Vědci dokázali zachytit data z civilních i vojenských družic. Zabezpečení je děravé

Satelitní komunikace není ani zdaleka tak zabezpečená, jak se veřejnost i experti domnívají. Jejich zabezpečení selhalo už při pokusu s vybavením za několik stovek dolarů.

V současné době létá nad Zemí víc než 12 tisíc fungujících satelitů, které zajišťují komunikaci po celé planetě. Lidé i společnosti, které je využívají, věří, že tato komunikace je zabezpečená. Podle nového výzkumu není.

Upozornil na to jako první americký časopis Wired, který informoval o výzkumu vědců z amerických univerzit. Tito experti odhalili zásadní mezery v zabezpečení satelitů. Tyto díry umožňují s pomocí vybavení za několik stovek dolarů získat přístup k obrovskému množství nešifrovaných dat vysílaných z družice na Zemi.

Experiment provedli odborníci z kalifornské univerzity v San Diegu. Na střechu umístili anténu v ceně asi 16 tisíc korun a díky ní získali přístup k hovorům, textovým zprávám a internetovým datům z mobilní sítě T-Mobile, datům ze zařízení využívajících wi-fi během letu, textové komunikaci z průmyslových řídicích systémů a také logistickým informacím pro velké maloobchodní prodejny, jako je americká síť Walmart.

Vojenská data dostupná komukoliv

Ale ani to není to nejhorší: vědci se totiž dostali také k nešifrované komunikaci americké a mexické vlády, včetně komunikace a síťových informací z amerických vojenských lodí, a dokonce k údajům o sledovacích operacích a komunikaci mexické armády a policie.

V případě amerických vojenských lodí se podařilo získat tolik dat, že výzkumníci byli schopni sestavit jména jednotlivých plavidel, mezi nimiž výměna dat probíhala. Dokázali tak zjistit plnou historii lodí, což jsou informace, které by se nepřátelům USA neměly dostat do rukou. „Byli jsme tím naprosto šokováni,“ řekl spoluautor studie Aaron Schulman pro časopis Wired. „Některé opravdu kritické části naší infrastruktury se spoléhají na tento satelitní ekosystém a my jsme předpokládali, že všechno bude šifrované.“

Nebylo. „Znovu a znovu, pokaždé, když jsme našli něco nového, tak to nebylo šifrované,“ pokračoval Schulman. „Předpokládali, že nikdo nikdy nebude kontrolovat a skenovat všechny tyto satelity a zjišťovat, co tam je. To byla jejich metoda zabezpečení.“

Na řešení se pracuje

Aby to bylo ještě zajímavější, výzkumné týmy odhadují, že měly přístup pouze k asi patnácti procentům satelitů v provozu, což znamená, že v tuto chvíli je pravděpodobně vysíláno mnohem více nešifrovaných dat. Naštěstí si tým před zveřejněním studie udělal čas, aby varoval dotčené skupiny před těmito zranitelnostmi, a potvrdil, že společnosti T-Mobile i Walmart od té doby svá satelitní data už šifrují.

Ve shrnutí tříleté studie vědci uvedli, že data z jediného satelitu se dají pomocí jejich metody získat téměř z poloviny povrchu Země. Nepřátelé USA by tak mohli údaje získávat i mimo území Spojených států.

Na otázku, proč tato satelitní data nebyla od začátku šifrována, autoři studie odpověděli, že „šifrování s sebou nese přímé náklady“, což některým zainteresovaným stranám nebo společnostem ztěžuje ospravedlnění, pokud nevnímají bezprostřední bezpečnostní hrozbu. „Někteří uživatelé se mohou šifrování záměrně vzdát, jiní si možná neuvědomují, že tyto balíčky dat nejsou šifrovány, nebo podceňují riziko a snadnost odposlechových útoků,“ napsali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 21 mminutami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 19 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.