Vědci popsali nový druh žraloka. Paryba s telecíma očima se skrývala v hlubinách Atlantiku

Nově popsaný druh žraloka sice ještě nemá české jméno, jeho latinské pojmenování ale naznačuje, že by se mohl jmenovat žralok telecí.

Většina žraloků působí na člověka velmi negativně. Jde o predátory s ostrými zuby a hydrodynamickým tělem. Tato zvířata lidem nahánějí hrůzu – a to přesto, jak málo lidských úmrtí reálně způsobí. Nově objevený druh žraloka je v tom výjimkou: nejenže člověka neohrozí, ale ani nepůsobí příliš hrůzostrašně.

Tým vědců z Floridy informoval, že po desetiletích výzkumů se jim podařilo potvrdit existenci zatím neznámého druhu žraloka. Jeho objev se ale neodehrál v oceánu, nýbrž v laboratoři.

Žralok šedý je druh žraloka, který může vážit až půl tuny a měří kolem pěti metrů. O způsobu jejich života toho víme jen málo, pohybují se totiž v hlubinách kolem dvou tisíc metrů pod povrchem. Je specializovaný na lov poblíž mořského dna, kvůli tomu se pohybuje nejčastěji v úhlu 45 stupňů.

Žralok šedý
Zdroj: NOAA

Už nějakou dobu (od 70. let 20. století) se ví, že jde vlastně o dva druhy žraloků – samotného žraloka šedého a jemu velmi podobného žraloka Nakamuraiho. Ten je mu sice podobný, ale žije v menších hloubkách, vědci ho objevili ve všech velkých světových oceánech.

Nový výzkum ale ukázal, že populace této paryby, jež žije v Atlantiku, je vlastním druhem, který se značně liší od žraloků žijících v Indickém a Tichém oceánu.

Žralok s telecíma očima

Dostal jméno Hexanchus vitulus, české pojmenování zatím nemá. Slovo vitulus ale v latině znamená „tele“, takže by se mu v budoucnu mělo říkat „žralok telecí“ – pravděpodobně kvůli jeho  velkým „telecím“ očím.

Vědci o objevu informovali v odborném časopise Marine Biodiversity. K nalezení neznámé populace využili genetiku: analyzovali mitochondriální geny různých populací žraloků. Povedlo se jim potvrdit, že atlantická populace sice vypadá úplně stejně, ale molekulárně se značně liší.

Tento výzkum je velmi důležitý zejména proto, že o hlubinných žralocích toho víme velice málo; díky této analýze se dozvíme spoustu informací o tom, jak jsou jejich populace geneticky strukturované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 1 mminutou

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 17 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 20 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026
Načítání...