Objevená kostra patří dospělému neandrtálci, který byl pravděpodobně rituálně pohřben. Archeologové z britské univerzity v Cambridge se domnívají, že byl nalezený jedinec pochován s květinami. Vědci můžou analyzovat nové vzorky pylu a zkamenělých rostlin, které se vyskytují v půdě společně s ostatky. Objev z Iráku je dalším dílem do skládačky, která ještě více přibližuje život těchto pravěkých lidí. Neandertálci patrně žili sofistikovaněji, než jsme si dosud mysleli.
Pozůstatky se podařilo nalézt v vědcům z University of Cambridge v úterý v jeskyni Šánidar, která leží v částečně autonomní kurdské oblasti v Iráku. Jde o neandrtálce z doby přibližně před 70 tisíci lety, který se dožil něco mezi 40 až 50 lety. Jeho pohlaví archeologové neurčili.
Nález obsahuje rozdrcenou lebku, paže a zachovalý hrudní koš se žebry. Zbytek této kostry – jeho dolní část – byl podle archeologů nalezen už v 60. letech minulého století. Vědci se domnívají, že byl tento neandrtálec pohřben rituálně s květinami. K dispozici teď budou mít nové vzorky pylu a zkamenělých rostlin, které našli v půdě společně s pozůstatky.
Neandertálci možná vnímali soucit a pečovali o své mrtvé
Paleoantropoložka Emma Pomeroyová je přesvědčená, že nález pomůže více odhalit novou stránku neandertálců. „Tělo můžete pohřbít z čistě praktických důvodů, abyste zabránili přilákání mrchožroutů nebo omezili zápach. Složitější, abstrakní a symbolické uvažování nad rámec těchto praktických prvků ale naznačuje soucit a péči o mrtvé a možná pocit smutku a ztráty.“
Šánidar je slavnou archeologickou lokalitou. První výkopy tam provedl už před zhruba šedesáti lety američan Ralph Solecki, který našel i nejstarší kostru neandertálce žijícího v Iráku. Od té doby je oblast studnicí archeologických objevů a jedním z největších zdrojů poznání o tomto pravěkém lidském druhu.
Neandertálci obývali rozsáhlé území v Eurasii. Od pobřeží Atlantského oceánu až na místa, kde dnes leží třeba Uzbekistán. Vymřeli zhruba před 40 tisíci lety.
