Vědci přišli na to, jak léčit tinnitus pomocí aplikace. Zvuk šumění se pro člověka stane nedůležitým

Novozélandští vědci otestovali léčbu tinnitu, která spočívá ve využití chytrých telefonů. Výsledky vyšly v časopise Frontiers in Neurology na začátku tohoto měsíce a podle autorů jsou velmi povzbudivé.

Tinnitem neboli šelesty trpí obrovské množství lidí –⁠ některé výzkumy naznačují, že to může být až pětina populace.  Nejde vlastně o jednu nemoc, ale o výsledek mnoha různých zdravotních problémů. To je také důvod, proč se tak špatně léčí a řada osob s ním musí žít desítky let.

Vědci se teď zaměřili na přístup terapeutický, tedy bez nasazení léků. Právě to je nejčastější způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, ale běžné terapie trvají dlouho a nebývají příliš úspěšné. Nový přístup využívá aplikace v chytrých telefonech. Pacientovi stačí připojit sluchátka.

Samotná terapie poslechem aplikace je vždy individuální a vychází z konkrétních projevů a příčin u daného pacienta. „Tato léčba v podstatě přepojuje mozek tak, že zvuk tinnitu se pro něj stane něčím nedůležitým, pouhým šumem v pozadí, který nemá pro posluchače žádný význam ani relevanci,“ vysvětluje princip aplikace a hlavní autor studie Grant Searchfield.

Jak výzkum probíhal

Vědci z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu shromáždili 61 lidí s tinnitem a rozdělili je do dvou skupin –⁠ 31 používalo nový digitální polyterapeutický přístup, zbývajících třicet využívalo populární aplikaci pro „bílý šum“. 

  • Někdy se šelesty potlačují zevním generátorem šumu (tinnitus masker), který vysílá speciálně vyladěné zvuky mající překrýt či vymazat rušivě vnímaný zvuk. Těmto zvukům se říká „bílý šum“. Zařízení lze nosit jako sluchadlo.

Po dvanácti týdnech se dostavily výsledky, které ukázaly, že u polyterapeutické skupiny došlo ke klinicky významnému zlepšení, zatímco u kontrolní skupiny nikoli.

„Zlepšení zaznamenalo 65 procent účastníků, některým to opravdu změnilo život,“ uvedl Phil Sanders, který na nové terapii také pracoval. „To je významnější úspěch než některé naše dřívější práce a pravděpodobně to bude mít přímý dopad na budoucí léčbu tinnitu,“ dodal.

Hluk ve dne v noci

Tinnitus je vnímání neustálého hluku v uších. „Pacienti tyto negativně vnímané zvuky označují jako pískání, zvonění, šumění, hučení, bručení, bzučení, syčení, tikání, cvaknutí, mlasknutí či jízdu lokomotivy. Tyto 'zvuky' ale ve skutečnosti většinou neexistují. Tinnitus proto dělíme na subjektivní a objektivní. U většiny pacientů je příznakem subjektivním, a tudíž obtížně měřitelný. V menšině případů může lékař určitý zvuk detekovat z pacientova ucha, ale tento objektivní tinnitus nebývá běžný,“ uvádí o problému Thomayerova nemocnice.

Každoročně se s tímto stavem setkávají miliony lidí. U většiny z nich se nejedná o nic jiného než o zvonění v uších po návštěvě hlučného koncertu, ale u některých stav může být chronický a objevovat se bez zjevné příčiny. Dokonce existují důkazy, které naznačují, že může být vyvolán nebo zhoršován infekcemi, jako je například covid-19.

Autoři nové digitální terapie poznamenávají, závažnost tinnitu je „složitou interakcí mezi detekcí signálu, přítomností vnějšího zvuku a vlivy pozornosti, paměti a emocí. Projevy a stupeň tinnitu ovlivňuje i mnoho psychosociálních faktorů, včetně osobnosti a prostředí.“

Vzhledem k jeho složitosti může být léčba chronického tinnitu opravdovým utrpením. Neustálý pískot a šum připravuje lidi o klid, koncentraci, ale také o spánek. Není divu, že několik studií spojuje výskyt tinnitu se zvýšeným rizikem sebevraždy, úzkosti a deprese, i když podstata této souvislosti není zatím zcela jasná.

Další výzkum a praxe

Autoři aplikace se pokusí provést rozsáhlejší studie s více osobami a získat souhlas regulačních orgánů k šíření programu. Věří, že jejich aplikace by mohla být klinicky dostupná přibližně za šest měsíců.

Není to jediná léčba tinnitu, na které se pracuje. Už v roce 2020 výzkumníci v Irsku oznámili úspěch zařízení, které dokáže pomocí sluchátek umlčet příznaky tinnitu až na dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 58 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...