Australští astronomové oznámili, že se jim zřejmě poprvé v dějinách podařilo sledovat, jak černá díra pohltila neutronovou hvězdu. Mimořádnou událost zachytilo rovnou několik přístrojů na světě.
Vědci pozorovali, jak černá díra spolkla neutronovou hvězdu
Ve středu 14. srpna zachytily přístroje v USA a Itálii vlny v časoprostoru, jež pocházely z kataklyzmatické události, která se odehrála 900 milionů světelných let od Země. Vědci sice zachytili jasné signály o této události a namířili na danou část vesmíru dalekohled, žádná další vizuální potvrzení už ale nebyli schopni dohledat.
Profesorka Susan Scottová z Australské národní univerzity uvedla, že si její tým tímto pozorováním splnil hned trojici cílů, které měl: kromě pohlcení neutronové hvězdy černou dírou to bylo splynutí dvou černých děr a kolize dvou neutronových hvězd.
„Před přibližně 900 miliony lety černá díra pohltila velmi hustou hvězdu, jíž říkáme neutronová hvězda. Jako by Pac-man spolkl kuličku – a neutronovou hvězdu to zcela zničilo,“ přirovnala profesorka Scottová, která vede výzkum gravitačních vln.
Neutronové hvězdy a černé díry mají mnoho společného. Jedná se o superhusté kosmické objekty, které jsou pozůstatky mrtvých hvězd.
V současné době astronomové ještě analyzují data, která získali, aby lépe pochopili, jak velké a především jak hmotné oba objekty byly. Zatím to ale prý jednoznačně ukazuje na černou díru, která spolkla neutronovou hvězdu.
„Věda zatím nikdy nepozorovala černou díru menší než pět Sluncí nebo neutronovou hvězdu více než 2,5krát větší, než je naše Slunce,“ dodala Susan Scottová. Na základě těchto čísel a z charakteristik pozorovaných objektů astronomové usuzují, že šlo o pohlcení neutronové hvězdy černou dírou.
Existuje ale ještě jedna možnost, kterou zatím výzkumníci nemohou zcela vyloučit. „Pohlcený objekt by mohl být velice lehkou černou dírou, mnohem lehčí než jakákoli černá díra ve vesmíru, o níž víme. A to by byla opravdu skvělá cena útěchy,“ říká Scottová.
Gravitační vlny
Toto pozorování by nebylo možné, nebýt objevu gravitačních vln z února roku 2016. Tehdy vědci z několika observatoří zachytili toto vlnění způsobené srážkou dvou černých děr 1,3 miliardy světelných let od Země.
Horizont k zachycení gravitačních vln (zdroj: ČT24)
Gravitace neboli přitažlivost se šíří ve vlnách, stejně jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené.
Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků. Existenci gravitačních vln před sto lety ve své teorii relativity předpověděl Albert Einstein.