Vědci našli u planiny Nazca dalších 168 obrazců. Jejich smysl zůstává záhadou

Japonští vědci objevili na jihu Peru blízko planiny Nazca dalších 168 obrazců, takzvaných geoglyfů. Týmu japonských expertů pomáhali místní archeologové, společně také pomocí dronů tyto obrazce natočili na video.

„Celkem jsme našli 168 obrazců, asi padesát lidských, dále ptáky, kočky či hady,“ řekl šéf týmu Masato Sakai z Yamagata University. „Musíme přesně zaznamenat jejich polohu, abychom je mohli ochránit před výstavbou domů či zemědělskou činností,“ dodal.

Díky projektu, na kterém japonští archeologové pracují od roku 2004, se podařilo objevit už 358 obrazců.

Před třemi lety našli na planině Nazca a v jejím okolí asi 140 obrazců různých velikostí, například ptáky, opice či hady. Novinkou byl tehdy objev dvouhlavého hada požírajícího dva lidi, ryby, kočky, lamy či neobvyklé lidské postavy s hranatou hlavou a holí nebo mečem v ruce. Největší z těchto geoglyfů měřil sto metrů a nejmenší ani ne pět metrů.

Smysl obrazců na planině Nazca, zapsaných od roku 1994 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává záhadou. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci tvrdí, že šlo astronomický kalendář. Jiní míní, že šlo o zavlažovací systém, podle milovníků pseudovědeckých teorií jde zase o výtvor mimozemské civilizace. Pro poslední z těchto možností neexistují žádné důkazy.

Některé z obrazců na planině Nazca zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Už Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...