Vědci poprvé připojili lidský mozek na internet

Výzkumníci z Wits University dokázali propojit internet přímo s lidským mozkem. Data z tohoto projektu by mohla pomoci nastartovat úplně nové kroky ve strojovém učení i budoucnosti lidstva.

Jihoafrická Wits University v Johannesburgu hlásí zásadní úspěch v oboru biomedicíny. Podle zprávy, kterou zveřejnila, se jim jako prvním podařilo v reálném čase spojit lidský mozek s internetem. Stalo se to v rámci projektu Brainternet, díky němuž se vlastně „mozek stal částí internetu věcí v rámci World Wide Webu“, popisují vědci.

Jak to funguje?

Lidské mozkové vlny zaznamenává elektroencefalograf, tedy neinvazivní přístroj používaný k záznamu elektrické aktivity mozku. Signál z něj pak putoval do velmi levného počítače, který potom přenášel data do aplikace na internetu, kde byla na volně přístupné stránce volně k dispozici všem návštěvníkům webu.

„Brainternet je novou hranicí v systémech, které propojují mozek s počítačem. Stále je nedostatek údajů o tom, jak lidský mozek pracuje a zpracovává informace. Brainternet se pokouší zjednodušit naše chápání mozku. Dělá to pomocí dlouhodobého sledování mozkové aktivity spojené s interaktivitou,“ uvedli vědci z týmu.

Současné možnosti Brainternetu teprve naznačují, jaký je jeho potenciál. Výzkumníci se nyní pokusí jeho efektivitu vylepšit, zejména, aby byla posílena interaktivita systému. Vědci už také plánují, jak tohoto projektu využít. Zatím se nejlépe jeví možnosti strojového učení umělých inteligencí, které se tímto způsobem mohou učit spoustu detailů o tom, jak funguje lidský mozek.

Autoři projektu také uvažují o propojení s dalšími velkými projekty, které se pokoušejí o propojení lidského mozku s počítačem – ale mnohem intenzivněji. Jde například o Neural Lace Elona Muska nebo Kernel Bryana Johnsona. Ty se snaží vytvořit přímé rozhraní mezi mozkem a počítačem, tedy funkcionalitu, která by umožňovala přímo ovládat stroje pomocí lidského mozku. Data z Brainternetu by mohla autorům pokročilejších projektů pomoci lépe pochopit funkcionalitu lidského mozku – což by mělo vést k rychlejšímu pokroku v „nejambicioznějším projektu všech dob“ – tedy spojení člověka se strojem.

Svět budoucnosti: Člověk a stroj jedno jsou

Největší pozornost z těchto projektů vyvolává Neural Lace Elona Muska, především díky všem ostatním úspěchům tohoto výstředního miliardáře. Musk pro vznik této technologie založil nový startup jménem Neuralink. Výsledkem této snahy by měly být jakési elektronické mozkové implantáty, které by mohly umožnit přímý přístup člověka k ovládání přístrojů jen za pomoci myšlenek.

To znamená, že by už nebylo potřeba psát na klávesnici, nemusely by existovat počítačové monitory – vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...