Vědci rekonstruovali tvář „Ledové panny“. Ukázali, jak vypadala nejslavnější mumie Peru

Archeologové představili veřejnosti plastický model, který ukazuje, jak mohla za svého života vypadat nejslavnější mumie z Peru. Dívka z říše Inků celosvětově známá jako Juanita nebo také Ledová panna byla před více než pěti sty lety s největší pravděpodobností rituálně obětována.

Tým peruánských a polských vědců ve spolupráci se švédským specialistou na rekonstrukce obličejů Oscarem Nilssonem vymodeloval ze silikonu dívčinu bustu. Americký antropolog Johan Reinhard, který zmrzlé tělo nalezl během své expedice v roce 1995 v ledovci spícího vulkánu Ampato v nadmořské výšce 6400 metrů, nyní s nadsázkou říká, že díky nové bustě vypadá dívka „ještě živější“.

Vědci se při rekonstrukci řídili tělesnými skeny, měřením lebky, studiem DNA a etnologickými charakteristikami. Nilsson agentuře AP řekl, že modelování obličeje s výraznými lícními kostmi, tmavýma očima a snědou pletí mu zabralo „asi čtyři sta hodin práce“.

Reinhard k tomu říká: „Myslel jsem, že se nikdy nedozvím, jak vypadala její tvář, když byla naživu. Dnes, po 28 letech, se to díky rekonstrukci z dílny Oscara Nilssona stalo skutečností.“

Skvěle zachovalá mumie

Juanita byla oblečena do obřadní tuniky, na hlavě měla čelenku a obklopovaly ji nejrůznější předměty včetně keramických misek a sošek. Díky hlubokému zamražení zůstaly všechny její vnitřní orgány neporušené a v takovém stavu, že vědci dokonce zjistili, co jedla poslední den svého života. Její věk v okamžiku smrti odhadují na 14 až 15 let. Pomocí výpočetní tomografie bylo zjištěno, že pravděpodobnou příčinou smrti byla silná rána tvrdým předmětem do zátylku.

Rekonstrukce Juanity
Zdroj: Reuters

Reinhard vysvětluje, že podle náboženství Inků měla taková oběť přinášet čest rodičům a blažený posmrtný život obětem. Archeologové na základě oblečení a okolních předmětů předpokládají, že oběť pocházela ze zámožné rodiny.

„Dítě bylo poté zbožštěno a uctíváno po generace jako prostředník mezi vesničany a bohy,“ dodal Reinhard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 18 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...