Vědci našli v lidské kůži desítky neznámých bakterií, plísní a virů. Je to jako objev nového světa, radují se

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Jako mikrobiom se označují společenství mikroorganismů. Ty se nacházejí úplně všude, od oceánů a půdy až po lidská střeva a nebo povrch kůže. Předpokládá se, že kožní mikrobiom hraje klíčovou roli ve zdraví a nemocech kůže, ale je zatím jen nedostatečně popsán. Některé mikroorganismy v kožním mikrobiomu jsou ale spojené s různými kožními onemocněními, včetně těch nejrozšířenějších, jako jsou třeba akné nebo ekzémy.

V nové studii, která vyšla v časopise Nature Microbiology, vědci sekvenovali genomy mikroorganismů nalezených v 594 vzorcích, které odebrali z různých povrchů kůže od dvanácti zdravých dobrovolníků. Kombinací tradiční laboratorní kultivace a sekvenování se jim podařilo vytvořit sbírku genomů kožních mikrobů, která bude sloužit jako referenční vzor pro lidský kožní mikrobiom.

Kůže je na život bohatá jako deštný prales

„Objevili jsme tisíce virových sekvencí včetně mnoha takzvaných jumbo-fágů, tedy obrovských virů, které jsou schopné infikovat bakterie. Ty se vyskytovaly nejčastěji na povrchu rukou a nohou našich dobrovolníků,“ uvedla Sara Kashafová, která se na studii podílela.

„Tyto oblasti těla mají velmi rozmanité mikrobiomy, což dává smysl, protože se rukama neustále dotýkáme nových věcí v našem prostředí. Cílem naší budoucí práce bude pochopit, co tyto různé druhy mikrobů v těchto společenstvích dělají.“

Tato studie se věnovala lidem ze Severní Ameriky, ale v budoucnu by vědci chtěli rozšířit zkoumané osoby o rozmanitější populace z různých koutů planety. „Tato práce je významným krokem k získání kompletního genomického obrazu kožního mikrobiomu,“ uvedla Julie Segreová, která byla součástí týmu. „Doufáme, že tato data se stanou základem pro budoucí výzkumy, které zlepší naše chápání zdraví a nemocí kůže.“

Nový svět pod mikroskopem

Tato sbírka přináší úplně nový pohled na svět, jímž je lidská kůže. Obsahuje totiž 174 dosud neznámých druhů bakterií, čtyři nové houby a dvacet nových jumbo-fágů –⁠ tedy virů s 3 až 5krát větším genomem, než má průměrný virus. Vědci zatím pracovali s velmi neúplnou znalostí bakteriálního složení lidské kůže. Tento výzkum ale rozšiřuje katalog známých kožních bakterií o celou čtvrtinu.

„Kromě bakterií a virů, které běžně získáváme, jsme v lidské kůži nalezli také dvanáct genomů jednobuněčných eukaryot –⁠ tedy hub, jako jsou kvasinky. Některé z těchto genomů jsme už znali –⁠ například houbu Malassezia globosa, která je spojována s mykobiomem zdravé kůže, ale také s onemocněními, jako jsou lupy,“ popsal Rob Finn, který vedl část výzkumu.

„Když jsme se podívali na tyto nově objevené organismy detailněji, ukázalo se, že jeden z nich je velmi častý u všech dobrovolníků a může se vyskytovat u mnoha z nás,“ doplňuje vědec.

Data budou už brzy volně dostupná všem vědcům světa díky databázi, v níž budou shromážděny informace o nejrůznějších mikrobiomech, včetně těch v lidských střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 29 mminutami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 12 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 22 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...