Vědci přišli na to, jak léčit tinnitus pomocí aplikace. Zvuk šumění se pro člověka stane nedůležitým

Novozélandští vědci otestovali léčbu tinnitu, která spočívá ve využití chytrých telefonů. Výsledky vyšly v časopise Frontiers in Neurology na začátku tohoto měsíce a podle autorů jsou velmi povzbudivé.

Tinnitem neboli šelesty trpí obrovské množství lidí –⁠ některé výzkumy naznačují, že to může být až pětina populace.  Nejde vlastně o jednu nemoc, ale o výsledek mnoha různých zdravotních problémů. To je také důvod, proč se tak špatně léčí a řada osob s ním musí žít desítky let.

Vědci se teď zaměřili na přístup terapeutický, tedy bez nasazení léků. Právě to je nejčastější způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, ale běžné terapie trvají dlouho a nebývají příliš úspěšné. Nový přístup využívá aplikace v chytrých telefonech. Pacientovi stačí připojit sluchátka.

Samotná terapie poslechem aplikace je vždy individuální a vychází z konkrétních projevů a příčin u daného pacienta. „Tato léčba v podstatě přepojuje mozek tak, že zvuk tinnitu se pro něj stane něčím nedůležitým, pouhým šumem v pozadí, který nemá pro posluchače žádný význam ani relevanci,“ vysvětluje princip aplikace a hlavní autor studie Grant Searchfield.

Jak výzkum probíhal

Vědci z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu shromáždili 61 lidí s tinnitem a rozdělili je do dvou skupin –⁠ 31 používalo nový digitální polyterapeutický přístup, zbývajících třicet využívalo populární aplikaci pro „bílý šum“. 

  • Někdy se šelesty potlačují zevním generátorem šumu (tinnitus masker), který vysílá speciálně vyladěné zvuky mající překrýt či vymazat rušivě vnímaný zvuk. Těmto zvukům se říká „bílý šum“. Zařízení lze nosit jako sluchadlo.

Po dvanácti týdnech se dostavily výsledky, které ukázaly, že u polyterapeutické skupiny došlo ke klinicky významnému zlepšení, zatímco u kontrolní skupiny nikoli.

„Zlepšení zaznamenalo 65 procent účastníků, některým to opravdu změnilo život,“ uvedl Phil Sanders, který na nové terapii také pracoval. „To je významnější úspěch než některé naše dřívější práce a pravděpodobně to bude mít přímý dopad na budoucí léčbu tinnitu,“ dodal.

Hluk ve dne v noci

Tinnitus je vnímání neustálého hluku v uších. „Pacienti tyto negativně vnímané zvuky označují jako pískání, zvonění, šumění, hučení, bručení, bzučení, syčení, tikání, cvaknutí, mlasknutí či jízdu lokomotivy. Tyto 'zvuky' ale ve skutečnosti většinou neexistují. Tinnitus proto dělíme na subjektivní a objektivní. U většiny pacientů je příznakem subjektivním, a tudíž obtížně měřitelný. V menšině případů může lékař určitý zvuk detekovat z pacientova ucha, ale tento objektivní tinnitus nebývá běžný,“ uvádí o problému Thomayerova nemocnice.

Každoročně se s tímto stavem setkávají miliony lidí. U většiny z nich se nejedná o nic jiného než o zvonění v uších po návštěvě hlučného koncertu, ale u některých stav může být chronický a objevovat se bez zjevné příčiny. Dokonce existují důkazy, které naznačují, že může být vyvolán nebo zhoršován infekcemi, jako je například covid-19.

Autoři nové digitální terapie poznamenávají, závažnost tinnitu je „složitou interakcí mezi detekcí signálu, přítomností vnějšího zvuku a vlivy pozornosti, paměti a emocí. Projevy a stupeň tinnitu ovlivňuje i mnoho psychosociálních faktorů, včetně osobnosti a prostředí.“

Vzhledem k jeho složitosti může být léčba chronického tinnitu opravdovým utrpením. Neustálý pískot a šum připravuje lidi o klid, koncentraci, ale také o spánek. Není divu, že několik studií spojuje výskyt tinnitu se zvýšeným rizikem sebevraždy, úzkosti a deprese, i když podstata této souvislosti není zatím zcela jasná.

Další výzkum a praxe

Autoři aplikace se pokusí provést rozsáhlejší studie s více osobami a získat souhlas regulačních orgánů k šíření programu. Věří, že jejich aplikace by mohla být klinicky dostupná přibližně za šest měsíců.

Není to jediná léčba tinnitu, na které se pracuje. Už v roce 2020 výzkumníci v Irsku oznámili úspěch zařízení, které dokáže pomocí sluchátek umlčet příznaky tinnitu až na dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 7 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled