Veganství by mohlo mít negativní dopady na zdraví kostí, tvrdí němečtí vědci

Výhradně rostlinná strava by s sebou mohla nést riziko oslabení kostí. Upozorňuje na to nová studie uskutečněná německým Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR). Některé prospěšné živiny se totiž vyskytují především v živočišných produktech.

Obliba čistě rostlinné stravy  je v současnosti na vzestupu. Zatímco vegetariáni se vyhýbají pouze masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu – tedy i mléčné produkty nebo vejce.

I když vědci mnohokrát poukázali na pozitivní zdravotní i environmentální dopady tohoto způsobu stravování, nová studie tvrdí, že veganství nemusí být zcela bez rizik. 

Výzkumu, který se konkrétně zaměřil na zdraví kostí, se zúčastnilo celkem 72 dobrovolníků. První polovinu z nich tvořili vegani, druhou „všežravci“.  V potaz autoři vzali i faktory, jako je věk, kouření, vzdělání, index tělesné hmotnosti, četnost konzumace alkoholu a údaje o fyzické aktivitě.

Vědci se mimo jiné snažili určit živiny, které hrají důležitou roli pro zdraví kostí. Celkem v tomto ohledu identifikovali dvanáct biomarkerů. Jednalo se například o aminokyselinu lysin a vitamíny A a B6. Konkrétně se pak zaměřili na patní kost respondentů.

Potřeba dalšího výzkumu

Výsledky ukázaly, že ve většině případů měli vegani nižší koncentrace těchto biomarkerů. Lidé, kteří si dopřávali smíšenou stravu, měli naopak hodnoty vyšší. To podle vědců naznačuje, že výhradně rostlinná strava by  mohla mít za následek horší zdraví kostí.

„Veganství je často považováno za zdravé. Naše vědecké poznatky ale naznačují, že tento způsob stravování může mít dopady na stav kostí,“ podotkl pro server EurekAlert! Andreas Hensel z BfR. 

S přihlédnutím k dalším vědeckým studiím tato analýza naznačuje, že vegani v tomto ohledu přijímají méně důležitých živin – ty se totiž nacházejí hlavně v potravinách živočišného původu. K objasnění tohoto závěru je však podle autorů potřeba dalšího výzkumu na více dobrovolnících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 17 mminutami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 1 hhodinou

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 1 hhodinou

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 19 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.