Britští vědci vytvořili „umělý jazyk“, který je schopný rozeznat i drobné rozdíly v chuti jednotlivých whisky. Technologie, již představili v časopise Nanoscale, by mohla v budoucnu sloužit nejen k odhalování padělků alkoholu, ale také k pozorování kvality vody v řekách nebo třeba v potravinářství.
Vědci sestrojili „umělý jazyk“. Mohl by odhalovat padělaný alkohol nebo monitorovat kvalitu vody
Malou destičku, která k „ochutnávání“ tekutin využívá vlastností zlata a hliníku, vyvinuli vědci z University of Glasgow a Strathclyde.
Technologie během testování ukázala, že je schopna rozeznat i velmi jemné rozdíly v chuti stejné whisky, která stárne v různých sudech. Dokáže tak u jednoho druhu whisky s více než 99procentní přesností určit, jestli je stará dvanáct, patnáct či osmnáct let. To by mohlo být například využito při odhalování padělků alkoholu.
„Přístroj jsme nazvali umělým jazykem, protože se chová podobně jako ten lidský. Stejně jako my neumí rozeznat jednotlivé chemické látky, které odlišují chuť kávy od jablečného džusu. Snadno ale dokáže poznat chuťový rozdíl mezi nimi,“ řekl BBC Alasdair Clark z University of Glasgow.
„Nejsme první vědci, kteří vytvořili umělý jazyk. Jako první jsme ale vytvořili umělý jazyk, který používá dva rozdílné typy ‚chuťových pohárků' vyrobených z nanočástic kovů. Ty jsou schopny poskytnout více informací o ‚chuti' každého vzorku a umožňují rychlejší a přesnější reakci,“ dodal Clark.
Vědci svůj „umělý jazyk“ otestovali tak, že na „chuťové pohárky“ nalili whisky. Následně změřili, jak kovy po ponoření pohlcují světlo. Jemné rozdíly pak týmu umožnily poznat, o jakou konkrétní whisky se jedná.
Další možnosti využití
Podle Clarka by nová technologie mohla „ochutnávat“ prakticky jakékoliv tekutiny. „Zpočátku jsme uvažovali, že by technologie mohla být použita spíše ve výrobě, při kontrole kvality. Pokud jste například společnost produkující jablečný džus a chcete se ujistit, že džus, který vyrobíte v úterý, je stejný jako ten z minulého týdne,“ vysvětlil podle Guardianu Clark.
Dále by „umělý jazyk“ mohl pomoct například sledovat bezpečnost potravin nebo monitorovat kvalitu vody v řekách. „Skutečně by se mohl uplatnit v každé oblasti, kde je využitelná přenosná a opakovaně použitelná metoda ochutnávání,“ uzavřel Clark.