V úterý 31. října zřejmě došlo k zatím prvnímu reálnému boji ve vesmíru. Stalo se to, když izraelský raketový systém Arrow 2 dokázal zachytit balistickou raketu, která byla odpálena z Jemenu. Jejím cílem byl izraelský Eilat, popsal tento týden deník Ha'arec. Izraelská armáda to nepotvrdila.
Izraelské armádě se podařilo raketu zničit ve výšce nad sto kilometrů nad Zemí – to je takzvaná Kármánova mez, která se pokládá za hranici mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Jedná se o první známý případ, kdy k takovému sestřelu došlo v reálném válečném konfliktu, doposud se všechny jiné odehrály jen v rámci testů, kdy odpal i sestřelení provedla stejná země. Podařilo se to většině velkých armád světa, například USA nebo Rusku, ale také Číně a Indii.
Něco jiného je ale simulace, a realita. Tento případ je první, kdy došlo k zachycení nepřátelské rakety nad hranicí atmosféry v rámci konfliktu a zřejmě to i zachránilo lidské životy.
Co se ví o incidentu
Za výstřel jsou zodpovědní jemenští povstalci Hútíové, respektive právě oni se k němu přihlásili. Tato povstalecká skupina využívá často drony a rakety, jež získává od Íránu. V současném konfliktu podporuje palestinskou teroristickou organizaci Hamás, která válku zahájila vražedným útokem 7. října na izraelské civilisty.
Podle zprávy izraelského deníku Ha'arec se mělo jednat o střelu typu Qadar (arabsky síla), což je vylepšená verze íránské rakety Šaháb-3 (arabsky meteor), která zase vychází ze severokorejské rakety Nodong–1, jež je vylepšením ruské Scud B. Celá řada těchto postupných vylepšení raketové střely původně z devadesátých let dvacátého století dokázala významně zvýšit její dolet. Podle dostupných informací se jednalo o útok na největší vzdálenost, který Hútíové kdy pomocí rakety provedli.
Protivníkem jí byl systém Arrow 2 (anglicky šíp). Ten byl vyvinut Izraelci ve spolupráci s USA jako obdoba amerického Patriotu, který měl být výrazně účinnější; hlavně tím, že by měl být schopný zasahovat nepřátelské rakety ve velkých výškách. Je také unikátní v tom, že byl vyvinut speciálně proti balistickým raketám – starší Patriot nebo americký Aegis totiž původně měly chránit před letadly, na protiraketovou obranu byly až později upraveny. Nyní se ukázalo v praxi, že tyto vlastnosti mu umožňují cíle ničit dokonce i ve vesmíru.
Více informací se zatím neví. Ani hútíjští rebelové, ani izraelská armáda událost více nekomentovaly. Trosky po sestřelené raketě zřejmě dopadly na Zemi – střela ani protiraketa se totiž nedostaly na oběžnou dráhu.
Takzvaná „Kosmická smlouva“ z roku 1967 se vůči konvenčním zbraním nijak nevymezuje. Zakazuje, aby se v kosmickém prostoru umísťovaly jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení, ale nic jiného neřeší. Útok rebelů přes Kármánovu mez ani izraelská protiakce tedy tyto zákony nijak neporušuje.
Arrow v Evropě
Systém Arrow má už k dispozici ještě pokročilejší variantu – obranný systém Arrow 3. Ten už je konstruovaný tak, aby ničil nepřátelské střely ideálně rovnou nad Kármánovou hranicí. Tato obranná zbraň se bude používat také v Evropě, protože v září letošního roku Německo oznámilo, že je od Izraele koupí. Transakce v hodnotě bezmála čtyř miliard eur, což je v přepočtu skoro 100 miliard korun, je největší zahraniční zakázkou pro zbrojní průmysl v dějinách Izraele.
Německo bude nákup financovat ze svého fondu na modernizaci armády, který dostal k dispozici 100 miliard eur. První izraelské systémy by mělo Německo dostat ke konci roku 2025. Plné bojové kapacity by systém měl dosáhnout podle agentury DPA v roce 2030.
Německo o nákupu izraelského systému mluvilo již delší dobu a vytvořilo k tomu i alianci s anglickým názvem European Sky Shield Initiative, ve které je i Česká republika. Některé evropské státy, například Francie, za to Berlín kritizovaly, protože se nezaměřil na vývoj a nákup systému evropské provenience.
