Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že experimentální vakcína proti viru ebola funguje. Klinické testy, které dělali vědci v Guineji, prokázaly její maximální možnou účinnost.
Vakcína proti ebole prošla testem. Je stoprocentně úspěšná
Očkovací látka s názvem rVSV-ZEBOV byla otestována roku 2015 na 11 841 pacientech v Guineji. Z 5839 osob, jimž byla podána, se po 10 dnech a později ani u jediné neobjevily žádné příznaky eboly. Ve stejně velké kontrolní skupině, jíž vakcína podána nebyla, se za 10 dní objevilo 23 případů eboly. Výsledky této studie byly zveřejněny v odborném časopise Lancet.
„Přestože tyto přesvědčivé výsledky přicházejí pro oběti pandemie pozdě, ukazují nám, že na další epidemii už budeme připravení,“ uvedla Marie-Paule Kieny z WHO. Očkovací látku vyrobila společnost Merck, Sharpe & Dohme. Světová zdravotnická organizace by měla ráda k dispozici nejméně 300 000 dávek těchto vakcín. Očkování nyní bude znovu testováno, především proto, aby se vyloučily její vedlejší účinky na děti nebo na pacienty s HIV.
Ebola infografika
Ebola se vyskytuje v Africe již nejméně 40 let, ale opravdovou výzvou pro lidstvo se stala až roku 2014. Tehdy na konci března vypukla v Guineji epidemie, která se rychle rozšířila i do okolních zemí a během necelých dvou let způsobila smrt 11 315 lidí. Počet nakažených byl přitom „jen“ 28 637 osob – ebola tedy byla smrtící u každého druhého nakaženého. V lednu 2016 sice prohlásila Světová zdravotnická organizace epidemii za potlačenou, ale ebola zůstane s lidstvem ještě nadlouho.
Jak zabíjí ebola
Toto virové onemocnění ze skupiny krvácivých horeček napadá nejen člověka, ale také některé primáty. Jeho původcem je nitkovitý virus. Důležité je, že patří mezi RNA viry, což je skupina virů schopných velmi rychlého přenosu mezi různými živočišnými druhy (například ze šimpanze na člověka) a současně velmi dobře odolává konvenční medicíně. Kromě eboly mezi ně patří například krvácivá horečka Marburg.
Největší epidemie eboly
Ebola se přenáší tělesnými tekutinami, nejčastěji krví, spermatem a exkrementy. Právě to představuje její největší riziko: Velmi často ji dostávají lidé, kteří se starají o nemocné. Jednou z nejčastějších postižených skupin při poslední epidemii byly zdravotní sestry.
Onemocnění se vyskytuje v několika podtypech, takzvaných kmenech, které jsou pojmenované podle místa, kde byly poprvé pozorovány. Liší se od sebe především tím, jak moc jsou nebezpečné, rozdíly v jejich smrtelnosti jsou přitom značné. Například kmen Ebola-Zaire má úmrtnost až 90 procent, kmen Ebola–Bundibugyo má oproti tomu úmrtnost „jen“ 51 procent.
Epidemiolog: MERS je pro Západ nebezpečnější než ebola (zdroj: ČT24)