V dokladech byly chyby. Australští celníci zničili unikátní vzorky rostlin

V dokladech o vzorcích jedinečných lišejníků byly chyby. A tak australští úředníci nechali nenahraditelné vědecké poklady zničit.

Australští celníci zničili dva nenahraditelné rostlinné druhy, které místním vědcům zapůjčily mezinárodní instituce. Francouzské Národní přírodovědné muzeum a novozélandské Landcare Research Allan Herbarium poslaly do Austrálie dva vzorky lišejníků pocházející z 19. století. Ty ale zadrželi celníci, kteří je údajně kvůli nedostatkům v dokumentaci vyhodnotili jako potenciální biologickou hrozbu a spálili je.

Mluvčí australského ministerstva zemědělství uvedl, že na balíčcích nebylo žádné označení toho, jak vzácný je jejich obsah. „Ministerstvo došlo k závěru, že pokračování v celní proceduře vedoucí ke zničení druhů bylo předčasné,“ sdělil mluvčí ve vyjádření zaslaném e-mailem.

Ani francouzská, ani novozélandská instituce nebyly předem informovány o chystaném zničení vzorků, a vyrozuměni nebyli ani australští vědci, kteří měli lišejníky obdržet. Za běžných okolností má být odesilatel i adresát varován, že dováženým předmětům hrozí zničení.

Selhání poškozují vědu

Takový problém není ve vědě zdaleka ojedinělý. Také věda je poškozována chybami úředníků i techniků. Letos v dubnu zavinili obrovskou vědeckou katastrofu technici na University of Alberta. Tamní laboratoř shromažďuje vzorky pravěkého ledu, který v sobě obsahuje informace o vlastnostech světa před miliony let. V ledu uvězněné bublinky vzduchu jsou jedním z nejlepších svědectví o změnách klimatu v minulosti planety.

Druhého dubna ale došlo k poškození klimatizace v Canadian Ice Core Archive – a vzduch se ohřál až na sto stupňů Celsia. Téměř všechny vzorky ledu v této oblasti laboratoře byly zcela zničeny, celkem šlo o 12 procent všech vzorků v laboratoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...