V Řeži vzniká nový reaktor. HeFASTo bude jediný svého druhu v Evropě

Ve společnosti ÚJV Řež vzniká nový reaktor chlazený heliem, který si v palivu bude štěpný materiál sám generovat. Je prvním konceptem svého druhu v Evropě. Bude ho možné využít především jako zdroj tepla pro efektivní výrobu vodíku a chemický průmysl, případně i pro zpracování vyhořelého paliva z klasických jaderných bloků. V komerční sféře by mohl začít sloužit výhledově po roce 2040.

Vědci v rámci projektu nazvaného HeFASTo (heliem chlazený rychlý reaktor) vyvíjí plynem chlazený reaktor o tepelném výkonu 200 megawattů. „Jedním z významných ekonomických přínosů rychlého reaktoru je efekt 'množení paliva' — jadernými reakcemi během provozu reaktor vygeneruje více štěpného materiálu, než sám spotřebuje,“ popsal vedoucí vývojového týmu v ÚJV Řež Petr Vácha.

Zásadní výhodou reaktoru oproti vodou chlazeným zařízením je to, že díky uzavřenému palivovému cyklu generuje minimum jaderného odpadu. Většina částí pro reaktor bude vyráběna v továrně, což sníží investiční náklady.

Další výhodou bude i vysoká bezpečnost podpořená řadou inovativních pasivních bezpečnostních systémů, které fungují jen na základě fyzikálních jevů, jako je například gravitace nebo rozdíl tlaků. Potenciální investoři dostanou příležitost vstoupit do projektu po roce 2025.

Model reaktoru HeFASTo
Zdroj: ÚJV Řež

Nyní ve světě existuje více než sedm desítek konceptů malých reaktorů. Český HeFASTo je v pořadí už druhým vývojovým projektem společností Skupiny ÚJV. Jako první uvedlo v roce 2018 Centrum výzkumu Řež svůj unikátní koncept s názvem Energy Well představující návrh malého modulárního vysokoteplotního reaktoru s nízkým tepelným výkonem kolem 20 megawattů chlazeného tekutými solemi.

ÚJV Řež je vedoucí společností Skupiny ÚJV, do které patří například Centrum výzkumu Řež. ÚJV ŘEŽ se zabývá mimo jiné aplikovaným výzkumem, projektovou a inženýrskou činností v oblasti energetiky, průmyslu a zdravotnictví. Většinovým majitelem ÚJV ŘEŽ je společnost ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 6 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 11 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 12 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...