Nově popsaný druh žraloka sice ještě nemá české jméno, jeho latinské pojmenování ale naznačuje, že by se mohl jmenovat žralok telecí.
Vědci popsali nový druh žraloka. Paryba s telecíma očima se skrývala v hlubinách Atlantiku
Většina žraloků působí na člověka velmi negativně. Jde o predátory s ostrými zuby a hydrodynamickým tělem. Tato zvířata lidem nahánějí hrůzu – a to přesto, jak málo lidských úmrtí reálně způsobí. Nově objevený druh žraloka je v tom výjimkou: nejenže člověka neohrozí, ale ani nepůsobí příliš hrůzostrašně.
Tým vědců z Floridy informoval, že po desetiletích výzkumů se jim podařilo potvrdit existenci zatím neznámého druhu žraloka. Jeho objev se ale neodehrál v oceánu, nýbrž v laboratoři.
Žralok šedý je druh žraloka, který může vážit až půl tuny a měří kolem pěti metrů. O způsobu jejich života toho víme jen málo, pohybují se totiž v hlubinách kolem dvou tisíc metrů pod povrchem. Je specializovaný na lov poblíž mořského dna, kvůli tomu se pohybuje nejčastěji v úhlu 45 stupňů.
Už nějakou dobu (od 70. let 20. století) se ví, že jde vlastně o dva druhy žraloků – samotného žraloka šedého a jemu velmi podobného žraloka Nakamuraiho. Ten je mu sice podobný, ale žije v menších hloubkách, vědci ho objevili ve všech velkých světových oceánech.
Nový výzkum ale ukázal, že populace této paryby, jež žije v Atlantiku, je vlastním druhem, který se značně liší od žraloků žijících v Indickém a Tichém oceánu.
Žralok s telecíma očima
Dostal jméno Hexanchus vitulus, české pojmenování zatím nemá. Slovo vitulus ale v latině znamená „tele“, takže by se mu v budoucnu mělo říkat „žralok telecí“ – pravděpodobně kvůli jeho velkým „telecím“ očím.
Vědci o objevu informovali v odborném časopise Marine Biodiversity. K nalezení neznámé populace využili genetiku: analyzovali mitochondriální geny různých populací žraloků. Povedlo se jim potvrdit, že atlantická populace sice vypadá úplně stejně, ale molekulárně se značně liší.
Tento výzkum je velmi důležitý zejména proto, že o hlubinných žralocích toho víme velice málo; díky této analýze se dozvíme spoustu informací o tom, jak jsou jejich populace geneticky strukturované.