Vědci přepsali gen pacienta tak, aby se mu netvořilo tolik cholesterolu

Nadbytek cholesterolu má závažné dopady na lidské zdraví. Často je jeho přemíra způsobená geneticky. Nový výzkum se pokouší vadný gen přepsat a nahradit zdravým.

Řada expertů na medicínu věří, že budoucnost medicíny spočívá v genetických úpravách. Pokud by se lidské geny změnily, některé zdravotní problémy by vůbec nevznikly – a tak by se už ani nemusely léčit. A přesně to se nyní povedlo.

Biotechnologická společnost Verve Therapeutics, která se specializuje právě na léky založené na jednorázové úpravě genů, oznámila v červenci přelom. V rámci klinické studie podala prvnímu lidskému pacientovi lék VERVE-101.

Tento přípravek dokáže trvale vypnout gen PCSK9 v játrech, a tím umí snižovat cholesterol, který způsobuje srdečně-cévní onemocnění, infarkt nebo mrtvice. Tato studie je zatím v první fázi. Testuje genetický lék, jenž může pomoci pacientům nemocí, která se jmenuje heterozygotní familiární hypercholesterolemie.

Problém jednoho genu

Tato choroba je vůbec nejčastějším metabolickým dědičným onemocněním člověka způsobeným chybou jediného genu. Tento genetický omyl způsobuje celoživotní zvýšení hladin cholesterolu, který se pak hromadí ve stěnách cév – a to zase zrychluje tempo jejich poškození a vede ke kardiovaskulárním chorobám.

Tato nemoc je celosvětově značně rozšířená – jen v České republice se může vyskytovat přibližně čtyřicet tisíc jedinců s tímto zdravotním problémem. Protože jde o genetickou záležitost, snaží se lékaři vyhledávat příbuzné nemocných a odhalit chorobu u nich co nejdříve. Jinak je léčba jen dlouhodobá.

  • Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů. 
  • Pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Je potřeba pro tvorbu hormonů a vitaminu D. 
  • Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.

Genetický zmizík

„VERVE-101 je první lék na úpravu genů, který jsme navrhli tak, aby provedl jedinou změnu v jaterní DNA a trvale vypnul gen způsobující onemocnění,“ uvedl spoluzakladatel společnosti Sekar Kathiresan. Data, která jeho společnost získala v předklinickém výzkumu, podle něj ukazují, že přípravek má potenciál nabídnout lidem převratnou možnost léčby, která změní tradiční model dlouhodobé péče na jednorázovou.

„Naším konečným cílem je přinést novou možnost léčby milionům lidí na celém světě,“ popisuje společnost v tiskové zprávě. V této klinické studii se má ukázat zejména bezpečnost přípravku, tedy to, jestli nemá nějaké vedlejší účinky. Testy se zatím týkají asi čtyř desítek pacientů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.