Vědci vysvětlili, co jsou „psí oči“. Znamenají něco jiného, než si majitelé psů myslí

Okřídlené úsloví „dělat psí oči“ je v češtině velmi rozšířené – protože u psů tento pohled opravdu dobře známe. Jenže poslední výzkumy ukazují, že psi cítí při tomto pohledu úplně jinou emoci, než si jejich majitelé myslí.

Psi tento pohled nasadí, když se něčeho dopustí – předpokládáme tedy, že pohled naznačuje vinu. Podle psích psychologů to ale signalizuje něco jiného: strach.

Tomuto tématu se věnovala psycholožka Alexandra Horowitzová z Barnard College na Columbia University. Popsala to ve dvou pracích, které následně vydala i knižně, a to roku 2009 a roku 2016. Zvířecím (a zejména psím) kognitivním a psychologickým schopnostem i limitům se věnuje celou svou profesní kariéru, svou pozornost zaměřila především na to, jak interagují se svými majiteli.

V práci z roku 2009 analyzovala, jak si lidé interpretují psí chování a posuzují ho podle vlastních emocí. Dospěla k názoru, že lidské vnímání psích emocí je značně antropocentrické – tedy, že specificky psí chování posuzujeme podle lidské škály emocí. A to je špatně, psi totiž mají emocionální spektrum značně odlišné.

Jak vypadají psí oči

Pes se při této situaci skrčí a zvedne rozšířené oči svému majiteli tak, že je mu vidět i oční bělmo. Často také sklopí uši k zadní straně hlavy, občas také otevře tlamu a jakoby olizuje vzduch. To všechno jsou podle Horowitzové typické projevy strachu, které si jen lidé mylně vykládají jako pocit viny.

Vědkyně studovala v řadě experimentů 14 psů různých plemen – všechny přitom pečlivě natáčela a záběry pak analyzovala. Také majitelé psů měli na záběrech říci, kdy cítí, že na ně jejich mazlíčci dělají „psí oči“. Ukázalo se, že psi reagují stejným výrazem i na to, když jsou svým majitelem trestáni – rozdíl tedy není v chování psů, ale jen v tom, jak si ho lidé vykládají. Pohled „viny“ spíše podle této studie znamená, že se pes obává trestu, než že cítí zodpovědnost za něco, co provedl.

Dr. Horowitzová uvedla v rozhovoru pro server IFLScience, že se „zdá nepravděpodobné, že psi mají stejný typ uvažování jako my – už jen kvůli jejich odlišným mozkům, a to přesto že jsou nám jinak jejich mozkové struktury velmi podobné“. Expertka si na základě svého výzkumu myslí, že psi nemají dostatečnou inteligenční kapacitu na to, aby byli schopní „přemýšlet o přemýšlení“, což koncepce pocitu viny vyžaduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 20 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...