Vědci vyvinuli nový postup likvidace jmelí. Cizopasná rostlina ničí stromy hlavně na Moravě

Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

V některých případech na stromy působí i hmotnost jmelí, protože může lámat hostitelské větve. Největší problémy jsou v Moravskoslezském a Zlínském kraji a v části Jihomoravského. Vědci se problémem zabývají několik let a letos v zimě vyzkoušeli ve Zlíně a v Přerově na 40 stromech postup, který způsobil úmrtí 90 procent jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

Jde o mnohem účinnější postup, než používali arboristé dosud. Obvykle se dříve uchylovali k odřezávání jmelí, které však šlo použít pouze při okrajovém napadení. „Když je strom zasažený silně, není mechanická likvidace možná, aniž by nebyl zásadně postižený i strom,“ řekl Rozsypálek.

Jak porazit jmelí

Nová metoda bere v úvahu, že jmelí jako stále zelená rostlina obvykle cizopasí na listnatých stromech, které v zimě nemají listí. „Po určitou část roku jsou proto pro jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek. V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí, díky čemuž je schopno zimní období překonat.

„Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace a fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin. Proto postupně odumírá vlivem rychlé ztráty životně důležitých látek,“ uvedl Rozsypálek. Na hostitelskou dřevinu tato látka nemá mít vliv, protože se vstřebává skrze listy, které v době aplikace nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 15 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...