V Africe se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus. Ukazují, jak pestrý byl vývoj člověka

V jeskynním komplexu Drimolen u Johannesburgu v Jihoafrické republice se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus, který možná jako první migroval z Afriky do zbytku světa a je jedním z přímých předchůdců moderního člověka. Zároveň je to první takový nález v Jihoafrické republice,  popsal výzkum v odborném časopise Science.

Část lebky hominida Homo erectus nalezená v jihoafrických jeskyních Drimolen byla pojmenovaná DNH 134. Výzkum zveřejněný v časopise Science prováděl tým pod vedením Andyho Herriese z australské univerzity La Trobe v Melbourne. 

Dosud se mělo za to, že Homo erectus pochází z východní Afriky, ale soudě podle nového nálezu by mohl ve skutečnosti pocházet z jihu afrického kontinentu, odtud migrovat na severovýchod a sever Afriky a nakonec osídlit i zbytek světa.

Jeden lidský druh jako nezvyklá situace

Kromě zmíněné části lebky byly na stejném nalezišti objeveny také ostatky primitivnějšího hominida Paranthropus robustus z podobného období. Vědci totiž zjistili, že oba nálezy jsou staré 1 950 000 až 2 040 000 let. Výzkum tak potvrzuje teorii, že dříve vedle sebe žilo několik druhů hominidů. Dnešní situace, kdy naši planetu obývá jenom jeden lidský druh, je vlastně z pohledu evoluční historie nezvyklá. 

Dříve se mělo za to, že lidská evoluce byla lineární a že moderní člověk se objevil na vrcholu evolučního vývoje. Ale začíná být čím dál tím jasnější, že ve skutečnosti to bylo složitější, připomíná BBC. V Africe žila celá řada druhů hominidů, které se spolu zřejmě stýkaly, byly si geneticky blízké a navzájem si geny předávaly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 32 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 14 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 20 hhodinami
Načítání...