Mrtvé moře umírá. Vrací se sucho, které ho o vodu připravilo už před tisíci roky

Mrtvé moře postupně vysychá. Pokud se v dohledné době nepodniknou opatření přesahující politické hranice, vyschne úplně. Prakticky všechnu vodu z jeho přítoků - tím hlavním je řeka Jordán - odebírají okolní země.

Hladina Mrtvého moře klesá rychlostí 1,2 metru za rok. Pláže na některých místech ve srovnání s rokem 1960 ustoupily až o dva kilometry. V zemi se objevují nebezpečné prolákliny, příroda v okolí moře vysychá.

Izraelci si zkázu uvědomují a mnozí hovoří o ekologické katastrofě. Další říkají, že je třeba ukázat Mrtvé moře dětem, protože až budou dospělé, možná už nic k vidění nebude. Ti, kdo své životy založili na příjmech z turistů, uvažují stále častěji o tom, že bude lepší kraj opustit a poohlédnout se po něčem, co má lepší budoucnost.

Většina odborníků si uvědomuje, že za vysycháním Mrtvého moře jsou špatná rozhodnutí ze 60. let minulého století. Tenkrát se začalo se zadržováním vody řeky Jordánu, která Mrtvé moře napájela ze severu, v Tiberiadském jezeře. Později přehrady také zablokovaly vodu z jordánského Jarmúku. Řečiště Jordánu začalo nezadržitelně vysychat.

„Kdosi v 60. letech rozhodl svést vodu řeky Jordán, začít pěstovat pomeranče a prodávat je do Evropy. Teď za to platí příroda, cestovní ruch a infrastruktura,“ řekl izraelský inspektor přírodních parků Eli Dror. Změnami nejmíň dotčený je severní cíp Mrtvého moře. Pláže jsou zde příkré, takže pokles hladiny není tak patrný.

Mrtvé moře umírá (zdroj: ČT24)

Vysychání Mrtvého moře se projevuje také náhlými záplavami pobřežních oblastí. Na mnoha místech zničily silnice a k některým zařízením musely být vybudovány provizorní můstky.

Odborníci říkají, že čím víc klesá voda moře, tím větší je síla vod, které stékají z hor. Na některých místech se už silnice ani nevyplatí udržovat a bude výhodnější zajišťovat spojení s objekty pomocí vrtulníků.

Dalším problémem jsou nebezpečné jámy, které se objevují na vyschlém břehu. S ustupujícím mořem se mění pohyb spodních vod a na některých místech se před deseti lety začaly objevovat jámy o průměru i několik desítek metrů.

Vysychání není výjimečné

Z rozboru sedimentů odebraných ze dna Mrtvého moře přitom vyplývá, že moře již před 120 tisíci lety téměř vyschlo. Bylo to v teplém období, kdy na planetě panovaly teploty srovnatelné s těmi dnešními. Tehdy k vyschnutí moře ale na rozdíl od nynější doby nepřispíval člověk.

„Mrtvé moře vysychá z toho důvodu, že vlastně všechnu vodu z jeho přítoku (řeky Jordánu) odebírají země v okolí. Víme, že v předchozím teplém období voda přestala přitékat sama od sebe,“ řekl člen amerického geofyzikálního svazu Steve Goldstein.

Mrtvé moře má hladinu 400 metrů pod úrovní hladiny moří a oceánů a v některých místech je hlouboké až 300 metrů. Pode dnem jsou vrstvy sedimentů, na nichž se dají studovat dějiny Mrtvého moře i klimatické podmínky, jež panovaly v této oblasti před stovkami tisíců let.

Vědci z Izraele, USA, Německa, Japonska, Švýcarska a Norska loni odebrali vzorky ze dvou vrstev podmořských hornin. Jedna z nich byla poblíž nejhlubšího místa moře, v hloubi asi 235 metrů. Tam vědci narazili na vrstvu malých kulatých kaménků, které byly pravděpodobně v dávné době součástí pláže. Znamená to, že v té době bylo Mrtvé moře buď zcela nebo téměř vyschlé.

Stáří této vrstvy umístili do doby meziledové, která začala před 130 tisíci a skončila před 114 tisíci lety. Tehdy panovaly teploty buď srovnatelné s těmi současnými, nebo byly ještě o něco vyšší. „Jezero tehdy vyschlo bez jakéhokoli lidského zásahu. Teď vysychá vlivem lidí mnohem rychleji, což má politické důsledky, jelikož kvůli vodě vznikají války,“ řekla profesorka Emi Itová z Minnesotské univerzity.

Zkoumání podmořských sedimentů umožní podle Zviho ben Avrahama z univerzity v Tel Avivu získat představu o historii moře. O tom, jak může oblast vypadat, až moře vyschne, i o tom, jak poměry obnovit. „Musíme se na tuto budoucnost připravit,“ řekl.

Už minulý výzkum ukázal, že se velikost Mrtvého moře měnila podle období ledových. V dobách meziledových moře ustupovalo, v chladném období zase jeho hladina stoupala. Svého maxima dosáhlo uprostřed minulé doby ledové zhruba před 25 tisicí lety. Jeho hladina tehdy byla až 260 metrů nad současnou úrovní a zaplaveno tehdy bylo celé údolí Mrtvého moře včetně Tiberiadského jezera na severu.