Ve Švýcarsku vymysleli duhovou čokoládu. Vznikla bez jakékoliv chemie, vědci využili trik od ještěrů

Výzkumníci ze švýcarské univerzity ETH v Curychu přišli s bio-technologickým trikem, který dokáže vytvořit na čokoládě holografický duhový efekt. Vědci doufají, že by to mohlo tradiční švýcarskou pochoutku vylepšit minimálně marketingově.

Pro vytvoření duhového efektu Švýcaři nepotřebují žádné speciální chemikálie, celý postup je zcela přirozený a nevyžaduje zvláštní barviva.

Čokoláda má přirozeně sytou hnědou barvu, která se dá pomocí barviv upravit – v podstatě se dají vyrobit jakékoliv odstíny. Autoři nového postupu ale chtěli něco jiného: duhovou čokoládu, která zaujme oko potenciálního zákazníka na první pohled:

První experimenty tříčlenného vědeckého týmu spočívaly v pokrývání čokolády zlatem nebo oxidy titanu. Výsledek sice byl působivý a čokoláda opravdu tvořila žlutomodré odstíny, ale pro průmyslovou výrobu to bylo nepraktické a drahé. Navíc se vědci obávali, že by lidé jen neradi konzumovali něco s označením typu „oxidy titanu“.

Přirozený hologram

Nakonec našli řešení díky postgraduální studentce Anitě Zinggové, která se ve svém výzkumu zaměřila na materiálové vědy. Ta přišla s novou technologií, kdy se do povrchu tabulky čokolády vytiskne zvláštní tvar – a právě díky němu vzniká na sladkosti „holografický“ vzor. A to, aniž by se do ní přidávala jakákoliv chemikálie, nebo tento proces změnil chuť čokolády.

Výzkumníci přišli s celým technologickým procesem, jak takto duhovou čokoládu masově vyrábět – v současné době už vyjednávají s producenty o tom, kdo by chtěl do projektu vstoupit. Uvažují také o tom, že by výrobu v menším množství rozjeli sami, nemělo by to být ani drahé ani náročné.

Jak přesně úprava probíhá, vědci nepopsali – chtějí si uchovat know-how. Ale princip procesu alespoň naznačili: vypůjčili si ho od plazů.

Řada zvířat, od chameleonů po motýly, dokáže vytvářet jasné barvy, a to bez použití pigmentů – jen pomocí mikroskopických povrchových struktur, které správným způsobem odrážejí a rozptylují světelné paprsky. Podle úhlu, z jakého se na ně pozorovatel dívá, se pak mění i barevné spektrum předmětu. A podobné vzorce teď dokázali švýcarští vědci otisknout do čokolády.

Celá technologie má jedinou slabinu: jakmile se povrch čokolády více zahřeje, tak barevné vzory vydrží jen krátkou dobu. 

Tento výzkum je na jednu stranu jen drobnost, která může pomoci nějaké potravinářské firmě vydělat víc na určitém produktu. Ale současně je ilustrací toho, jak se dá nápaditě okopírovat přírodní mechanismus, který je otestovaný miliardami let evoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled