Vědci odhalili, jak vzniká jed v mořských řasách. Na objevu se podílel i český biolog

V roce 1987 se otrávili hosté restaurace v kanadském Zálivu svatého Vavřince slávkou jedlou, která, jak se později ukázalo, byla kontaminovaná neurotoxinem pocházejícím z mořských řas. Ze 107 otrávených pacientů tehdy dokonce tři zemřeli. Kvůli přemnožení mořských řas se otravy nejen lidí, ale i mořských savců mnohokrát opakovaly.

Téměř třicetiletá snaha vědců odhalit, jak tento jed v řasách vzniká, vyvrcholila prací mezinárodního vědeckého týmu, která byla publikovaná v prestižním časopise Science 28. září 2018. Na objevu se podílel i český biolog Miroslav Oborník.

Toxický syndrom způsobený tímto neurotoxinem, kyselinou domoovou (DOM), označovaný jako „Amnesic Shellfish Poisoning“, se projevuje zvracením a žaludečními křečemi, ale také vážnými neurologickými poruchami, časovou a prostorovou dezorientací, někdy i trvalým zhoršením krátkodobé paměti a halucinacemi.

Neurologická poškození mozku otrávených jsou pak často nevratná – bez možnosti účinné terapie. Poruchy paměti mohou dosahovat až její naprosté ztráty.

Masivní nárůsty mořských řas spojené s úmrtím mořských savců (například lvounů) a otravami lidí byly od té doby zaznamenány mnohokrát, naposledy pak během přemnožení rozsivek podél celého kalifornského pobřeží v roce 2015.

Hlavním zdrojem tohoto nebezpečného neurotoxinu je právě rozsivka Pseudo-nitzschia multiseries, mikroskopická, žlutohnědá řasa, která je běžnou složkou mořského fytoplanktonu.

Řasa
Zdroj: AV ČR

Vědci téměř třicet let pracovali na tom, aby odhalili způsob, jak se tento neurotoxin, neobvyklá trikarboxylová aminokyselina, vlastně syntetizuje. Sledovali produkci DOM v různých kultivačních podmínkách a pomocí genetických analýz testované rozsivky Pseudo-nitzschia multiseries identifikovali specifický soubor 4 genů zodpovědných za syntézu neurotoxinu. Funkci těchto genů se jim pak podařilo ověřit pomocí biochemických metod a metod rekombinantní DNA v bakterii Escherichia coli.

Výzkum pomůže poznat rizika

Evoluční analýza klíčového genu DabA, na níž se podílel český biolog Miroslav Oborník, ukázala, že tento neobvyklý gen pochází z ruduchy, mořské červené řasy, která jej ovšem pravděpodobně získala z bakterií.

Vytvoření modelu syntézy domoové kyseliny rozsivkou Pseudo-nitzschia multiseries a znalost jejího genetického pozadí umožní s vysokou přesností monitorovat nebezpečí nárůstu řas schopných produkovat tento nebezpečný neurotoxin v oceánech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...