V Německu za deset let vymřela třetina hmyzu. Kvůli zemědělství, chemii a změně klimatu

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v Mnichově. Za úbytek členovců v lesích a na loukách může mimo jiné intenzivní zemědělství, tvrdí výzkumníci, o jejichž projektu informovala agentura DPA.

Vědci v období let 2008 až 2017 nasbírali v lesích a na loukách po celém Německu přes milion členovců patřících k více než 2700 druhům. Výsledky ukázaly, že počet druhů za zkoumanou dobu poklesl o 34 procent na loukách a o 36 procent v lesích.

„Nečekali jsme, že můžeme tak dramatický úbytek odhalit v průběhu deseti let. Je to děsivé, ale odpovídá to závěrům dalších studií,“ uvedl jeden z iniciátorů projektu Wolfgang Weisser.

„Naše studie potvrzuje, že úbytek hmyzí populace je reálný a může být ještě rozšířenější, než jsme si dosud mysleli,“ citoval vedoucího projektu Sebastiana Seibolda zpravodajský server BBC. „Podle mě je takový pokles velmi znepokojující. Netýká se přitom jenom intenzivně obdělávané půdy, ale i chráněných oblastí,“ upozornil Seibold, podle kterého selhala i místa určená k ochraně biodiverzity.

Dramatické dopady na přírodu

Ztráta zástupců hmyzu a pavouků má pro celý ekosystém nedozírné důsledky. Hmyz je hlavním zdrojem potravy pro ptáky, obojživelníky, netopýry či plazy. Nepostradatelný je i pro květiny, které hmyz opyluje. Úbytek členovců podle odborníků souvisí s rozšířením intenzivního zemědělství, používáním pesticidů a změnou klimatu.

Lidská činnost negativně ovlivňuje hlavně ohrožené druhy, naopak někteří zástupci největšího kmene živočišné říše na planetě i přes změny v životním prostředí prospívají – například moucha domácí nebo různé druhy švábů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...