Vědci obnovili poničené korálové útesy v Indonésii. Trvalo to přes deset let

Vědci při sledování obnoveného korálového útesu v moři u Indonésie ponořili do vody naslouchací zařízení, které zaznamenalo zvuky vydávané rybami a dalšími živočichy. Odborníky to potěšilo, neboť to považují za důkaz života útesu. Místo ožilo po více než deseti letech osazování žijícími korály.

Původní kolonie zničil brutální rybolov, při němž se používal dynamit a mrtvé ryby se pak sbíraly na hladině. Kolonie korálů tím byly rozmetány na kusy.

„Zůstaly pásy sutě, v nichž koráli těžko rostou, neboť se nemají čeho zachytit,“ uvedl Tim Lamont z univerzity v Exeteru, který se studiem korálů zabývá. Jejich obnova spočívá ve vyztužení zbytků po explozích kovovými rámy, na které se na začátku zavěsí zlomky živých korálů. K nim následně přirůstají další kolonie.

Lamontův tým publikoval poznatky z ověřování výsledků tohoto uzdravování korálů v odborném časopise Journal od Applied Ecology.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kromě jiného skupina do vody ponořila mikrofony, které zaznamenaly zvuky popsané jako „pokřikování, skřehotání a vrčení“. Jsou považovány za důkaz navráceného života útesu. Pro srovnání se natáčely zvuky i z nepoškozeného útesu a také z dalšího, který je ještě v troskách. Ty zaznamenané na zrestaurovaném místě se velmi blížily zvukům ze „zdravého, prosperujícího útesu“, uvádí studie.

„Naše studie ukázala, že obnova útesů může být rychlá. Je to ale jenom část řešení, k němuž patří také rychlá reakce na změny klimatu a na další faktory, jimiž jsou korálové útesy na celém světě ohroženy,“ říká Lamont.

Natočené zvuky vědec přirovnal ke zvukům zachycujícím „statickou elektřinu v rádiu nebo k těm, jaké vznikají při opékání slaniny“. „Pak ale skrze tento šum občas uslyšíte chvění, zavýsknutí nebo zaskřípnutí,“ řekl. Jací tvorové je vydávají, se neví. Lamont pouze ví, že různorodost zvuků vydávaných rybami se dá přirovnat k bohatosti ptačího zpěvu.

„V některých případech můžeme odborně spekulovat, jaké zvíře ten zvuk produkuje, v dalších nemáme nejmenší tušení. Pro mě je radost, že jsem zaslechl něco, co ještě nikdo jiný předtím neslyšel,“ sdělil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 13 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 17 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 19 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 20 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 23 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...