Vědci přepsali gen pacienta tak, aby se mu netvořilo tolik cholesterolu

Nadbytek cholesterolu má závažné dopady na lidské zdraví. Často je jeho přemíra způsobená geneticky. Nový výzkum se pokouší vadný gen přepsat a nahradit zdravým.

Řada expertů na medicínu věří, že budoucnost medicíny spočívá v genetických úpravách. Pokud by se lidské geny změnily, některé zdravotní problémy by vůbec nevznikly – a tak by se už ani nemusely léčit. A přesně to se nyní povedlo.

Biotechnologická společnost Verve Therapeutics, která se specializuje právě na léky založené na jednorázové úpravě genů, oznámila v červenci přelom. V rámci klinické studie podala prvnímu lidskému pacientovi lék VERVE-101.

Tento přípravek dokáže trvale vypnout gen PCSK9 v játrech, a tím umí snižovat cholesterol, který způsobuje srdečně-cévní onemocnění, infarkt nebo mrtvice. Tato studie je zatím v první fázi. Testuje genetický lék, jenž může pomoci pacientům nemocí, která se jmenuje heterozygotní familiární hypercholesterolemie.

Problém jednoho genu

Tato choroba je vůbec nejčastějším metabolickým dědičným onemocněním člověka způsobeným chybou jediného genu. Tento genetický omyl způsobuje celoživotní zvýšení hladin cholesterolu, který se pak hromadí ve stěnách cév – a to zase zrychluje tempo jejich poškození a vede ke kardiovaskulárním chorobám.

Tato nemoc je celosvětově značně rozšířená – jen v České republice se může vyskytovat přibližně čtyřicet tisíc jedinců s tímto zdravotním problémem. Protože jde o genetickou záležitost, snaží se lékaři vyhledávat příbuzné nemocných a odhalit chorobu u nich co nejdříve. Jinak je léčba jen dlouhodobá.

  • Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů. 
  • Pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Je potřeba pro tvorbu hormonů a vitaminu D. 
  • Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.

Genetický zmizík

„VERVE-101 je první lék na úpravu genů, který jsme navrhli tak, aby provedl jedinou změnu v jaterní DNA a trvale vypnul gen způsobující onemocnění,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Sekar Kathiresan. Data, která jeho společnost získala v předklinickém výzkumu, podle něj ukazují, že přípravek má potenciál nabídnout lidem převratnou možnost léčby, která změní tradiční model dlouhodobé péče na jednorázovou.

„Naším konečným cílem je přinést novou možnost léčby milionům lidí na celém světě,“ popisuje společnost v tiskové zprávě. V této klinické studii se má ukázat zejména bezpečnost přípravku, tedy to, jestli nemá nějaké vedlejší účinky. Testy se zatím týkají asi čtyř desítek pacientů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.