Veganství by mohlo mít negativní dopady na zdraví kostí, tvrdí němečtí vědci

Výhradně rostlinná strava by s sebou mohla nést riziko oslabení kostí. Upozorňuje na to nová studie uskutečněná německým Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR). Některé prospěšné živiny se totiž vyskytují především v živočišných produktech.

Obliba čistě rostlinné stravy  je v současnosti na vzestupu. Zatímco vegetariáni se vyhýbají pouze masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu – tedy i mléčné produkty nebo vejce.

I když vědci mnohokrát poukázali na pozitivní zdravotní i environmentální dopady tohoto způsobu stravování, nová studie tvrdí, že veganství nemusí být zcela bez rizik. 

Výzkumu, který se konkrétně zaměřil na zdraví kostí, se zúčastnilo celkem 72 dobrovolníků. První polovinu z nich tvořili vegani, druhou „všežravci“.  V potaz autoři vzali i faktory, jako je věk, kouření, vzdělání, index tělesné hmotnosti, četnost konzumace alkoholu a údaje o fyzické aktivitě.

Vědci se mimo jiné snažili určit živiny, které hrají důležitou roli pro zdraví kostí. Celkem v tomto ohledu identifikovali dvanáct biomarkerů. Jednalo se například o aminokyselinu lysin a vitamíny A a B6. Konkrétně se pak zaměřili na patní kost respondentů.

Potřeba dalšího výzkumu

Výsledky ukázaly, že ve většině případů měli vegani nižší koncentrace těchto biomarkerů. Lidé, kteří si dopřávali smíšenou stravu, měli naopak hodnoty vyšší. To podle vědců naznačuje, že výhradně rostlinná strava by  mohla mít za následek horší zdraví kostí.

„Veganství je často považováno za zdravé. Naše vědecké poznatky ale naznačují, že tento způsob stravování může mít dopady na stav kostí,“ podotkl pro server EurekAlert! Andreas Hensel z BfR. 

S přihlédnutím k dalším vědeckým studiím tato analýza naznačuje, že vegani v tomto ohledu přijímají méně důležitých živin – ty se totiž nacházejí hlavně v potravinách živočišného původu. K objasnění tohoto závěru je však podle autorů potřeba dalšího výzkumu na více dobrovolnících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 12 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...