Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky

Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.

Univerzita Necmettina Erbakana v provincii Konya, která bochník analyzovala, ve svém prohlášení uvedla, že vědci nejprve našli velkou a zcela zničenou stavbu podobnou pekárně. „V blízkosti pece, která ale byla z velké části zničená, jsme našli předmět velikosti dlaně, o kterém jsme zjistili, že jde o potravinu. Byl totiž vyrobený z pšenice, ječmene a hrachu,“ popsali výzkumníci.

Çatalhöyük
Zdroj: Erbakan.edu

Protože přírodní látky obsahují uhlík, dala se na tento artefakt použít radiokarbonová metoda, která umí s poměrně velkou přesností určit stáří předmětu. A ukázalo se, že „houbovitý zbytek byl fermentovaný chléb datovaný do roku 6600 před naším letopočtem,“ uvádí se v prohlášení univerzity.

Podle Aliho Umuta Türkcana, který výzkum vedl, se dá tento pecen nalezený v Çatalhöyüku označit za nejstarší chléb na světě.

Lidé, kteří vymysleli chléb

Není vlastně velkým překvapením, že právě toto turecké naleziště vydalo první známý chléb v dějinách. Podle archeologů totiž celé zemědělství zřejmě vzniklo právě v této oblasti – a dokázalo se zde stát tak úspěšným, že lidé s touto kulturou se potom rozšířili dál do Evropy.

Protože díky využívání půdy na pěstování obilí dokázali přežít bez problémů období, kdy lovci a sběrači trpěli hladem a nedostatkem, dokázali je tito nově příchozí většinou vytlačit pouhou početní převahou.

Soška bohyně z Çatalhöyüku
Zdroj: Wikimedia Commons/Nevit Dilmen

Çatalhöyük se označuje někdy za „první město na světě“ – lidé zde žili usedlým způsobem života už asi před deseti tisíci lety. Podle archeologických výzkumů, které zde probíhají už půlstoletí, byla tato společnost ještě rovnostářská – domy se od sebe nijak významně nelišily, takže se nedá určit, že by zde vládl nějaký výše postavený panovník.

Tito lidé už kromě zemědělství ovládali také chov dobytka, pletli z proutí, vyráběli nádoby a také rituální sošky, které většinou zobrazují bohyně. Tento způsob života se ukázal jako velmi stabilní, město totiž prosperovalo déle než tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 12 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...