Vědci jsou na stopě vysvětlení syndromu náhlého úmrtí kojenců

Rozsáhlý vědecký výzkum našel další rizikový faktor, který je spojený se syndromem náhlého úmrtí kojence. U mnoha zemřelých dětí se našla genetická odchylka od normálu.

Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) straší spoustu rodiček. Je to sice výjimečný problém, ale existuje: zjevně zdravý kojenec zemře do jednoho roku života – a jeho smrt se nedá vysvětlit žádným způsobem. K úmrtí obvykle dojde, když kojenci spí.

Tento syndrom je sice vzácný, ale přesto se jedná o nejčastější příčinu úmrtí kojenců ve Spojených státech. Ročně se objeví u 103 ze 100 tisíc živě narozených dětí. Neexistuje zatím žádná spolehlivá obrana, jen řada více či méně spolehlivých rad, které se věnují například více či méně vhodným polohám dětí ve spánku. 

V nové studii lékaři shromáždili tkáně kojenců, kteří zemřeli v San Diegu v letech 2004 až 2011. Jsou uložené v tamním úřadu soudního lékaře. Poté tyto tkáně od sedmdesáti kojenců testovali – hledali v nich jakékoliv abnormality. A opravdu našli odlišnost od normálu, která se u zesnulých dětí opakovala.

Zjistili, že serotoninový receptor 2A/C je v případech náhlého úmrtí kojenců poněkud odlišný. Ze starších studií, které se tomuto receptoru věnovaly u hlodavců, vyplývá, že přispívá k probuzení a pomáhá udržovat stabilní úroveň kyslíku v mozku během spánku. Tento nový výzkum podporuje myšlenku, že právě tato biologická abnormalita u některých kojenců způsobuje, že mohou během spánku zemřít.

Tři rizikové faktory se musí sejít

Vědci na základě tohoto výzkumu tvrdí, že k syndromu náhlého úmrtí kojenců může docházet, když se sejdou tři věci: dítě se nachází v kritickém období kardiorespiračního vývoje v prvním roce života, zároveň čelí vnějšímu stresoru, jako je poloha při spánku obličejem dolů nebo sdílení postele s rodičem, a současně má tuto biologickou abnormalitu, která ho dělá zranitelnějším vůči respiračním problémům během spánku.

„Naše práce navazuje na předchozí studie naší laboratoře a dalších laboratoří, které ukázaly abnormality v serotonergním systému některých dětí postižených SIDS,“ říká hlavní autorka článku Robin Haynesová. „Našli jsme sice abnormality v serotoninovém receptoru 2A/C u SIDS, vztah mezi těmito abnormalitami a příčinou smrti ale zůstává neznámý,“ varuje současně vědkyně před předčasnými závěry. 

Podle ní je zapotřebí ještě spousta práce, aby se povedlo odhalit důsledky této nově objevené abnormality. Problém je, že výsledky zatím nemohou vést k nějaké diagnostice, která by mohla třeba najít děti, u nichž je riziko SIDS vyšší. V současné době totiž nemá věda žádné prostředky, jak identifikovat kojence s biologickými abnormalitami v serotonergním systému. „Kriticky důležité tak i nadále zůstává dodržování zásad bezpečného spánku,“ doplňuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...