Vědci jsou na stopě vysvětlení syndromu náhlého úmrtí kojenců

Rozsáhlý vědecký výzkum našel další rizikový faktor, který je spojený se syndromem náhlého úmrtí kojence. U mnoha zemřelých dětí se našla genetická odchylka od normálu.

Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) straší spoustu rodiček. Je to sice výjimečný problém, ale existuje: zjevně zdravý kojenec zemře do jednoho roku života – a jeho smrt se nedá vysvětlit žádným způsobem. K úmrtí obvykle dojde, když kojenci spí.

Tento syndrom je sice vzácný, ale přesto se jedná o nejčastější příčinu úmrtí kojenců ve Spojených státech. Ročně se objeví u 103 ze 100 tisíc živě narozených dětí. Neexistuje zatím žádná spolehlivá obrana, jen řada více či méně spolehlivých rad, které se věnují například více či méně vhodným polohám dětí ve spánku. 

V nové studii lékaři shromáždili tkáně kojenců, kteří zemřeli v San Diegu v letech 2004 až 2011. Jsou uložené v tamním úřadu soudního lékaře. Poté tyto tkáně od sedmdesáti kojenců testovali – hledali v nich jakékoliv abnormality. A opravdu našli odlišnost od normálu, která se u zesnulých dětí opakovala.

Zjistili, že serotoninový receptor 2A/C je v případech náhlého úmrtí kojenců poněkud odlišný. Ze starších studií, které se tomuto receptoru věnovaly u hlodavců, vyplývá, že přispívá k probuzení a pomáhá udržovat stabilní úroveň kyslíku v mozku během spánku. Tento nový výzkum podporuje myšlenku, že právě tato biologická abnormalita u některých kojenců způsobuje, že mohou během spánku zemřít.

Tři rizikové faktory se musí sejít

Vědci na základě tohoto výzkumu tvrdí, že k syndromu náhlého úmrtí kojenců může docházet, když se sejdou tři věci: dítě se nachází v kritickém období kardiorespiračního vývoje v prvním roce života, zároveň čelí vnějšímu stresoru, jako je poloha při spánku obličejem dolů nebo sdílení postele s rodičem, a současně má tuto biologickou abnormalitu, která ho dělá zranitelnějším vůči respiračním problémům během spánku.

„Naše práce navazuje na předchozí studie naší laboratoře a dalších laboratoří, které ukázaly abnormality v serotonergním systému některých dětí postižených SIDS,“ říká hlavní autorka článku Robin Haynesová. „Našli jsme sice abnormality v serotoninovém receptoru 2A/C u SIDS, vztah mezi těmito abnormalitami a příčinou smrti ale zůstává neznámý,“ varuje současně vědkyně před předčasnými závěry. 

Podle ní je zapotřebí ještě spousta práce, aby se povedlo odhalit důsledky této nově objevené abnormality. Problém je, že výsledky zatím nemohou vést k nějaké diagnostice, která by mohla třeba najít děti, u nichž je riziko SIDS vyšší. V současné době totiž nemá věda žádné prostředky, jak identifikovat kojence s biologickými abnormalitami v serotonergním systému. „Kriticky důležité tak i nadále zůstává dodržování zásad bezpečného spánku,“ doplňuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 9 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 13 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 15 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...