Vědci poprvé připojili lidský mozek na internet

Výzkumníci z Wits University dokázali propojit internet přímo s lidským mozkem. Data z tohoto projektu by mohla pomoci nastartovat úplně nové kroky ve strojovém učení i budoucnosti lidstva.

Jihoafrická Wits University v Johannesburgu hlásí zásadní úspěch v oboru biomedicíny. Podle zprávy, kterou zveřejnila, se jim jako prvním podařilo v reálném čase spojit lidský mozek s internetem. Stalo se to v rámci projektu Brainternet, díky němuž se vlastně „mozek stal částí internetu věcí v rámci World Wide Webu“, popisují vědci.

Jak to funguje?

Lidské mozkové vlny zaznamenává elektroencefalograf, tedy neinvazivní přístroj používaný k záznamu elektrické aktivity mozku. Signál z něj pak putoval do velmi levného počítače, který potom přenášel data do aplikace na internetu, kde byla na volně přístupné stránce volně k dispozici všem návštěvníkům webu.

„Brainternet je novou hranicí v systémech, které propojují mozek s počítačem. Stále je nedostatek údajů o tom, jak lidský mozek pracuje a zpracovává informace. Brainternet se pokouší zjednodušit naše chápání mozku. Dělá to pomocí dlouhodobého sledování mozkové aktivity spojené s interaktivitou,“ uvedli vědci z týmu.

Současné možnosti Brainternetu teprve naznačují, jaký je jeho potenciál. Výzkumníci se nyní pokusí jeho efektivitu vylepšit, zejména, aby byla posílena interaktivita systému. Vědci už také plánují, jak tohoto projektu využít. Zatím se nejlépe jeví možnosti strojového učení umělých inteligencí, které se tímto způsobem mohou učit spoustu detailů o tom, jak funguje lidský mozek.

Autoři projektu také uvažují o propojení s dalšími velkými projekty, které se pokoušejí o propojení lidského mozku s počítačem – ale mnohem intenzivněji. Jde například o Neural Lace Elona Muska nebo Kernel Bryana Johnsona. Ty se snaží vytvořit přímé rozhraní mezi mozkem a počítačem, tedy funkcionalitu, která by umožňovala přímo ovládat stroje pomocí lidského mozku. Data z Brainternetu by mohla autorům pokročilejších projektů pomoci lépe pochopit funkcionalitu lidského mozku – což by mělo vést k rychlejšímu pokroku v „nejambicioznějším projektu všech dob“ – tedy spojení člověka se strojem.

Svět budoucnosti: Člověk a stroj jedno jsou

Největší pozornost z těchto projektů vyvolává Neural Lace Elona Muska, především díky všem ostatním úspěchům tohoto výstředního miliardáře. Musk pro vznik této technologie založil nový startup jménem Neuralink. Výsledkem této snahy by měly být jakési elektronické mozkové implantáty, které by mohly umožnit přímý přístup člověka k ovládání přístrojů jen za pomoci myšlenek.

To znamená, že by už nebylo potřeba psát na klávesnici, nemusely by existovat počítačové monitory – vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled