Válka poprvé vstoupila do kosmu. Izrael zřejmě odrazil raketový útok z Jemenu nad Kármánovou hranicí

V úterý 31. října zřejmě došlo k zatím prvnímu reálnému boji ve vesmíru. Stalo se to, když izraelský raketový systém Arrow 2 dokázal zachytit balistickou raketu, která byla odpálena z Jemenu. Jejím cílem byl izraelský Eilat, popsal tento týden deník Ha'arec. Izraelská armáda to nepotvrdila.

Izraelské armádě se podařilo raketu zničit ve výšce nad sto kilometrů nad Zemí – to je takzvaná Kármánova mez, která se pokládá za hranici mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Jedná se o první známý případ, kdy k takovému sestřelu došlo v reálném válečném konfliktu, doposud se všechny jiné odehrály jen v rámci testů, kdy odpal i sestřelení provedla stejná země. Podařilo se to většině velkých armád světa, například USA nebo Rusku, ale také Číně a Indii.

Něco jiného je ale simulace, a realita. Tento případ je první, kdy došlo k zachycení nepřátelské rakety nad hranicí atmosféry v rámci konfliktu a zřejmě to i zachránilo lidské životy. 

Co se ví o incidentu

Za výstřel jsou zodpovědní jemenští povstalci Hútíové, respektive právě oni se k němu přihlásili. Tato povstalecká skupina využívá často drony a rakety, jež získává od Íránu. V současném konfliktu podporuje palestinskou teroristickou organizaci Hamás, která válku zahájila vražedným útokem 7. října na izraelské civilisty.

Podle zprávy izraelského deníku Ha'arec se mělo jednat o střelu typu Qadar (arabsky síla), což je vylepšená verze íránské rakety Šaháb-3 (arabsky meteor), která zase vychází ze severokorejské rakety Nodong–1, jež je vylepšením ruské Scud B. Celá řada těchto postupných vylepšení raketové střely původně z devadesátých let dvacátého století dokázala významně zvýšit její dolet. Podle dostupných informací se jednalo o útok na největší vzdálenost, který Hútíové kdy pomocí rakety provedli.

Protivníkem jí byl systém Arrow 2 (anglicky šíp). Ten byl vyvinut Izraelci ve spolupráci s USA jako obdoba amerického Patriotu, který měl být výrazně účinnější; hlavně tím, že by měl být schopný zasahovat nepřátelské rakety ve velkých výškách. Je také unikátní v tom, že byl vyvinut speciálně proti balistickým raketám – starší Patriot nebo americký Aegis totiž původně měly chránit před letadly, na protiraketovou obranu byly až později upraveny. Nyní se ukázalo v praxi, že tyto vlastnosti mu umožňují cíle ničit dokonce i ve vesmíru.  

Více informací se zatím neví. Ani hútíjští rebelové, ani izraelská armáda událost více nekomentovaly. Trosky po sestřelené raketě zřejmě dopadly na Zemi – střela ani protiraketa se totiž nedostaly na oběžnou dráhu. 

Takzvaná „Kosmická smlouva“ z roku 1967 se vůči konvenčním zbraním nijak nevymezuje. Zakazuje, aby se v kosmickém prostoru umísťovaly jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení, ale nic jiného neřeší. Útok rebelů přes Kármánovu mez ani izraelská protiakce tedy tyto zákony nijak neporušuje.  

Arrow v Evropě

Systém Arrow má už k dispozici ještě pokročilejší variantu – obranný systém Arrow 3. Ten už je konstruovaný tak, aby ničil nepřátelské střely ideálně rovnou nad Kármánovou hranicí. Tato obranná zbraň se bude používat také v Evropě, protože v září letošního roku Německo oznámilo, že je od Izraele koupí. Transakce v hodnotě bezmála čtyř miliard eur, což je v přepočtu skoro 100 miliard korun, je největší zahraniční zakázkou pro zbrojní průmysl v dějinách Izraele.

Německo bude nákup financovat ze svého fondu na modernizaci armády, který dostal k dispozici 100 miliard eur. První izraelské systémy by mělo Německo dostat ke konci roku 2025. Plné bojové kapacity by systém měl dosáhnout podle agentury DPA v roce 2030.

Německo o nákupu izraelského systému mluvilo již delší dobu a vytvořilo k tomu i alianci s anglickým názvem European Sky Shield Initiative, ve které je i Česká republika. Některé evropské státy, například Francie, za to Berlín kritizovaly, protože se nezaměřil na vývoj a nákup systému evropské provenience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.
před 6 hhodinami

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 10 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
před 12 hhodinami

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
před 17 hhodinami

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
18. 2. 2025

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
18. 2. 2025

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
18. 2. 2025
Načítání...