Vědci poprvé popsali plůdek jedné z největších ryb světa. Vypadá jako hvězdička

Měsíčník je nepřehlédnutelná ryba –⁠ jak svými rozměry, tak výrazným vzhledem. Přesto skrýval před biology jedno tajemství. Až doposud se téměř nic nevědělo o rané fázi jeho života. Australští a novozélandští vědci teprve nyní popsali, jak vypadá plůdek této ryby.

O objevu informovalo Australské muzeum, jehož vědci se na výzkumu podíleli. Podařilo se jim to u menšího druhu měsíčníka, který nemá české jméno –⁠ to latinské zní Mola alexandrini. Dorůstá délky až 3,3 metru a může vážit přes dvě tuny. Svůj život tráví putováním mezi mořskými hlubinami a hladinou, kde se rád vyhřívá na boku –⁠ a současně se nechá čistit mořskými ptáky, kteří mu z těla odstraňují parazity.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Erik van der Goot/ Wikimedia Commons

Samice tohoto druhu drží jeden pozoruhodný rekord: zřejmě jde o nejplodnějšího obratlovce na Zemi. Dospělá samice může mít až 300 milionů vajíček. A přesto až doposud tato vajíčka a plůdek, který se z nich vylíhne, nikdo v přírodě nepozoroval. Hledat je v oceánu cíleně je nesmírně složité. Mladí měsíčníci jsou totiž miniaturní a dospělcům nepodobní.

Odpověď ležela v muzeu

Expertka na tyto ryby Marianne Nyegaardová se vydala jinou cestou: pokusila se najít odpověď nikoliv v oceánu, ale muzejních depozitářích. Spolupracovala na tom s několika dalšími vědci a nakonec uspěla. Vzorek, který ukrýval odpověď, byl nalezen u pobřeží Nového Jižního Walesu v roce 2017 a měřil pouhých 5 milimetrů. Vědci z něj odebrali vzorky DNA, kterou pak analyzovali.

Dospělý měsíčník
Zdroj: Hasama Underwater Park/ Wikimedia Commons

„DNA sekvenci získanou z tohoto exempláře jsme porovnali s údaji získanými našimi spolupracovníky v zahraničí,“ popsali biologové v tiskové zprávě. „Ze sekvence byla zjištěna jasná shoda se vzorky dospělého měsíčníka druhu Mola alexandrini.“

Autoři objevu doufají, že výsledků své práce využijí k odhalení a identifikaci dalších exemplářů plůdku těchto ryb, které se nacházejí ve světových muzeích. Díky tomu by se mohlo podařit vykreslit lepší obraz životního cyklu těchto mořských obrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 38 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...