Velryby můžou být u Islandu v klidu, tradiční lov letos nebude

Ve vodách kolem Islandu letos nezemře rukou velrybářů ani jediný kytovec. Obě místní velrybářské společnosti se totiž rozhodly, že tento rok letní lov nebude – je to poprvé za sedmnáct let.

Ve čtvrtek oznámila společnost IP-Utgerd, která se specializuje na lov plejtváků malých, že letošní sezonu zcela vynechá. Jde o úpravu původního plánu, jenž sice počítal s omezeným lovem, ale ne s jeho úplným zrušením – původně se počítalo s tím, že plejtváky bude chytat jen jediná loď.

Příčinou je rozšíření zón, kde se nesmí lovit. „Lodě by musely za lovem plejtváků vyrážet dále od břehů,“ uvedl ředitel IP-Utgerd Gunnar Bergmann. A to by zvýšilo náklady natolik, že by se celý podnik ekonomicky vůbec nevyplatil. Místo plejtváků se tedy tato společnost zaměří na takzvané „mořské okurky“, neboli sumýše. Tito ostnokožci připomínající tlusté červy se používají k přípravě pokrmů, ale dají se využít i v tradiční medicíně.

Kromě IP-Utgerd existuje na Islandu už jen jedna další velrybářská společnost. Tou je Hvalur, která se zaměřuje na lov plejtváků myšoků, o něco větších příbuzných plejtváků malých. Ta oznámila už na začátku června, že letošní loveckou sezonu také zcela vynechá, a to z důvodu nedostatku času na přípravu této náročné operace.

Letos se lovit nebude

Islandský tisk podle agentury AFP informoval, že za zrušení lovu může nepřímo tamní vláda. Povolenky, které vydává, totiž přišly letos od úřadů příliš pozdě a velrybáři tedy neměli čas připravit lodě, sehnat posádky a vyřešit i zbytek složité logistiky. Ředitel Hvaluru Kristjan Loftson uvedl, že dalším problémem byla v posledních letech i situace na tradičním a největším trhu v Japonsku. V této zemi totiž vyšly velrybí pokrmy z módy, a proto padá i cena masa.

Letošní rok se tedy stane teprve prvním od roku 2002, kdy v islandských vodách nebude harpunována jediná velryba. Mezi lety 1986 a 2002 totiž Island dodržoval moratorium na zákaz lovu velryb, které vydala Mezinárodní velrybářská komise.

Podle islandských úřadů je povoleno ročně ulovit v místních vodách 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – toto nařízení platí do roku 2023. Už v minulých letech se ale tamní velrybáři nedokázali těmto kvótám ani přiblížit: například roku 2018 ulovili 145 myšoků a šest plejtváků malých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 2 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 3 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 6 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 8 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...