Vědci natočili romantické námluvy žraloků velikých. Drží se při nich za ploutve

Biologové poprvé pozorovali u žraloků velikých synchronizované plavání, kdy se samec se samicí navzájem „drží za ploutve“. Sledovali to díky kamerám, které připevnili na těla těchto mořských obrů – předpokládají, že se jedná o součást námluv.

Tato zvířata jsou po žralocích obrovských druzí největší žijící žraloci na světě – měří až dvanáct metrů, ale existují i svědectví o kusech, jejichž velikost se blížila čtrnácti metrům. Jde většinou o samotářské tvory, kteří se živí planktonem a nejsou tedy agresivními predátory jako jejich příbuzní.

Protože se pohybují izolovaně, vědci o nich ví jen velice málo. Jejich poznání nepomáhá ani fakt, že jsou v současné době ohrožení. V minulosti totiž čelili nadměrnému lovu kvůli oleji, který mají v játrech, a jejich stavy se zatím nepodařilo obnovit.

Vědci je teď studovali v Hebridském moři ve vodách kolem skotských ostrovů Coll a Tiree. Toto místo se proslavilo tím, že se tu vyskytují vůbec největší koncentrace těchto paryb – proto zde byla před rokem vyhlášená první chráněná mořská oblast určená speciálně pro ochranu těchto tvorů.

Tito jemní obři jsou obvykle samotářští tvorové a o jejich chování při rozmnožování není prakticky nic známo. Vědci také zaznamenali, jak jeden žralok vystřelil nad hladinu, což je poprvé, kdy se podařilo zachytit úplné vyplavání z pohledu žraloka. Může to být také součást dvoření se partnerovi, třeba předváděním velikosti ryby.

Záběry podvodních kamer ukázaly chování těchto žraloků v nebývalém detailu – přírodovědci je mohli sledovat při celé řadě nikdy předtím nepozorovaných situací. „Jedním z nejzajímavějších okamžiků mé kariéry bylo, když jsem viděl záběry, na nichž se všichni tito žraloci shromáždili na mořském dně,“ řekl Matthew Witt z Exeterské univerzity v jihozápadní Anglii. „Bylo to naprosto fenomenální – člověka nenapadne, že tohle dělají,“ dodal.

„Bylo to opravdu fascinující, když se nám nabídl tento neuvěřitelný pohled,“ řekla Jessica Ruddová, která rovněž působí na Exeterské univerzitě a celý tento terénní výzkum vedla. „Byly tam velké shluky žraloků, kteří plavali jen velmi pomalu, vedle sebe nebo nad sebou, nebo plavali nosem k ocasu, jejich ploutve se dotýkaly, a to ve skupinách až po třinácti,“ popsala vědkyně.

Romantické námluvy u žraloků

K nejzajímavějším situacím patřily momenty, kdy samec a samice plavali tak, že se těsně dotýkali prsními ploutvemi – vědcům to připomínalo situaci, kdy se dva mladí lidé drží za ruku. Biologové předpokládají, že se jednalo o rituál spojený s námluvami, který zakončí páření. Samotnou kopulaci se sice nepodařilo zachytit na kameru, ale Witt uvedl, že na základě chování pozorovaného u jiných žraloků předpokládá, že k němu došlo.

„Je možné, že krmení v těchto místech, kde mají žraloci dostatek potravy, nabízí příležitost i těmto samotářským žralokům, aby se setkali s jinými zástupci svého druhu,“ řekla Ruddová. Podle ní pomohla jiná metoda sledování žraloků: dříve vědci označovali tato zvířata čipy, jenže ty zaznamenávaly informace jen jednou denně a navíc jen v době, kdy se paryba vynořila nad hladinu.

Tentokrát ale použili videokamery – a ty umožnily žraloky sledovat prakticky nepřetržitě. A získané záběry přepsaly spoustu informací, které vědci o žralocích znali. Kromě výše popsaných snímků biologové také poprvé sledovali, jak se obří osmimetrový žralok rychle vynořil nad hladinu a vymrštil nad ni celé své tělo – bylo to úplně poprvé, kdy takové chování u tohoto druhu výzkumníci pozorovali.

„Bylo to opravdu až strašidelné, když se tunový žralok vynořil z hloubky 77 metrů a pak se během sedmdesáti sekund dostal na hladinu a prorazil ji,“ popsala Ruddová. 

Velmi užitečný výzkum

Přírodovědce také překvapilo, že žraloci tráví až 88 procent času přes den u mořského dna, nikoliv u hladiny, kde se většinou krmí planktonem. Tyto informace by mohly být užitečné při úvahách, jestli v budoucnu neomezit některé druhy rybolovu, jako je například lov vlečnými sítěmi při dně.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Plos One. Vědci chtějí v úspěšné studii pokračovat – další kamery ke žralokům připevní už letos v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.