Vědci poprvé popsali plůdek jedné z největších ryb světa. Vypadá jako hvězdička

Měsíčník je nepřehlédnutelná ryba –⁠ jak svými rozměry, tak výrazným vzhledem. Přesto skrýval před biology jedno tajemství. Až doposud se téměř nic nevědělo o rané fázi jeho života. Australští a novozélandští vědci teprve nyní popsali, jak vypadá plůdek této ryby.

O objevu informovalo Australské muzeum, jehož vědci se na výzkumu podíleli. Podařilo se jim to u menšího druhu měsíčníka, který nemá české jméno –⁠ to latinské zní Mola alexandrini. Dorůstá délky až 3,3 metru a může vážit přes dvě tuny. Svůj život tráví putováním mezi mořskými hlubinami a hladinou, kde se rád vyhřívá na boku –⁠ a současně se nechá čistit mořskými ptáky, kteří mu z těla odstraňují parazity.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Erik van der Goot/ Wikimedia Commons

Samice tohoto druhu drží jeden pozoruhodný rekord: zřejmě jde o nejplodnějšího obratlovce na Zemi. Dospělá samice může mít až 300 milionů vajíček. A přesto až doposud tato vajíčka a plůdek, který se z nich vylíhne, nikdo v přírodě nepozoroval. Hledat je v oceánu cíleně je nesmírně složité. Mladí měsíčníci jsou totiž miniaturní a dospělcům nepodobní.

Odpověď ležela v muzeu

Expertka na tyto ryby Marianne Nyegaardová se vydala jinou cestou: pokusila se najít odpověď nikoliv v oceánu, ale muzejních depozitářích. Spolupracovala na tom s několika dalšími vědci a nakonec uspěla. Vzorek, který ukrýval odpověď, byl nalezen u pobřeží Nového Jižního Walesu v roce 2017 a měřil pouhých 5 milimetrů. Vědci z něj odebrali vzorky DNA, kterou pak analyzovali.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Hasama Underwater Park/ Wikimedia Commons

„DNA sekvenci získanou z tohoto exempláře jsme porovnali s údaji získanými našimi spolupracovníky v zahraničí,“ popsali biologové v tiskové zprávě. „Ze sekvence byla zjištěna jasná shoda se vzorky dospělého měsíčníka druhu Mola alexandrini.“

Autoři objevu doufají, že výsledků své práce využijí k odhalení a identifikaci dalších exemplářů plůdku těchto ryb, které se nacházejí ve světových muzeích. Díky tomu by se mohlo podařit vykreslit lepší obraz životního cyklu těchto mořských obrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 3 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 4 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...