patří mezi vůbec největší zástupce svého druhu na světě – ale během 27 let, co ji věda lépe zná, ji člověk viděl jen třikrát. Nyní se ji podařilo nafilmovat v jejím přirozeném prostředí v obdivuhodných detailech. Biologové o tom vydali zprávu v odborném časopise Scientific Reports.

Protože žije v hlubinách, lidé o ní ví jen málo – vlastně jen z několika mrtvých exemplářů nalezených v rybářských sítích. Až doposud vědci ani netušili, čím se tyto chobotnice vlastně živí.

Samec desetkrát menší než samice

Chobotnici kosmopolitní se anglicky říká „sedmiramenná“ – samci si totiž jedno z chapadel ukrývají do zvláštního vaku umístěného pod očima. Od samic se samečkové liší ještě ve více detailech: například v tom, že zatímco samice měří až 4 metry, samci jen zřídkakdy dosáhnou velikosti 30 centimetrů.

Jde o výjimečný příklad pohlavního dimorfismu, tedy odlišnosti pohlaví. Nejčastější je právě u hlubokomořských zvířat, například u některých ryb, jejichž samci jsou tak malí, že žijí většinu života paraziticky přichycení na tělech svých partnerek.

Mořští biologové chobotnici pozorovali přes citlivé kamery dálkově ovládané miniponorky patřící institutu MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute). Našli ji vlastně náhodou poblíž kalifornského pobřeží – když si zrovna pochutnávala na velké, asi 30centimetrové medúze.

Díky tomu vědci mohli sledovat, jak vypadá konzumace u této chobotnice: pomalu si ji sunula do zažívacího traktu – část medúzy však nepozřela; v chapadlech ji ovšem držela i poté, co už dojedla. Proč? O tom vědci mohou jen spekulovat, s největší pravděpodobností proto, aby na ni nalákala další kořist, případně kvůli obraně – žahavé buňky na jejích chapadlech mohou řadu nepřátelských tvorů odpudit. Je nicméně otázkou, co může čtyřmetrovou chobotnici ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 10 hhodinami

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
před 10 hhodinami

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 14 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizovánovčera v 00:38
Načítání...