Vědci poprvé popsali plůdek jedné z největších ryb světa. Vypadá jako hvězdička

Měsíčník je nepřehlédnutelná ryba –⁠ jak svými rozměry, tak výrazným vzhledem. Přesto skrýval před biology jedno tajemství. Až doposud se téměř nic nevědělo o rané fázi jeho života. Australští a novozélandští vědci teprve nyní popsali, jak vypadá plůdek této ryby.

O objevu informovalo Australské muzeum, jehož vědci se na výzkumu podíleli. Podařilo se jim to u menšího druhu měsíčníka, který nemá české jméno –⁠ to latinské zní Mola alexandrini. Dorůstá délky až 3,3 metru a může vážit přes dvě tuny. Svůj život tráví putováním mezi mořskými hlubinami a hladinou, kde se rád vyhřívá na boku –⁠ a současně se nechá čistit mořskými ptáky, kteří mu z těla odstraňují parazity.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Erik van der Goot/ Wikimedia Commons

Samice tohoto druhu drží jeden pozoruhodný rekord: zřejmě jde o nejplodnějšího obratlovce na Zemi. Dospělá samice může mít až 300 milionů vajíček. A přesto až doposud tato vajíčka a plůdek, který se z nich vylíhne, nikdo v přírodě nepozoroval. Hledat je v oceánu cíleně je nesmírně složité. Mladí měsíčníci jsou totiž miniaturní a dospělcům nepodobní.

Odpověď ležela v muzeu

Expertka na tyto ryby Marianne Nyegaardová se vydala jinou cestou: pokusila se najít odpověď nikoliv v oceánu, ale muzejních depozitářích. Spolupracovala na tom s několika dalšími vědci a nakonec uspěla. Vzorek, který ukrýval odpověď, byl nalezen u pobřeží Nového Jižního Walesu v roce 2017 a měřil pouhých 5 milimetrů. Vědci z něj odebrali vzorky DNA, kterou pak analyzovali.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Hasama Underwater Park/ Wikimedia Commons

„DNA sekvenci získanou z tohoto exempláře jsme porovnali s údaji získanými našimi spolupracovníky v zahraničí,“ popsali biologové v tiskové zprávě. „Ze sekvence byla zjištěna jasná shoda se vzorky dospělého měsíčníka druhu Mola alexandrini.“

Autoři objevu doufají, že výsledků své práce využijí k odhalení a identifikaci dalších exemplářů plůdku těchto ryb, které se nacházejí ve světových muzeích. Díky tomu by se mohlo podařit vykreslit lepší obraz životního cyklu těchto mořských obrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...