Ve Švýcarsku vymysleli duhovou čokoládu. Vznikla bez jakékoliv chemie, vědci využili trik od ještěrů

Výzkumníci ze švýcarské univerzity ETH v Curychu přišli s bio-technologickým trikem, který dokáže vytvořit na čokoládě holografický duhový efekt. Vědci doufají, že by to mohlo tradiční švýcarskou pochoutku vylepšit minimálně marketingově.

Pro vytvoření duhového efektu Švýcaři nepotřebují žádné speciální chemikálie, celý postup je zcela přirozený a nevyžaduje zvláštní barviva.

Čokoláda má přirozeně sytou hnědou barvu, která se dá pomocí barviv upravit – v podstatě se dají vyrobit jakékoliv odstíny. Autoři nového postupu ale chtěli něco jiného: duhovou čokoládu, která zaujme oko potenciálního zákazníka na první pohled:

První experimenty tříčlenného vědeckého týmu spočívaly v pokrývání čokolády zlatem nebo oxidy titanu. Výsledek sice byl působivý a čokoláda opravdu tvořila žlutomodré odstíny, ale pro průmyslovou výrobu to bylo nepraktické a drahé. Navíc se vědci obávali, že by lidé jen neradi konzumovali něco s označením typu „oxidy titanu“.

Přirozený hologram

Nakonec našli řešení díky postgraduální studentce Anitě Zinggové, která se ve svém výzkumu zaměřila na materiálové vědy. Ta přišla s novou technologií, kdy se do povrchu tabulky čokolády vytiskne zvláštní tvar – a právě díky němu vzniká na sladkosti „holografický“ vzor. A to, aniž by se do ní přidávala jakákoliv chemikálie, nebo tento proces změnil chuť čokolády.

Výzkumníci přišli s celým technologickým procesem, jak takto duhovou čokoládu masově vyrábět – v současné době už vyjednávají s producenty o tom, kdo by chtěl do projektu vstoupit. Uvažují také o tom, že by výrobu v menším množství rozjeli sami, nemělo by to být ani drahé ani náročné.

Jak přesně úprava probíhá, vědci nepopsali – chtějí si uchovat know-how. Ale princip procesu alespoň naznačili: vypůjčili si ho od plazů.

Řada zvířat, od chameleonů po motýly, dokáže vytvářet jasné barvy, a to bez použití pigmentů – jen pomocí mikroskopických povrchových struktur, které správným způsobem odrážejí a rozptylují světelné paprsky. Podle úhlu, z jakého se na ně pozorovatel dívá, se pak mění i barevné spektrum předmětu. A podobné vzorce teď dokázali švýcarští vědci otisknout do čokolády.

Celá technologie má jedinou slabinu: jakmile se povrch čokolády více zahřeje, tak barevné vzory vydrží jen krátkou dobu. 

Tento výzkum je na jednu stranu jen drobnost, která může pomoci nějaké potravinářské firmě vydělat víc na určitém produktu. Ale současně je ilustrací toho, jak se dá nápaditě okopírovat přírodní mechanismus, který je otestovaný miliardami let evoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 2 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 3 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 7 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 22 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
včera v 11:56‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
včera v 10:44‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.