VIDEO: Vědci poprvé nafilmovali mládě vzácné hlubinné chobotnice

Oceánologové studovali podivnou hlubokomořskou chobotnici a popsali, jak se rodí. Mládě je od narození v podstatě plně dospělý tvor. Na svět se dostává z vajíčka, které se podobá golfovému míčku.

Chobotnice z čeledi Grimpoteuthis nemají české pojmenování – už jen proto, že je na vlastní oči zřejmě téměř žádný Čech neviděl. Žijí v oceánských hlubinách, nejraději se pohybují v hloubce kolem čtyř až pěti tisíc metrů pod hladinou. Vědci je objevili a prozkoumali teprve nedávno, především díky autonomním ponorkám.

Když se mezi experty poprvé dostaly fotografie a později i videa, řada lidí si všimla podobnosti těchto tvorů s postavičkou slona Dumba z pohádek Walta Disneyho. Její ploutve připomínají sloní uši. Proto se začalo chobotničce říkat Dumbo, a tak se o ní často píše i v českých médiích.

Nahrávám video
Mládě chobotnice Grimpoteuthis
Zdroj: ČT24

Víme toho o nich zatím kvůli izolovanému způsobu života velice málo; proto je nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Current Biology tak důležitý. Vědci v článku poprvé popsali, jak vypadají čerstvě vylíhlá mláďata tohoto tvora. Poprvé je spatřili roku 2005, když výzkumníci v rámci programu na zkoumání oceánského dna vytáhli pomocí podmořských dronů z hlubin zvláštní kuličky podobné malým golfovým míčkům přichyceným ke kusům korálů.

„Když jsme je studovali, bylo nám hned jasné, že by to mohla být nějaká vajíčka,“ popsal spoluautor studie Tim Shank. „První, které jsme otevřeli, byly prázdné, ale další dvě obsahovala mrtvou hmotu podobnou želatině. Teprve v posledním se ukrýval exemplář, který jsme popsali v naší studii.“ Shank měl vejce umístěné v kyblíku se studenou mořskou vodou; ještě než ho stačil otevřít, vejce se samo vyklubalo – jeho obal praskl a ukázalo se, že je v něm živý tvor.

Proč nám to pomůže?

Zpočátku se chobotnice příliš nehýbala, ale jakmile se dostala z vejce ven, začala normálně plavat. Vědcům se to podařilo nafilmovat, později tělo malé chobotnice studovali pomocí magnetické rezonance. Tak také rozpoznali, že patří do čeledi Grimpoteuthis – nebyli ale schopní určit, ke kterému z jedenácti známých druhů ji přiřadit. Ty se totiž běžně rozpoznávají až podle vzhledu dospělců – jenže na těle mláděte tyto znaky nejsou tak dobře znatelné.

Na základě skenů pak vědci vytvořili 3D model těla této chobotnice, který jim umožnil studovat detailně její nervový systém. Navíc se jim podařilo popsat, jakým způsobem tito živočichové ukládají svá vejce na hlubinné korály.

Ukázalo se také, že mláďata se rodí vlastně jako mrňaví dospělci; mohou normálně plavat a zřejmě i lovit kořist. Vejce je podobně jako u ptáků vybaveno žloutkovým vakem, takže chobotnička vyráží do života se záložními zásobami energie.

Tento výzkum je důležitý také kvůli poznání vlastnostích hlubokomořských ekosystémů. O životě v čtyřech kilometrech pod hladinou toho stále víme ještě velice málo – například moc netušíme, jak se tam projevuje vliv klimatických změn nebo okyselování oceánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...