V Německu za deset let vymřela třetina hmyzu. Kvůli zemědělství, chemii a změně klimatu

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v Mnichově. Za úbytek členovců v lesích a na loukách může mimo jiné intenzivní zemědělství, tvrdí výzkumníci, o jejichž projektu informovala agentura DPA.

Vědci v období let 2008 až 2017 nasbírali v lesích a na loukách po celém Německu přes milion členovců patřících k více než 2700 druhům. Výsledky ukázaly, že počet druhů za zkoumanou dobu poklesl o 34 procent na loukách a o 36 procent v lesích.

„Nečekali jsme, že můžeme tak dramatický úbytek odhalit v průběhu deseti let. Je to děsivé, ale odpovídá to závěrům dalších studií,“ uvedl jeden z iniciátorů projektu Wolfgang Weisser.

„Naše studie potvrzuje, že úbytek hmyzí populace je reálný a může být ještě rozšířenější, než jsme si dosud mysleli,“ citoval vedoucího projektu Sebastiana Seibolda zpravodajský server BBC. „Podle mě je takový pokles velmi znepokojující. Netýká se přitom jenom intenzivně obdělávané půdy, ale i chráněných oblastí,“ upozornil Seibold, podle kterého selhala i místa určená k ochraně biodiverzity.

Dramatické dopady na přírodu

Ztráta zástupců hmyzu a pavouků má pro celý ekosystém nedozírné důsledky. Hmyz je hlavním zdrojem potravy pro ptáky, obojživelníky, netopýry či plazy. Nepostradatelný je i pro květiny, které hmyz opyluje. Úbytek členovců podle odborníků souvisí s rozšířením intenzivního zemědělství, používáním pesticidů a změnou klimatu.

Lidská činnost negativně ovlivňuje hlavně ohrožené druhy, naopak někteří zástupci největšího kmene živočišné říše na planetě i přes změny v životním prostředí prospívají – například moucha domácí nebo různé druhy švábů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 10 mminutami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 20 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 23 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14
Načítání...