Vědci našli neznámý druh žraloka. Váží jen kilogram a svítí

To, že existuje nový druhu „minižraloka“, tušili vědci zhruba sedmnáct let. Odhalit jej bylo stejně náročné jako hledání jehly v kupce sena, tvrdí tým, který nakonec uspěl. Žralok je totiž velmi drobný, nenápadný a váží jen jeden kilogram.

Nově objevený druh žraloka žije v hloubce kolem 1000 metrů pod hladinou v oceánu kolem havajských ostrovů. Dostal jméno Etmopterus lailae. Poprvé ho vědci pozorovali už před 17 lety, celou tu dobu trvalo, než ho identifikovali. Jeho objev popsali mořští biologové v článku vydaném v odborném časopise Zootaxa.

Hlava Etmopterus lailae
Zdroj: Florida Atlantic University

Na světě dnes existuje asi 450 druhů žraloků – jde většinou o rozměrná zvířata, takže objevit nový druh se jen tak nepodaří. Nový objev ale dokazuje, že to není nemožné; a také, že oceánský biosystém je tak složitý, velký a málo zmapovaný, že se stále daří objevovat jeho nové části.

Malý, neznámý, svítivý

„O novém druhu žraloka toho víme jen pramálo,“ uvedli autoři objevu. „Etmopterus lailae žije tak hluboko a je tak drobný, že není dobře pozorovatelný – na rozdíl od většiny jiných druhů žraloků.“ Když mezinárodní vědecký tým tohoto žraloka poprvé pozoroval ve volné přírodě, vůbec experty nenapadlo, že by mohlo jít o nový druh paryby. Když se ho ale pokusili někam zařadit, zjistili, že nikam nepatří.

Zařazení vyžadovalo mnoho dalších pozorování, měření, ale ani to nestačilo. Vědci odeslali článek o pozorování paryby do vědeckého časopisu – ale odborný recenzent jim ho vrátil s tím, že se mýlí a že tvor je zcela neznámý druh zvířete.

Etmopterus lailae
Zdroj: Florida Atlantic University

Patří mezi světlouny, ale liší se od nich rovnou v několika vlastnostech. Nejnápadnější je hlava, která je neobvykle velká a mohutná. Nejrozměrnější je čumák s čichovými orgány, tito žraloci totiž žijí tak hluboko, že tam dopadá minimum světla a k objevení kořisti tedy využívají spíše čich než zrak.

Etmopterus lailae je vybaven bioluminiscencí, spodní část jeho těla od břicha až po ocas ve tmě svítí. Proč, to zatím vědci netuší, ale mají několik hypotéz – většina z nich souvisí s rozmnožováním. Nejvýrazněji svítí pruhy na břiše tohoto žraloka, takže se vědci domnívají, že to slouží k tomu, aby si žraloci našli partnera pro páření, který bude patřit k jejich vlastnímu druhu. Je také možné, že výrazné světlo může lákat ke žralokovi malé rybky a krevety, tedy jeho kořist.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 59 mminutami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...