Vědci poodkryli původ ekvádorského pohřebiště obřích lenochodů

Asi před 20 tisíci lety zemřelo na ekvádorském poloostrově Santa Elena 22 obřích lenochodů – ti největší z nich dosahovali velikosti dnešních slonů. Všechny musela zabít nějaká katastrofa, zahynuli totiž ve stejnou dobu. Nyní vědci toto masové pohřebiště prostudovali a popsali, jak zvířata přišla o život – podle všeho se utopila nebo uhynula u znečištěného napajedla.

Poloostrov Santa Elena je plný asfaltových jam – na těchto místech na povrch pronikají uhlovodíky z hlubin země. Místní lidé z něj staletí vyráběli nádoby. V moderní době asfalt využily vrtné společnosti, signalizuje totiž blízkost ropy. Roku 2003 zde právě ropná společnost našla pohřebiště pravěkých tvorů: místo dostalo název Tanque Loma.

Kromě pozůstatků gigantických lenochodů se zde našly taky fosilie jelena, koně, pásovce Pampatherium a chobotnatce Gomphotherium. Patnáct lenochodů bylo plně dospělých, u zbytku se jednalo o mláďata a možná dokonce o novorozence.

Obří lenochod Eremotherium laurillardi
Zdroj: CONABIO/ Sergio de la Rosa/Wikimedia Commons

Kostry lenochodů se sice našly v asfaltu, podle paleontologů s ním ale smrt zvířat nesouvisí, ačkoliv by se to nabízelo; slavné kalifornské asfaltové jámy v La Brea podobně uvěznily spoustu zvířat, která v lepkavé hmotě uvízla a zahynula.

Vědci ovšem tvrdí, že v ekvádorském případě chybí důkazy o tom, že by v asfaltu přišli o život i lenochodi. Kdyby tam totiž tito velcí býložravci opravdu uvízli, přilákala by jejich rozkládající se těla predátory, kteří by dopadli stejně – přesně tento scénář je známý z La Brea i dalších pravěkých asfaltových jam.

Emily Lindseyová, která výzkum vedla, uvedla pro server Gizmodo, že lenochodi a další tvorové se museli utopit; jejich kostry pak byly zachované pronikáním asfaltu, který se na místě objevil až později.

Umírali jako hroši

V usazeninách se podařilo najít mnoho důkazů o tom, že prostředí bylo velmi bažinaté, to ale stále nevysvětluje, proč by jich zemřelo tolik najednou. Vědci si tedy vypomohli analogií se zvířaty podobných rozměrů, která žijí v současnosti: s hrochy.

Z jejich pozorování v Africe se ví, že se v období sucha shromažďují kolem napajedel. Během jedné takové situace se jich na jednom místě vyskytovalo asi 140. Jak ubývalo vody, přibývalo zde hroších výkalů a také těl mrtvých hrochů, kteří tu přirozeným způsobem umírali.

Znečištění vody dosáhlo extrémních rozměrů a množství hrochů na tuto kontaminaci zemřelo; na konci období sucha žilo jen 40 hrochů z původních 140.

Paleontologové se domnívají, že něco podobného se mohlo stát i na Tanque Loma. Potvrzuje to i množství hmoty, která zřejmě pocházela právě ze stolice těchto tvorů: byli jí prakticky obklopeni.

Eremotherium laurillardi

Objevení lenochodi patřili k největším suchozemským savcům vůbec. Objevili se v Jižní Americe v době před 800 tisíci lety, vymřeli před pouhými 11 tisíci lety. Byli býložraví a živili se zřejmě podobně jako dnešní megafauna (tedy sloni, nosorožci nebo hroši) požíráním enormního množství listí.

Ti největší měřili asi šest metrů a mohli vážit kolem tří tun. V té době neexistovali predátoři, kteří by byli schopní tato masivní zvířata vybavená hrůzu nahánějícími drápy ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 6 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 8 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
včera v 14:56

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...