Vědci našli v lidské kůži desítky neznámých bakterií, plísní a virů. Je to jako objev nového světa, radují se

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Jako mikrobiom se označují společenství mikroorganismů. Ty se nacházejí úplně všude, od oceánů a půdy až po lidská střeva a nebo povrch kůže. Předpokládá se, že kožní mikrobiom hraje klíčovou roli ve zdraví a nemocech kůže, ale je zatím jen nedostatečně popsán. Některé mikroorganismy v kožním mikrobiomu jsou ale spojené s různými kožními onemocněními, včetně těch nejrozšířenějších, jako jsou třeba akné nebo ekzémy.

V nové studii, která vyšla v časopise Nature Microbiology, vědci sekvenovali genomy mikroorganismů nalezených v 594 vzorcích, které odebrali z různých povrchů kůže od dvanácti zdravých dobrovolníků. Kombinací tradiční laboratorní kultivace a sekvenování se jim podařilo vytvořit sbírku genomů kožních mikrobů, která bude sloužit jako referenční vzor pro lidský kožní mikrobiom.

Kůže je na život bohatá jako deštný prales

„Objevili jsme tisíce virových sekvencí včetně mnoha takzvaných jumbo-fágů, tedy obrovských virů, které jsou schopné infikovat bakterie. Ty se vyskytovaly nejčastěji na povrchu rukou a nohou našich dobrovolníků,“ uvedla Sara Kashafová, která se na studii podílela.

„Tyto oblasti těla mají velmi rozmanité mikrobiomy, což dává smysl, protože se rukama neustále dotýkáme nových věcí v našem prostředí. Cílem naší budoucí práce bude pochopit, co tyto různé druhy mikrobů v těchto společenstvích dělají.“

Tato studie se věnovala lidem ze Severní Ameriky, ale v budoucnu by vědci chtěli rozšířit zkoumané osoby o rozmanitější populace z různých koutů planety. „Tato práce je významným krokem k získání kompletního genomického obrazu kožního mikrobiomu,“ uvedla Julie Segreová, která byla součástí týmu. „Doufáme, že tato data se stanou základem pro budoucí výzkumy, které zlepší naše chápání zdraví a nemocí kůže.“

Nový svět pod mikroskopem

Tato sbírka přináší úplně nový pohled na svět, jímž je lidská kůže. Obsahuje totiž 174 dosud neznámých druhů bakterií, čtyři nové houby a dvacet nových jumbo-fágů –⁠ tedy virů s 3 až 5krát větším genomem, než má průměrný virus. Vědci zatím pracovali s velmi neúplnou znalostí bakteriálního složení lidské kůže. Tento výzkum ale rozšiřuje katalog známých kožních bakterií o celou čtvrtinu.

„Kromě bakterií a virů, které běžně získáváme, jsme v lidské kůži nalezli také dvanáct genomů jednobuněčných eukaryot –⁠ tedy hub, jako jsou kvasinky. Některé z těchto genomů jsme už znali –⁠ například houbu Malassezia globosa, která je spojována s mykobiomem zdravé kůže, ale také s onemocněními, jako jsou lupy,“ popsal Rob Finn, který vedl část výzkumu.

„Když jsme se podívali na tyto nově objevené organismy detailněji, ukázalo se, že jeden z nich je velmi častý u všech dobrovolníků a může se vyskytovat u mnoha z nás,“ doplňuje vědec.

Data budou už brzy volně dostupná všem vědcům světa díky databázi, v níž budou shromážděny informace o nejrůznějších mikrobiomech, včetně těch v lidských střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...