Vědci vysvětlili, co jsou „psí oči“. Znamenají něco jiného, než si majitelé psů myslí

Okřídlené úsloví „dělat psí oči“ je v češtině velmi rozšířené – protože u psů tento pohled opravdu dobře známe. Jenže poslední výzkumy ukazují, že psi cítí při tomto pohledu úplně jinou emoci, než si jejich majitelé myslí.

Psi tento pohled nasadí, když se něčeho dopustí – předpokládáme tedy, že pohled naznačuje vinu. Podle psích psychologů to ale signalizuje něco jiného: strach.

Tomuto tématu se věnovala psycholožka Alexandra Horowitzová z Barnard College na Columbia University. Popsala to ve dvou pracích, které následně vydala i knižně, a to roku 2009 a roku 2016. Zvířecím (a zejména psím) kognitivním a psychologickým schopnostem i limitům se věnuje celou svou profesní kariéru, svou pozornost zaměřila především na to, jak interagují se svými majiteli.

V práci z roku 2009 analyzovala, jak si lidé interpretují psí chování a posuzují ho podle vlastních emocí. Dospěla k názoru, že lidské vnímání psích emocí je značně antropocentrické – tedy, že specificky psí chování posuzujeme podle lidské škály emocí. A to je špatně, psi totiž mají emocionální spektrum značně odlišné.

Jak vypadají psí oči

Pes se při této situaci skrčí a zvedne rozšířené oči svému majiteli tak, že je mu vidět i oční bělmo. Často také sklopí uši k zadní straně hlavy, občas také otevře tlamu a jakoby olizuje vzduch. To všechno jsou podle Horowitzové typické projevy strachu, které si jen lidé mylně vykládají jako pocit viny.

Vědkyně studovala v řadě experimentů 14 psů různých plemen – všechny přitom pečlivě natáčela a záběry pak analyzovala. Také majitelé psů měli na záběrech říci, kdy cítí, že na ně jejich mazlíčci dělají „psí oči“. Ukázalo se, že psi reagují stejným výrazem i na to, když jsou svým majitelem trestáni – rozdíl tedy není v chování psů, ale jen v tom, jak si ho lidé vykládají. Pohled „viny“ spíše podle této studie znamená, že se pes obává trestu, než že cítí zodpovědnost za něco, co provedl.

Dr. Horowitzová uvedla v rozhovoru pro server IFLScience, že se „zdá nepravděpodobné, že psi mají stejný typ uvažování jako my – už jen kvůli jejich odlišným mozkům, a to přesto že jsou nám jinak jejich mozkové struktury velmi podobné“. Expertka si na základě svého výzkumu myslí, že psi nemají dostatečnou inteligenční kapacitu na to, aby byli schopní „přemýšlet o přemýšlení“, což koncepce pocitu viny vyžaduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 14 mminutami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 20 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 22 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026
Načítání...