Vědci analyzovali DNA prastarého obyvatele Británie. Překvapivě byl černý, modrooký a kudrnatý

Jeden z prvních moderních obyvatel Británie, jenž žil před 10 tisíci lety, měl tmavou až černou kůži. Prokázala to velká analýza DNA, kterou provedli britští vědci.

Kostra muže z Cheddaru je jedním z nejslavnějších archeologických nálezů ve Velké Británii. Jedná se o pozůstatky muže, který žil přibližně v době kolem roku 7150 před naším letopočtem a zemřel násilnou smrtí. Jeho pozůstatky byly objevené na začátku 20. století, vzbudily okamžitě velký rozruch.

Musel totiž žít v době krátce poté, co se na Britské ostrovy dostali první lidé z kontinentu – byl tedy s největší pravděpodobností jejich potomkem. A stejně tak je dnešní bílé obyvatelstvo Velké Británie z velké části potomky tohoto muže.

Výsledky nové detailní analýzy jeho genů ale ukázaly něco nečekaného: muž měl výrazně modré oči, ale současně velmi tmavou, až černou barvu kůže a tmavé kudrnaté vlasy.

Tento výzkum naznačuje, že geny pro světlou pokožku se v evropské populaci rozšířily výrazně později, než se vědci doposud domnívali; a současně to, že barva kůže se rozhodně nedala vždy pokládat za jasný znak toho, odkud člověk pochází – dnes to naopak funguje značně spolehlivě.

„Ukazuje to, že imaginární rasové kategorie, které používáme, jsou velmi moderní konstrukce, velmi nedávné konstrukce, jež nejsou použitelné na historii,“ popsal význam výzkumu archeolog Tom Booth pro deník Guardian.

Vztah mezi světlou barvou kůže a „britstvím“, který byl dlouho považován za automatický, nebyl podle autorů studie v minulosti vůbec tak jednoznačný – naopak podléhal změnám a měnil se.

Podle posledních teorií to vypadá, že obyvatelé Evropy získali světlejší barvu kůže až v průběhu dlouhých staletí – protože světlejší kůže absorbuje více slunečního světla, kterého je zapotřebí k tomu, aby tělo vyrábělo vitamin D.

Je tedy možné, že vznikla až později, teprve když se lidé začali usazovat – a přestali kvůli tomu získávat tuto látku z rybaření.

Lebka muže z Cheddaru
Zdroj: C. G. Seligman a F. G. Parsons/Wikimedia Commons

Vědci výsledky své práce, včetně vizualizace rekonstrukce podoby tohoto muže, představili v dokumentu na televizní stanici Channel 4. Ten ukázal, jak složité bylo dostat se k těmto výsledkům: vědci nejprve museli vyvrtat dvoumilimetrovou dírku do lebky, aby se dostali do částí, které obsahují dochované zbytky DNA.

Co vědci zjistili?

Výsledky ukazují, že muž z Cheddaru pocházel z oblasti Středního východu; to podle autorů práce naznačuje, že jeho předkové opustili Afriku, pak se přesunuli na Střední východ, odkud se vydali do Evropy: Tam překročili pevninský most, který v té době ještě spojoval ostrovy s pevninou. Patřil k prastaré populaci, jejíž geny dodnes nosí asi 10 procent bílých Britů.

Analýza také vyloučila, že by muž z Cheddaru byl příbuzným populace, která žila ještě o 5 tisíc let dříve v nedaleké Goughově jeskyni. Tato kultura se proslavila brutálními kanibalistickými rituály, v jeskyni se našly pozůstatky po okousaných lidských prstech a nádoby na pití vyrobené z lidských lebek.

Goughova jeskyně
Zdroj: Rwendland/Wikimedia Commons

To je pro vědce také velmi důležitý poznatek. Věděli totiž sice, že Británie byla během ledových dob několikrát osídlována a zase opouštěna, ale netušili, jestli mezi jednotlivými vlnami migrantů byly nějaké genetické vazby – analýza ukazuje, že takový vztah existovat nemusel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...