Vědci poprvé popsali plůdek jedné z největších ryb světa. Vypadá jako hvězdička

Měsíčník je nepřehlédnutelná ryba –⁠ jak svými rozměry, tak výrazným vzhledem. Přesto skrýval před biology jedno tajemství. Až doposud se téměř nic nevědělo o rané fázi jeho života. Australští a novozélandští vědci teprve nyní popsali, jak vypadá plůdek této ryby.

O objevu informovalo Australské muzeum, jehož vědci se na výzkumu podíleli. Podařilo se jim to u menšího druhu měsíčníka, který nemá české jméno –⁠ to latinské zní Mola alexandrini. Dorůstá délky až 3,3 metru a může vážit přes dvě tuny. Svůj život tráví putováním mezi mořskými hlubinami a hladinou, kde se rád vyhřívá na boku –⁠ a současně se nechá čistit mořskými ptáky, kteří mu z těla odstraňují parazity.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Erik van der Goot/ Wikimedia Commons

Samice tohoto druhu drží jeden pozoruhodný rekord: zřejmě jde o nejplodnějšího obratlovce na Zemi. Dospělá samice může mít až 300 milionů vajíček. A přesto až doposud tato vajíčka a plůdek, který se z nich vylíhne, nikdo v přírodě nepozoroval. Hledat je v oceánu cíleně je nesmírně složité. Mladí měsíčníci jsou totiž miniaturní a dospělcům nepodobní.

Odpověď ležela v muzeu

Expertka na tyto ryby Marianne Nyegaardová se vydala jinou cestou: pokusila se najít odpověď nikoliv v oceánu, ale muzejních depozitářích. Spolupracovala na tom s několika dalšími vědci a nakonec uspěla. Vzorek, který ukrýval odpověď, byl nalezen u pobřeží Nového Jižního Walesu v roce 2017 a měřil pouhých 5 milimetrů. Vědci z něj odebrali vzorky DNA, kterou pak analyzovali.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Hasama Underwater Park/ Wikimedia Commons

„DNA sekvenci získanou z tohoto exempláře jsme porovnali s údaji získanými našimi spolupracovníky v zahraničí,“ popsali biologové v tiskové zprávě. „Ze sekvence byla zjištěna jasná shoda se vzorky dospělého měsíčníka druhu Mola alexandrini.“

Autoři objevu doufají, že výsledků své práce využijí k odhalení a identifikaci dalších exemplářů plůdku těchto ryb, které se nacházejí ve světových muzeích. Díky tomu by se mohlo podařit vykreslit lepší obraz životního cyklu těchto mořských obrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 14 mminutami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 38 mminutami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 6 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...