Když malé děti poprvé vidí plameňáka, spousta z nich se domnívá, že tito ptáci mají jednu nohu. Plameňáci totiž většinu času stráví vstoje na jediné končetině.
Plameňáci v tomto postoji ušetří velké množství energie, konstatovali vědci v mezinárodním týmu, který ptáky několik let zkoumal. Doposud ale byl postoj záhadou. Teď vědci mechanismus studovali a pochopili, jak funguje.
Hypotéz o tom, proč to plameňáci dělají, se během let objevilo mnoho: mělo to zmírňovat únavu svalů, anebo pomáhat s termoregulací organismu. Na správnou odpověď přišli biologové nejprve při studiu mrtvých ptáků. Všimli si totiž, že i mrtvoly plameňáků se bez problémů udrží ve vzpřímené pozici, a to bez jakékoliv vnější podpory.
Při dalším studiu plameňáků se ukázalo, že noha je vybavená mechanismem, který umožňuje, aby plameňák stál na jedné noze tak, že se do toho vůbec nezapojí svaly – ty nejsou zapojené a plameňák tedy šetří energii. Pokud se však přesunou na obě nohy, nefunguje to; při takovém postoji už je zapojena celá řada svalových skupin. To platí i u mrtvých ptáků tohoto druhu, na obou nohou padají.
Další výzkum naznačuje, že mechanismus bude mít zřejmě více funkcí současně. Další studie totiž ukazují, že na jedné noze postává více druhů ptáků, byť ne tak často jako plameňáci. Studie prokázaly, že když se otepluje, ptáci (i plameňáci) častěji stojí na obou nohách. Pravděpodobně tak šetří energii i teplo, které by jinak jejich tělem unikalo do okolí.
