Vědci poprvé připojili lidský mozek na internet

Výzkumníci z Wits University dokázali propojit internet přímo s lidským mozkem. Data z tohoto projektu by mohla pomoci nastartovat úplně nové kroky ve strojovém učení i budoucnosti lidstva.

Jihoafrická Wits University v Johannesburgu hlásí zásadní úspěch v oboru biomedicíny. Podle zprávy, kterou zveřejnila, se jim jako prvním podařilo v reálném čase spojit lidský mozek s internetem. Stalo se to v rámci projektu Brainternet, díky němuž se vlastně „mozek stal částí internetu věcí v rámci World Wide Webu“, popisují vědci.

Jak to funguje?

Lidské mozkové vlny zaznamenává elektroencefalograf, tedy neinvazivní přístroj používaný k záznamu elektrické aktivity mozku. Signál z něj pak putoval do velmi levného počítače, který potom přenášel data do aplikace na internetu, kde byla na volně přístupné stránce volně k dispozici všem návštěvníkům webu.

„Brainternet je novou hranicí v systémech, které propojují mozek s počítačem. Stále je nedostatek údajů o tom, jak lidský mozek pracuje a zpracovává informace. Brainternet se pokouší zjednodušit naše chápání mozku. Dělá to pomocí dlouhodobého sledování mozkové aktivity spojené s interaktivitou,“ uvedli vědci z týmu.

Současné možnosti Brainternetu teprve naznačují, jaký je jeho potenciál. Výzkumníci se nyní pokusí jeho efektivitu vylepšit, zejména, aby byla posílena interaktivita systému. Vědci už také plánují, jak tohoto projektu využít. Zatím se nejlépe jeví možnosti strojového učení umělých inteligencí, které se tímto způsobem mohou učit spoustu detailů o tom, jak funguje lidský mozek.

Autoři projektu také uvažují o propojení s dalšími velkými projekty, které se pokoušejí o propojení lidského mozku s počítačem – ale mnohem intenzivněji. Jde například o Neural Lace Elona Muska nebo Kernel Bryana Johnsona. Ty se snaží vytvořit přímé rozhraní mezi mozkem a počítačem, tedy funkcionalitu, která by umožňovala přímo ovládat stroje pomocí lidského mozku. Data z Brainternetu by mohla autorům pokročilejších projektů pomoci lépe pochopit funkcionalitu lidského mozku – což by mělo vést k rychlejšímu pokroku v „nejambicioznějším projektu všech dob“ – tedy spojení člověka se strojem.

Svět budoucnosti: Člověk a stroj jedno jsou

Největší pozornost z těchto projektů vyvolává Neural Lace Elona Muska, především díky všem ostatním úspěchům tohoto výstředního miliardáře. Musk pro vznik této technologie založil nový startup jménem Neuralink. Výsledkem této snahy by měly být jakési elektronické mozkové implantáty, které by mohly umožnit přímý přístup člověka k ovládání přístrojů jen za pomoci myšlenek.

To znamená, že by už nebylo potřeba psát na klávesnici, nemusely by existovat počítačové monitory – vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...