Vědci přišli na to, jak léčit tinnitus pomocí aplikace. Zvuk šumění se pro člověka stane nedůležitým

Novozélandští vědci otestovali léčbu tinnitu, která spočívá ve využití chytrých telefonů. Výsledky vyšly v časopise Frontiers in Neurology na začátku tohoto měsíce a podle autorů jsou velmi povzbudivé.

Tinnitem neboli šelesty trpí obrovské množství lidí –⁠ některé výzkumy naznačují, že to může být až pětina populace.  Nejde vlastně o jednu nemoc, ale o výsledek mnoha různých zdravotních problémů. To je také důvod, proč se tak špatně léčí a řada osob s ním musí žít desítky let.

Vědci se teď zaměřili na přístup terapeutický, tedy bez nasazení léků. Právě to je nejčastější způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, ale běžné terapie trvají dlouho a nebývají příliš úspěšné. Nový přístup využívá aplikace v chytrých telefonech. Pacientovi stačí připojit sluchátka.

Samotná terapie poslechem aplikace je vždy individuální a vychází z konkrétních projevů a příčin u daného pacienta. „Tato léčba v podstatě přepojuje mozek tak, že zvuk tinnitu se pro něj stane něčím nedůležitým, pouhým šumem v pozadí, který nemá pro posluchače žádný význam ani relevanci,“ vysvětluje princip aplikace a hlavní autor studie Grant Searchfield.

Jak výzkum probíhal

Vědci z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu shromáždili 61 lidí s tinnitem a rozdělili je do dvou skupin –⁠ 31 používalo nový digitální polyterapeutický přístup, zbývajících třicet využívalo populární aplikaci pro „bílý šum“. 

  • Někdy se šelesty potlačují zevním generátorem šumu (tinnitus masker), který vysílá speciálně vyladěné zvuky mající překrýt či vymazat rušivě vnímaný zvuk. Těmto zvukům se říká „bílý šum“. Zařízení lze nosit jako sluchadlo.

Po dvanácti týdnech se dostavily výsledky, které ukázaly, že u polyterapeutické skupiny došlo ke klinicky významnému zlepšení, zatímco u kontrolní skupiny nikoli.

„Zlepšení zaznamenalo 65 procent účastníků, některým to opravdu změnilo život,“ uvedl Phil Sanders, který na nové terapii také pracoval. „To je významnější úspěch než některé naše dřívější práce a pravděpodobně to bude mít přímý dopad na budoucí léčbu tinnitu,“ dodal.

Hluk ve dne v noci

Tinnitus je vnímání neustálého hluku v uších. „Pacienti tyto negativně vnímané zvuky označují jako pískání, zvonění, šumění, hučení, bručení, bzučení, syčení, tikání, cvaknutí, mlasknutí či jízdu lokomotivy. Tyto 'zvuky' ale ve skutečnosti většinou neexistují. Tinnitus proto dělíme na subjektivní a objektivní. U většiny pacientů je příznakem subjektivním, a tudíž obtížně měřitelný. V menšině případů může lékař určitý zvuk detekovat z pacientova ucha, ale tento objektivní tinnitus nebývá běžný,“ uvádí o problému Thomayerova nemocnice.

Každoročně se s tímto stavem setkávají miliony lidí. U většiny z nich se nejedná o nic jiného než o zvonění v uších po návštěvě hlučného koncertu, ale u některých stav může být chronický a objevovat se bez zjevné příčiny. Dokonce existují důkazy, které naznačují, že může být vyvolán nebo zhoršován infekcemi, jako je například covid-19.

Autoři nové digitální terapie poznamenávají, závažnost tinnitu je „složitou interakcí mezi detekcí signálu, přítomností vnějšího zvuku a vlivy pozornosti, paměti a emocí. Projevy a stupeň tinnitu ovlivňuje i mnoho psychosociálních faktorů, včetně osobnosti a prostředí.“

Vzhledem k jeho složitosti může být léčba chronického tinnitu opravdovým utrpením. Neustálý pískot a šum připravuje lidi o klid, koncentraci, ale také o spánek. Není divu, že několik studií spojuje výskyt tinnitu se zvýšeným rizikem sebevraždy, úzkosti a deprese, i když podstata této souvislosti není zatím zcela jasná.

Další výzkum a praxe

Autoři aplikace se pokusí provést rozsáhlejší studie s více osobami a získat souhlas regulačních orgánů k šíření programu. Věří, že jejich aplikace by mohla být klinicky dostupná přibližně za šest měsíců.

Není to jediná léčba tinnitu, na které se pracuje. Už v roce 2020 výzkumníci v Irsku oznámili úspěch zařízení, které dokáže pomocí sluchátek umlčet příznaky tinnitu až na dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...