Velryby můžou být u Islandu v klidu, tradiční lov letos nebude

Ve vodách kolem Islandu letos nezemře rukou velrybářů ani jediný kytovec. Obě místní velrybářské společnosti se totiž rozhodly, že tento rok letní lov nebude – je to poprvé za sedmnáct let.

Ve čtvrtek oznámila společnost IP-Utgerd, která se specializuje na lov plejtváků malých, že letošní sezonu zcela vynechá. Jde o úpravu původního plánu, jenž sice počítal s omezeným lovem, ale ne s jeho úplným zrušením – původně se počítalo s tím, že plejtváky bude chytat jen jediná loď.

Příčinou je rozšíření zón, kde se nesmí lovit. „Lodě by musely za lovem plejtváků vyrážet dále od břehů,“ uvedl ředitel IP-Utgerd Gunnar Bergmann. A to by zvýšilo náklady natolik, že by se celý podnik ekonomicky vůbec nevyplatil. Místo plejtváků se tedy tato společnost zaměří na takzvané „mořské okurky“, neboli sumýše. Tito ostnokožci připomínající tlusté červy se používají k přípravě pokrmů, ale dají se využít i v tradiční medicíně.

Kromě IP-Utgerd existuje na Islandu už jen jedna další velrybářská společnost. Tou je Hvalur, která se zaměřuje na lov plejtváků myšoků, o něco větších příbuzných plejtváků malých. Ta oznámila už na začátku června, že letošní loveckou sezonu také zcela vynechá, a to z důvodu nedostatku času na přípravu této náročné operace.

Letos se lovit nebude

Islandský tisk podle agentury AFP informoval, že za zrušení lovu může nepřímo tamní vláda. Povolenky, které vydává, totiž přišly letos od úřadů příliš pozdě a velrybáři tedy neměli čas připravit lodě, sehnat posádky a vyřešit i zbytek složité logistiky. Ředitel Hvaluru Kristjan Loftson uvedl, že dalším problémem byla v posledních letech i situace na tradičním a největším trhu v Japonsku. V této zemi totiž vyšly velrybí pokrmy z módy, a proto padá i cena masa.

Letošní rok se tedy stane teprve prvním od roku 2002, kdy v islandských vodách nebude harpunována jediná velryba. Mezi lety 1986 a 2002 totiž Island dodržoval moratorium na zákaz lovu velryb, které vydala Mezinárodní velrybářská komise.

Podle islandských úřadů je povoleno ročně ulovit v místních vodách 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – toto nařízení platí do roku 2023. Už v minulých letech se ale tamní velrybáři nedokázali těmto kvótám ani přiblížit: například roku 2018 ulovili 145 myšoků a šest plejtváků malých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 6 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 10 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 12 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 13 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 23 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...