Vědci objevili zkamenělé mikroorganismy, které podle nich mohou patřit k vůbec nejstarším formám života na planetě Zemi. Fosilie, které našli v nerostu starém přibližně čtyři miliardy let, mají rysy podobné s mnohem později vyvinutými mikroby. Uvádí to výzkumná zpráva zveřejněná v časopise Nature.
Vědci našli nepatrné částečky v červeném minerálu zvaném hematit, což je chemickým složením oxid železitý. Pochází z kanadského geologického naleziště Nuvvuagittuq severovýchodně od města Québec. Jeho stáří odhadli na 3,77 až 4,29 miliardy let, tedy na geologické poměry nedlouho po vzniku naší planety. Z této doby neexistují žádné přesvědčivě doložené známky života.
„Cítíte se velmi pokorně, když máte v rukou nejstarší známé formy života a můžete se na ně dívat a analyzovat je,“ řekl stanici BBC britský vědec Matthew Dodd, který mikroskopické struktury zkoumal na univerzitě v Londýně.
Objev s mnoha otázkami
Organismy mají podle něho rozměr odpovídající desetině tloušťky lidského vlasu a jsou částečně prostoupeny hematitem. Podle Dodda může objev lidstvu umožnit lepší porozumění počátku života na Zemi. Vědecká komunita bývá obvykle k podobným objevům skeptická, neboť bývá velmi těžké dokázat, zda jsou fosilie skutečně pozůstatky někdejšího života a nevznikly jiným způsobem.
Dosud patrně nejstarším všeobecně uznávaným důkazem o výskytu živých organismů na Zemi jsou zkameněliny nalezené v západní Austrálii v kamenech starých téměř 3,5 miliardy let.
Pro deník Guardian se už k objevu velmi skepticky vyjádřila Frances Westallová, francouzská expertka na fosílie. Podle ní jsou útvary příliš pravidelné a především jsou vůči sobě přesně paralelní - což je u mikrobů značně nepravděpodobné. „Nevylučuju však, že na Zemi mohl být v době před 3,8 miliardami let život,“ uvedla vědkyně.
