Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky

Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.

Univerzita Necmettina Erbakana v provincii Konya, která bochník analyzovala, ve svém prohlášení uvedla, že vědci nejprve našli velkou a zcela zničenou stavbu podobnou pekárně. „V blízkosti pece, která ale byla z velké části zničená, jsme našli předmět velikosti dlaně, o kterém jsme zjistili, že jde o potravinu. Byl totiž vyrobený z pšenice, ječmene a hrachu,“ popsali výzkumníci.

Çatalhöyük
Zdroj: Erbakan.edu

Protože přírodní látky obsahují uhlík, dala se na tento artefakt použít radiokarbonová metoda, která umí s poměrně velkou přesností určit stáří předmětu. A ukázalo se, že „houbovitý zbytek byl fermentovaný chléb datovaný do roku 6600 před naším letopočtem,“ uvádí se v prohlášení univerzity.

Podle Aliho Umuta Türkcana, který výzkum vedl, se dá tento pecen nalezený v Çatalhöyüku označit za nejstarší chléb na světě.

Lidé, kteří vymysleli chléb

Není vlastně velkým překvapením, že právě toto turecké naleziště vydalo první známý chléb v dějinách. Podle archeologů totiž celé zemědělství zřejmě vzniklo právě v této oblasti – a dokázalo se zde stát tak úspěšným, že lidé s touto kulturou se potom rozšířili dál do Evropy.

Protože díky využívání půdy na pěstování obilí dokázali přežít bez problémů období, kdy lovci a sběrači trpěli hladem a nedostatkem, dokázali je tito nově příchozí většinou vytlačit pouhou početní převahou.

Soška bohyně z Çatalhöyüku
Zdroj: Wikimedia Commons/Nevit Dilmen

Çatalhöyük se označuje někdy za „první město na světě“ – lidé zde žili usedlým způsobem života už asi před deseti tisíci lety. Podle archeologických výzkumů, které zde probíhají už půlstoletí, byla tato společnost ještě rovnostářská – domy se od sebe nijak významně nelišily, takže se nedá určit, že by zde vládl nějaký výše postavený panovník.

Tito lidé už kromě zemědělství ovládali také chov dobytka, pletli z proutí, vyráběli nádoby a také rituální sošky, které většinou zobrazují bohyně. Tento způsob života se ukázal jako velmi stabilní, město totiž prosperovalo déle než tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...