Vědci popsali nový druh žraloka. Paryba s telecíma očima se skrývala v hlubinách Atlantiku

Nově popsaný druh žraloka sice ještě nemá české jméno, jeho latinské pojmenování ale naznačuje, že by se mohl jmenovat žralok telecí.

Většina žraloků působí na člověka velmi negativně. Jde o predátory s ostrými zuby a hydrodynamickým tělem. Tato zvířata lidem nahánějí hrůzu – a to přesto, jak málo lidských úmrtí reálně způsobí. Nově objevený druh žraloka je v tom výjimkou: nejenže člověka neohrozí, ale ani nepůsobí příliš hrůzostrašně.

Tým vědců z Floridy informoval, že po desetiletích výzkumů se jim podařilo potvrdit existenci zatím neznámého druhu žraloka. Jeho objev se ale neodehrál v oceánu, nýbrž v laboratoři.

Žralok šedý je druh žraloka, který může vážit až půl tuny a měří kolem pěti metrů. O způsobu jejich života toho víme jen málo, pohybují se totiž v hlubinách kolem dvou tisíc metrů pod povrchem. Je specializovaný na lov poblíž mořského dna, kvůli tomu se pohybuje nejčastěji v úhlu 45 stupňů.

Žralok šedý
Zdroj: NOAA

Už nějakou dobu (od 70. let 20. století) se ví, že jde vlastně o dva druhy žraloků – samotného žraloka šedého a jemu velmi podobného žraloka Nakamuraiho. Ten je mu sice podobný, ale žije v menších hloubkách, vědci ho objevili ve všech velkých světových oceánech.

Nový výzkum ale ukázal, že populace této paryby, jež žije v Atlantiku, je vlastním druhem, který se značně liší od žraloků žijících v Indickém a Tichém oceánu.

Žralok s telecíma očima

Dostal jméno Hexanchus vitulus, české pojmenování zatím nemá. Slovo vitulus ale v latině znamená „tele“, takže by se mu v budoucnu mělo říkat „žralok telecí“ – pravděpodobně kvůli jeho  velkým „telecím“ očím.

Vědci o objevu informovali v odborném časopise Marine Biodiversity. K nalezení neznámé populace využili genetiku: analyzovali mitochondriální geny různých populací žraloků. Povedlo se jim potvrdit, že atlantická populace sice vypadá úplně stejně, ale molekulárně se značně liší.

Tento výzkum je velmi důležitý zejména proto, že o hlubinných žralocích toho víme velice málo; díky této analýze se dozvíme spoustu informací o tom, jak jsou jejich populace geneticky strukturované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 12 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...