V Egyptě vyzdvihli 59 sarkofágů zakopaných před 2600 lety

Archeologové odhalili celkem 59 sarkofágů zakopaných před více než 2600 lety na pohřebišti v Egyptě. Nález učinili ve třech pohřebních šachtách v Sakkáře asi 30 kilometrů jižně od metropole Káhiry. Informoval o tom egyptský ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání.

Na zveřejněných fotografiích jsou vidět barevně malované a dobře zachovalé dřevěné rakve. Ve většině z nich jsou mumie. V Sakkáře, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, se pohřbívalo více než tři tisíce let a přes dvě milénia sloužila jako pohřebiště pro někdejší hlavní město Dolního Egypta Memfis.

Nejznámější z nejméně jedenácti pyramid v Sakkáře je ta stupňovitá, kterou nechal postavit panovník Džoser ze 3. dynastie. Stavba je stará 4700 let a je považovaná za nejstarší ze zachovalých pyramid v Egyptě. Stavitelem šestipatrové hrobky vysoké asi 60 metrů byl královský architekt Imhotep, označovaný někdy za prvního architekta vůbec.

Objev dějinného významu

„Pokládám to za úvod velkého objevu,“ konstatoval ministr Anání. Dodal, že bude ještě vyzdvižen neznámý počet dalších sarkofágů. Ty vyzdvižené byly během tiskové konference vystaveny. A jeden z nich, ve kterém je mumie, byl před novináři otevřen. Události se zúčastnilo i několik zahraničních diplomatů.

Nález první části sarkofágů, celkem třinácti z nich, oznámili zástupci ministerstva pro památky a cestovní ruch minulý měsíc. Nacházely se v nově nalezené šachtě, hluboké 11 metrů.

Anání uvedl, že sarkofágy ze Sakkáry budou spolu s 30 dřevěnými rakvemi, které byly nalezeny v Luxoru na horním toku Nilu, umístěny v novém muzeu, jež země buduje nedaleko pyramid v Gíze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.