Veganství by mohlo mít negativní dopady na zdraví kostí, tvrdí němečtí vědci

Výhradně rostlinná strava by s sebou mohla nést riziko oslabení kostí. Upozorňuje na to nová studie uskutečněná německým Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR). Některé prospěšné živiny se totiž vyskytují především v živočišných produktech.

Obliba čistě rostlinné stravy  je v současnosti na vzestupu. Zatímco vegetariáni se vyhýbají pouze masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu – tedy i mléčné produkty nebo vejce.

I když vědci mnohokrát poukázali na pozitivní zdravotní i environmentální dopady tohoto způsobu stravování, nová studie tvrdí, že veganství nemusí být zcela bez rizik. 

Výzkumu, který se konkrétně zaměřil na zdraví kostí, se zúčastnilo celkem 72 dobrovolníků. První polovinu z nich tvořili vegani, druhou „všežravci“.  V potaz autoři vzali i faktory, jako je věk, kouření, vzdělání, index tělesné hmotnosti, četnost konzumace alkoholu a údaje o fyzické aktivitě.

Vědci se mimo jiné snažili určit živiny, které hrají důležitou roli pro zdraví kostí. Celkem v tomto ohledu identifikovali dvanáct biomarkerů. Jednalo se například o aminokyselinu lysin a vitamíny A a B6. Konkrétně se pak zaměřili na patní kost respondentů.

Potřeba dalšího výzkumu

Výsledky ukázaly, že ve většině případů měli vegani nižší koncentrace těchto biomarkerů. Lidé, kteří si dopřávali smíšenou stravu, měli naopak hodnoty vyšší. To podle vědců naznačuje, že výhradně rostlinná strava by  mohla mít za následek horší zdraví kostí.

„Veganství je často považováno za zdravé. Naše vědecké poznatky ale naznačují, že tento způsob stravování může mít dopady na stav kostí,“ podotkl pro server EurekAlert! Andreas Hensel z BfR. 

S přihlédnutím k dalším vědeckým studiím tato analýza naznačuje, že vegani v tomto ohledu přijímají méně důležitých živin – ty se totiž nacházejí hlavně v potravinách živočišného původu. K objasnění tohoto závěru je však podle autorů potřeba dalšího výzkumu na více dobrovolnících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 11 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled