Ve Francii spustili největší továrnu na satelity. První zakázka: 900 družic

Za deset měsíců by do vesmíru měly vyletět první satelity z nově otevřené továrny. Jejich smyslem je dát internet miliardám lidí po celém světě.

Společnost OneWeb Satellites uvedla do provozu první montážní linku na sériovou výrobu satelitů. V továrně ve francouzském Toulouse se nyní začne s finálním testováním, první satelity by se na oběžnou dráhu měly dostat za devět měsíců. Cílem projektu je poskytnout lidem na celém světě cenově přijatelný přístup k internetu, uvedla ve středu firma.

OneWeb Satellites je společný podnik globální komunikační společnosti OneWeb a firmy Airbus Defence and Space. Ta je divizí výrobce letecké techniky Airbus a zabývá se výzkumem a vývojem obranných a vesmírných technologií. První objednávkou je 900 komunikačních satelitů pro družicovou flotilu OneWeb, která se bude pohybovat na nízké oběžné dráze Země.

Největší továrna na družice

Továrna o ploše 4600 metrů čtverečních bude sloužit k ověření metod výroby družic v dosud nevyzkoušeném měřítku. Úkolem testovacího období je vyloučit potenciální problémy a položit základy mnohem většího projektu společnosti – závod s několika výrobními linkami má stát poblíž Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

„Máme pouhých devět měsíců, než prvních deset satelitů z naší flotily vyšleme na oběžnou dráhu,“ řekl zakladatel a předseda správní rady společnosti OneWeb Greg Wyler. „Pokud všechno půjde dobře, začneme posílat na oběžnou dráhu nové satelity každých 21 dní. Nebude to jen flotila, ale digitální most, který zpřístupní širokopásmový internet pro miliardy lidí na celém světě,“ dodal.

Vedle vybudování flotily satelitů bude OneWeb Satellites nabízet i jejich upravené verze a navazující technologie společnosti Airbus. Vznik továrny podpořila společnost Bpifrance v rámci francouzského programu PIA (Programme d'Investissements d'Avenir).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 20 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 22 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...