Vědci odhalili, jak vzniká jed v mořských řasách. Na objevu se podílel i český biolog

V roce 1987 se otrávili hosté restaurace v kanadském Zálivu svatého Vavřince slávkou jedlou, která, jak se později ukázalo, byla kontaminovaná neurotoxinem pocházejícím z mořských řas. Ze 107 otrávených pacientů tehdy dokonce tři zemřeli. Kvůli přemnožení mořských řas se otravy nejen lidí, ale i mořských savců mnohokrát opakovaly.

Téměř třicetiletá snaha vědců odhalit, jak tento jed v řasách vzniká, vyvrcholila prací mezinárodního vědeckého týmu, která byla publikovaná v prestižním časopise Science 28. září 2018. Na objevu se podílel i český biolog Miroslav Oborník.

Toxický syndrom způsobený tímto neurotoxinem, kyselinou domoovou (DOM), označovaný jako „Amnesic Shellfish Poisoning“, se projevuje zvracením a žaludečními křečemi, ale také vážnými neurologickými poruchami, časovou a prostorovou dezorientací, někdy i trvalým zhoršením krátkodobé paměti a halucinacemi.

Neurologická poškození mozku otrávených jsou pak často nevratná – bez možnosti účinné terapie. Poruchy paměti mohou dosahovat až její naprosté ztráty.

Masivní nárůsty mořských řas spojené s úmrtím mořských savců (například lvounů) a otravami lidí byly od té doby zaznamenány mnohokrát, naposledy pak během přemnožení rozsivek podél celého kalifornského pobřeží v roce 2015.

Hlavním zdrojem tohoto nebezpečného neurotoxinu je právě rozsivka Pseudo-nitzschia multiseries, mikroskopická, žlutohnědá řasa, která je běžnou složkou mořského fytoplanktonu.

Řasa
Zdroj: AV ČR

Vědci téměř třicet let pracovali na tom, aby odhalili způsob, jak se tento neurotoxin, neobvyklá trikarboxylová aminokyselina, vlastně syntetizuje. Sledovali produkci DOM v různých kultivačních podmínkách a pomocí genetických analýz testované rozsivky Pseudo-nitzschia multiseries identifikovali specifický soubor 4 genů zodpovědných za syntézu neurotoxinu. Funkci těchto genů se jim pak podařilo ověřit pomocí biochemických metod a metod rekombinantní DNA v bakterii Escherichia coli.

Výzkum pomůže poznat rizika

Evoluční analýza klíčového genu DabA, na níž se podílel český biolog Miroslav Oborník, ukázala, že tento neobvyklý gen pochází z ruduchy, mořské červené řasy, která jej ovšem pravděpodobně získala z bakterií.

Vytvoření modelu syntézy domoové kyseliny rozsivkou Pseudo-nitzschia multiseries a znalost jejího genetického pozadí umožní s vysokou přesností monitorovat nebezpečí nárůstu řas schopných produkovat tento nebezpečný neurotoxin v oceánech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.