Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky

Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.

Univerzita Necmettina Erbakana v provincii Konya, která bochník analyzovala, ve svém prohlášení uvedla, že vědci nejprve našli velkou a zcela zničenou stavbu podobnou pekárně. „V blízkosti pece, která ale byla z velké části zničená, jsme našli předmět velikosti dlaně, o kterém jsme zjistili, že jde o potravinu. Byl totiž vyrobený z pšenice, ječmene a hrachu,“ popsali výzkumníci.

Çatalhöyük
Zdroj: Erbakan.edu

Protože přírodní látky obsahují uhlík, dala se na tento artefakt použít radiokarbonová metoda, která umí s poměrně velkou přesností určit stáří předmětu. A ukázalo se, že „houbovitý zbytek byl fermentovaný chléb datovaný do roku 6600 před naším letopočtem,“ uvádí se v prohlášení univerzity.

Podle Aliho Umuta Türkcana, který výzkum vedl, se dá tento pecen nalezený v Çatalhöyüku označit za nejstarší chléb na světě.

Lidé, kteří vymysleli chléb

Není vlastně velkým překvapením, že právě toto turecké naleziště vydalo první známý chléb v dějinách. Podle archeologů totiž celé zemědělství zřejmě vzniklo právě v této oblasti – a dokázalo se zde stát tak úspěšným, že lidé s touto kulturou se potom rozšířili dál do Evropy.

Protože díky využívání půdy na pěstování obilí dokázali přežít bez problémů období, kdy lovci a sběrači trpěli hladem a nedostatkem, dokázali je tito nově příchozí většinou vytlačit pouhou početní převahou.

Soška bohyně z Çatalhöyüku
Zdroj: Wikimedia Commons/Nevit Dilmen

Çatalhöyük se označuje někdy za „první město na světě“ – lidé zde žili usedlým způsobem života už asi před deseti tisíci lety. Podle archeologických výzkumů, které zde probíhají už půlstoletí, byla tato společnost ještě rovnostářská – domy se od sebe nijak významně nelišily, takže se nedá určit, že by zde vládl nějaký výše postavený panovník.

Tito lidé už kromě zemědělství ovládali také chov dobytka, pletli z proutí, vyráběli nádoby a také rituální sošky, které většinou zobrazují bohyně. Tento způsob života se ukázal jako velmi stabilní, město totiž prosperovalo déle než tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 17 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 18 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...