V Praze 3. dubna začíná celoplošná deratizace. Každoroční tažení proti potkanům potrvá do konce října a hlavní město za něj zaplatí 3,7 milionu korun. Podle odhadů deratizátorů Pražských vodovodů a kanalizací žije v Praze několik milionů těchto hlodavců. Na jednoho obyvatele hlavního města připadají zhruba čtyři až pět potkanů.
V Praze začíná plošná deratizace. Týká se hlavně potkanů, krysy jsou v Česku vzácné
Povinnost hubit škodlivé hlodavce je stanovena zákonem o ochraně veřejného zdraví. Pravidelná deratizace udržuje počet potkanů na přijatelné úrovni. Potkani se rychle rozmnožují - za rok může mít jeden pár až sedmdesát mláďat.
Kromě kanalizace žijí potkani na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam lidé vyhazují odpadky. Tradičními místy jejich výskytu jsou také místa obývaná bezdomovci. Zvířata přitom neustále migrují, proto deratizéři umísťují návnady vždy na větší plochu. Místa, kde jsou nástrahy položeny, vždy vyznačují varovné cedule.
Společnost Pražské vodovody a kanalizace loni rozmístila přibližně 13 500 kilogramů nástrah, které obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a přípravek na ředění krve. Potkani nedokážou jed vyzvracet, a po pozření nástrahy do pěti až sedmi dní uhynou. Ze stokové sítě je voda odplaví do čistírny odpadních vod.
Potkan, nebo krysa?
Lidé si často pletou potkany s krysami. Oba hlodavci jsou si na první pohled podobní, rozdílů mezi nimi je ale mnoho. Krysy například bývají méně mohutné než potkani a jejich zbarvení bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý.
Krysy se navíc v Česku vyskytují poměrně vzácně; většina krys, které lidé v přírodě vidí, jsou proto ve skutečnosti potkani. Ti původně pochází až z oblasti východní Asie, kde původně žili na březích jezer, řek a potoků. Příchylnost k vodě jim vydržela dodnes – pokud člověk uvidí „krysu“ v okolí vody, je to s největší pravděpodobností právě potkan.
K rozšíření potkanů do Evropy a Nového světa i Afriky vedl mezinárodní obchod. Na palubách lodí se potkani dostávali do přístavů na jiných světadílech, kde našli vhodné prostředí pro život.
S tím, jak se šířila i hromadná doprava po pevnině, mohli se potkani dostávat více i do vnitrozemí. V českých zemích sice v té době narazili už jen na minimum bažin, o to více ale našli ve městech skládek, stok a kanálů, které vlastně prostředí bažin dost připomíná. A v nich dostatek potravy, která je pro ně vhodná.
Předkové ale potkany moc neznali, například do Severní Ameriky se dostali až roku 1775, do Anglie asi o půl století dříve.
Krysa proti potkanovi
Krysa je původní druh, který na našem území žije dlouhá staletí. Od potkana se liší především způsobem života: nemá tak ráda vlhko, nežije tolik ve špíně. Zatímco potkani si oblíbili vlhko a odpadky, krysy si více užívají sucha a nejčastěji se nacházejí v okolí ovoce nebo obilí. Z toho vyplývá, že ve městech se najdou mnohem méně často.
Krysy měří asi šestnáct až čtyřiadvacet centimetrů a váží do 215 gramů, potkani jsou výrazně větší – mívají až sedmadvacet centimetrů a velký exemplář může vážit až půl kila. Krysa je také štíhlejší, má výrazně štíhlejší čenich – potkan ho má více tupý.
Nápadným rozdílem jsou uši: krysa je má vůči hlavě podstatně větší a současně méně osrstěné. Také oči má větší a na první pohled je nápadným znakem ocas: zatímco potkan ho má kratší než tělo, krysa naopak delší.
Krysy a potkani byli dlouhou dobu konkurenty, ukázalo se ale, že potkani jsou v tomto boji výrazně úspěšnější. Kniha „Světem zvířat“ od Jana Hanzáka z roku 1975 dokonce uvádí: „Pokud jde o Čechy, uvádí se, že už roku 1871 je tu krysa úplně vyhubena. Jako příčinu možno v prvé řadě označit postupné ubývání dřevěných staveb.“
Od té doby se krysy poněkud vzpamatovaly, ale stále v Česku potkani jasně dominují.
Anglické a bílé krysy
Situaci v rozlišování krys a potkanů komplikuje i to, že angličtina obě zvířata označuje stejným slovem „rat“. A to navíc používá také pro všechny hlodavce. Když chce krysu a potkana rozlišit, tak pro krysu používá výraz black rat (černá krysa) a pro potkana brown rat (hnědá krysa).
Navíc ale ještě existují „bílé krysy“. To ovšem nejsou vůbec krysy, nýbrž albíni potkanů – nejčastěji se chovají pro laboratorní pokusy, občas i jako domácí zvířata.