Veganství by mohlo mít negativní dopady na zdraví kostí, tvrdí němečtí vědci

Výhradně rostlinná strava by s sebou mohla nést riziko oslabení kostí. Upozorňuje na to nová studie uskutečněná německým Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR). Některé prospěšné živiny se totiž vyskytují především v živočišných produktech.

Obliba čistě rostlinné stravy  je v současnosti na vzestupu. Zatímco vegetariáni se vyhýbají pouze masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu – tedy i mléčné produkty nebo vejce.

I když vědci mnohokrát poukázali na pozitivní zdravotní i environmentální dopady tohoto způsobu stravování, nová studie tvrdí, že veganství nemusí být zcela bez rizik. 

Výzkumu, který se konkrétně zaměřil na zdraví kostí, se zúčastnilo celkem 72 dobrovolníků. První polovinu z nich tvořili vegani, druhou „všežravci“.  V potaz autoři vzali i faktory, jako je věk, kouření, vzdělání, index tělesné hmotnosti, četnost konzumace alkoholu a údaje o fyzické aktivitě.

Vědci se mimo jiné snažili určit živiny, které hrají důležitou roli pro zdraví kostí. Celkem v tomto ohledu identifikovali dvanáct biomarkerů. Jednalo se například o aminokyselinu lysin a vitamíny A a B6. Konkrétně se pak zaměřili na patní kost respondentů.

Potřeba dalšího výzkumu

Výsledky ukázaly, že ve většině případů měli vegani nižší koncentrace těchto biomarkerů. Lidé, kteří si dopřávali smíšenou stravu, měli naopak hodnoty vyšší. To podle vědců naznačuje, že výhradně rostlinná strava by  mohla mít za následek horší zdraví kostí.

„Veganství je často považováno za zdravé. Naše vědecké poznatky ale naznačují, že tento způsob stravování může mít dopady na stav kostí,“ podotkl pro server EurekAlert! Andreas Hensel z BfR. 

S přihlédnutím k dalším vědeckým studiím tato analýza naznačuje, že vegani v tomto ohledu přijímají méně důležitých živin – ty se totiž nacházejí hlavně v potravinách živočišného původu. K objasnění tohoto závěru je však podle autorů potřeba dalšího výzkumu na více dobrovolnících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.