Nová zobrazovací metoda japonských vědců využívá triku světlušek nebo hlubokomořských zvířat. Díky ní lékaři budou vidět do nitra orgánů, aniž by organismus museli otevírat.
Vědci stvořili myši se svítícími mozky. Díky tomu uvidí rakovinu i dráhy léků
- Kosman zakrslý je nejmenší zástupce čeledi kosmanovitých, který obývá tropické lesy západní Brazílie, jihovýchodní Kolumbie, východního Ekvádoru a východního Peru. Je to jeden z nejmenších primátů vůbec a nejmenší opice.
Vědci si vypůjčili od světlušek a medúz jejich oblíbený trik – biologické svícení. A dokázali ho přenést do buněk jiných zvířat tak, že ta pak svítí tak jasně, že je světlo jasně vidět i z vnější strany jejich těl.
Za objevem je tým japonských vědců, kteří dokázali stvořit myši a kosmany, jejichž mozky obsahovaly nervové buňky schopné produkovat světlo. To je tak jasné, že ho bez problémů vidí kamera.
K čemu to celé je? Vědci budou moci tímto způsobem mnohem lépe než dosud studovat tkáň v živých zvířatech a nebudou už odkázáni jen na analýzu z mozků uhynulých nebo zabitých zvířat.
Díky tomu nyní výzkumníci uvidí i jednotlivé buňky s přesností, která dosud nebyla možná. Například to znamená, že konečně budou moci studovat, jak mozek reaguje na změny v okolí, nebo jak se nádorové nebo imunitní buňky pohybují tělem.
Vědci s touto biotechnologií flirtují už delší dobu; používají bioluminiscence k tomu, aby mohli označovat buňky v živých zvířatech. Bohužel až doposud světlo, které produkují, nebylo dostatečně silné na to, aby bylo vidět skrz tkáň kamerami a fotoaparáty vně těla.
Nyní to ale tým pod vedením Atsushi Miyawakiho z japonského institutu RIKEN dokázal – popsal to v odborném časopise Science. Jejich umělá biomolekula díky řadě unikátních vlastností svítí tisíckrát jasněji než molekuly přirozené.
Vědci uvidí rakovinu
Navíc je velmi jednoduché tyto svítící molekuly zvířatům aplikovat; vědci to mohou udělat injekčně anebo dokonce tím, že je zvířatům prostě přidají do pitné vody. Když japonští genetici představovali, co všechno jejich molekulární systém umí, ukázali, jak reaguje mozek zvířat na jejich přemístění do jiné klece.
V rámci jiného experimentu zase vědci déle než rok sledovali, co dělají neurony déle než jeden rok v mozku kosmana. Podle Miyawakiho to bylo úplně poprvé, co někdo takto detailně sledoval neurony uvnitř zvířete zvenku.
Podle Roberta Campbella z University of Alberta, který výzkum v časopise Science komentoval, jde o významný vědecký skok vpřed. Mohl by podle něj osvětlit například to, jak se rakovina šíří v těle, i to, jak vlastně genetické terapie zasahují tělo.