Vědci poprvé připojili lidský mozek na internet

Výzkumníci z Wits University dokázali propojit internet přímo s lidským mozkem. Data z tohoto projektu by mohla pomoci nastartovat úplně nové kroky ve strojovém učení i budoucnosti lidstva.

Jihoafrická Wits University v Johannesburgu hlásí zásadní úspěch v oboru biomedicíny. Podle zprávy, kterou zveřejnila, se jim jako prvním podařilo v reálném čase spojit lidský mozek s internetem. Stalo se to v rámci projektu Brainternet, díky němuž se vlastně „mozek stal částí internetu věcí v rámci World Wide Webu“, popisují vědci.

Jak to funguje?

Lidské mozkové vlny zaznamenává elektroencefalograf, tedy neinvazivní přístroj používaný k záznamu elektrické aktivity mozku. Signál z něj pak putoval do velmi levného počítače, který potom přenášel data do aplikace na internetu, kde byla na volně přístupné stránce volně k dispozici všem návštěvníkům webu.

„Brainternet je novou hranicí v systémech, které propojují mozek s počítačem. Stále je nedostatek údajů o tom, jak lidský mozek pracuje a zpracovává informace. Brainternet se pokouší zjednodušit naše chápání mozku. Dělá to pomocí dlouhodobého sledování mozkové aktivity spojené s interaktivitou,“ uvedli vědci z týmu.

Současné možnosti Brainternetu teprve naznačují, jaký je jeho potenciál. Výzkumníci se nyní pokusí jeho efektivitu vylepšit, zejména, aby byla posílena interaktivita systému. Vědci už také plánují, jak tohoto projektu využít. Zatím se nejlépe jeví možnosti strojového učení umělých inteligencí, které se tímto způsobem mohou učit spoustu detailů o tom, jak funguje lidský mozek.

Autoři projektu také uvažují o propojení s dalšími velkými projekty, které se pokoušejí o propojení lidského mozku s počítačem – ale mnohem intenzivněji. Jde například o Neural Lace Elona Muska nebo Kernel Bryana Johnsona. Ty se snaží vytvořit přímé rozhraní mezi mozkem a počítačem, tedy funkcionalitu, která by umožňovala přímo ovládat stroje pomocí lidského mozku. Data z Brainternetu by mohla autorům pokročilejších projektů pomoci lépe pochopit funkcionalitu lidského mozku – což by mělo vést k rychlejšímu pokroku v „nejambicioznějším projektu všech dob“ – tedy spojení člověka se strojem.

Svět budoucnosti: Člověk a stroj jedno jsou

Největší pozornost z těchto projektů vyvolává Neural Lace Elona Muska, především díky všem ostatním úspěchům tohoto výstředního miliardáře. Musk pro vznik této technologie založil nový startup jménem Neuralink. Výsledkem této snahy by měly být jakési elektronické mozkové implantáty, které by mohly umožnit přímý přístup člověka k ovládání přístrojů jen za pomoci myšlenek.

To znamená, že by už nebylo potřeba psát na klávesnici, nemusely by existovat počítačové monitory – vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 1 hhodinou

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 17 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 18 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.