V některých ekosystémech fungují větrné elektrárny jako vrcholoví predátoři. Snižují počty ptáků, kteří jsou na vrcholu potravního řetězce, a má to efekt na celý systém. Ukazuje to práce, která vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution a která byla zacílená na ekosystém indického Západního Ghátu. Podle práce zastánci obnovitelné energetiky tyto dopady zatím podceňují.
Větrné elektrárny fungují jako vrcholoví predátoři, popsal výzkum
Větrná energie je nejrychleji rostoucím sektorem obnovitelné energetiky – pokrývá přibližně čtyři procenta globální spotřeby elektřiny. Větrníky tak dnes pokrývají plochu přibližně sedmnácti milionů hektarů, což je území odpovídající velikostí celému Tunisku. Nová práce sice zkoumala jen jedinou lokalitu, její autoři se ale domnívají, že se závěry zkoumání dají aplikovat i na jiná území.
Studie se zaměřila na vliv větrných elektráren v Západním Ghátu, což je pohoří, které se táhne v délce asi patnácti set kilometrů podél západního pobřeží Indie. Toto místo je pro Indii jedním z předních rezervoárů biodiverzity – vyskytuje se tu na pět tisíc druhů kvetoucích rostlin, 179 druhů obojživelníků, 508 druhů ptáků a 139 druhů savců. Více než tři stovky těchto druhů je ohrožených, řada kriticky – patří mezi ně například makak lví, tygr bengálský nebo gaur (indický tur).
Ukázalo se, že v místech, kde jsou v Západním Ghátu umístěné větrné elektrárny, jsou velcí draví ptáci čtyřikrát vzácnější než jinde. Toto narušení potravní pyramidy má značný dopad i na zbytek ekosystému a zejména na tvory, kteří přirozeně tvoří kořist těchto predátorů. Vědci pozorovali, že v oblastech s turbínami výrazně přibylo sitan, agamovitých plazů, kteří tvoří nejčastější složku potravy dravců. Změnilo se také chování těchto plazů: chovají se podobně jako v oblastech, kde vůbec predátory nemají.
Sitana
„Bylo to pozoruhodné, viděli jsme drobné změny v chování, vzhledu i fyziologii těchto ještěrů,“ uvedla ekoložka Maria Thakerová, která je hlavní autorkou studie. V blízkosti větrníků ubývalo nejen množství dravců, ale docházelo tam také k menšímu počtu jejich útoků na plazy. Ti se pak právě v okolí elektráren chovali mnohem méně obezřetně, než kdyby museli reagovat na přítomnost ptáků. Vědci byli schopní dostat se k sitanám pětkrát blíže než v oblastech, kde jsou ještěři ohrožení neustálými útoky dravců. A když je vědci odchytili a měřili jim hladinu stresových hormonů v krvi, ukázalo se, že za dvacet let, co se v Západním Ghátu tyto elektrárny staví, výrazně poklesla.
Rozumné využívání větrné energie
O větrných elektrárnách je již z minulosti dobře známé, že mohou narušovat migrační toky ptáků a také jich značné množství zabíjí. Nová práce publikovaná v časopise Nature Ecology & Evolution ale přichází s novou tezí: větrné farmy z hlediska ekologie fungují velice podobně jako vrcholoví predátoři. Dostali se totiž nad dosavadního vrcholného predátora této oblasti, což byli právě draví ptáci.
„Větrné elektrárny způsobují změny v rovnováze zvířat v ekosystému stejně, jako kdyby byly reálně vrcholnými predátory,“ uvedla Thakerová pro agenturu AFP. „Jsou totiž predátory predátorů – dravců. Ani ne tak, že by je lovily, ale spíše snižují jejich výskyt v daných oblastech.“ Podle Thakerové je větrná energie nesmírně důležitou částí boje proti klimatické změně. Ale s tím, jak přibývá informací o jejich negativních dopadech na ekosystémy, je podle ní důležité více uvažovat o tom, jak s nimi pracovat.
„Trvalo desítky let, než si vědci uvědomili, že větné elektrárny negativně působí na zvířata, která létají,“ dodává Thakerová. „Měli bychom být rozumní, jak zelená řešení používáme. Snižme náš dopad na planetu a dávejme turbíny na místa, která už jsou nějakým způsobem narušená – například na domy.“
