VIDEO: Vědci poprvé nafilmovali mládě vzácné hlubinné chobotnice

Oceánologové studovali podivnou hlubokomořskou chobotnici a popsali, jak se rodí. Mládě je od narození v podstatě plně dospělý tvor. Na svět se dostává z vajíčka, které se podobá golfovému míčku.

Chobotnice z čeledi Grimpoteuthis nemají české pojmenování – už jen proto, že je na vlastní oči zřejmě téměř žádný Čech neviděl. Žijí v oceánských hlubinách, nejraději se pohybují v hloubce kolem čtyř až pěti tisíc metrů pod hladinou. Vědci je objevili a prozkoumali teprve nedávno, především díky autonomním ponorkám.

Když se mezi experty poprvé dostaly fotografie a později i videa, řada lidí si všimla podobnosti těchto tvorů s postavičkou slona Dumba z pohádek Walta Disneyho. Její ploutve připomínají sloní uši. Proto se začalo chobotničce říkat Dumbo, a tak se o ní často píše i v českých médiích.

Nahrávám video

Víme toho o nich zatím kvůli izolovanému způsobu života velice málo; proto je nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Current Biology tak důležitý. Vědci v článku poprvé popsali, jak vypadají čerstvě vylíhlá mláďata tohoto tvora. Poprvé je spatřili roku 2005, když výzkumníci v rámci programu na zkoumání oceánského dna vytáhli pomocí podmořských dronů z hlubin zvláštní kuličky podobné malým golfovým míčkům přichyceným ke kusům korálů.

„Když jsme je studovali, bylo nám hned jasné, že by to mohla být nějaká vajíčka,“ popsal spoluautor studie Tim Shank. „První, které jsme otevřeli, byly prázdné, ale další dvě obsahovala mrtvou hmotu podobnou želatině. Teprve v posledním se ukrýval exemplář, který jsme popsali v naší studii.“ Shank měl vejce umístěné v kyblíku se studenou mořskou vodou; ještě než ho stačil otevřít, vejce se samo vyklubalo – jeho obal praskl a ukázalo se, že je v něm živý tvor.

Proč nám to pomůže?

Zpočátku se chobotnice příliš nehýbala, ale jakmile se dostala z vejce ven, začala normálně plavat. Vědcům se to podařilo nafilmovat, později tělo malé chobotnice studovali pomocí magnetické rezonance. Tak také rozpoznali, že patří do čeledi Grimpoteuthis – nebyli ale schopní určit, ke kterému z jedenácti známých druhů ji přiřadit. Ty se totiž běžně rozpoznávají až podle vzhledu dospělců – jenže na těle mláděte tyto znaky nejsou tak dobře znatelné.

Na základě skenů pak vědci vytvořili 3D model těla této chobotnice, který jim umožnil studovat detailně její nervový systém. Navíc se jim podařilo popsat, jakým způsobem tito živočichové ukládají svá vejce na hlubinné korály.

Ukázalo se také, že mláďata se rodí vlastně jako mrňaví dospělci; mohou normálně plavat a zřejmě i lovit kořist. Vejce je podobně jako u ptáků vybaveno žloutkovým vakem, takže chobotnička vyráží do života se záložními zásobami energie.

Tento výzkum je důležitý také kvůli poznání vlastnostích hlubokomořských ekosystémů. O životě v čtyřech kilometrech pod hladinou toho stále víme ještě velice málo – například moc netušíme, jak se tam projevuje vliv klimatických změn nebo okyselování oceánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 6 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 23 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...