V Africe se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus. Ukazují, jak pestrý byl vývoj člověka

V jeskynním komplexu Drimolen u Johannesburgu v Jihoafrické republice se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus, který možná jako první migroval z Afriky do zbytku světa a je jedním z přímých předchůdců moderního člověka. Zároveň je to první takový nález v Jihoafrické republice,  popsal výzkum v odborném časopise Science.

Část lebky hominida Homo erectus nalezená v jihoafrických jeskyních Drimolen byla pojmenovaná DNH 134. Výzkum zveřejněný v časopise Science prováděl tým pod vedením Andyho Herriese z australské univerzity La Trobe v Melbourne. 

Dosud se mělo za to, že Homo erectus pochází z východní Afriky, ale soudě podle nového nálezu by mohl ve skutečnosti pocházet z jihu afrického kontinentu, odtud migrovat na severovýchod a sever Afriky a nakonec osídlit i zbytek světa.

Jeden lidský druh jako nezvyklá situace

Kromě zmíněné části lebky byly na stejném nalezišti objeveny také ostatky primitivnějšího hominida Paranthropus robustus z podobného období. Vědci totiž zjistili, že oba nálezy jsou staré 1 950 000 až 2 040 000 let. Výzkum tak potvrzuje teorii, že dříve vedle sebe žilo několik druhů hominidů. Dnešní situace, kdy naši planetu obývá jenom jeden lidský druh, je vlastně z pohledu evoluční historie nezvyklá. 

Dříve se mělo za to, že lidská evoluce byla lineární a že moderní člověk se objevil na vrcholu evolučního vývoje. Ale začíná být čím dál tím jasnější, že ve skutečnosti to bylo složitější, připomíná BBC. V Africe žila celá řada druhů hominidů, které se spolu zřejmě stýkaly, byly si geneticky blízké a navzájem si geny předávaly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká expedice vyrazila na Antarktidu. Bude zkoumat i ptačí chřipku

Do Antarktidy ve středu odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity. Druhá část výpravy má odjezd naplánovaný 11. ledna, v Antarktidě se ale obě skupiny pravděpodobně minou.
před 41 mminutami

Plísně, sucho, škůdci. Změny klimatu ohrožují pěstování kávy v Keni

Změny klimatu ohrožují budoucnost pěstování kávy v Keni, ta místní přitom patří k nejlepším druhům na světě. Kávovníky jsou velmi citlivé na teplotní změny, a jsou tak i náchylnější na plísně a jiné infekce, které ničí sklizeň kávových zrn. To ztěžuje práci tisícům farmářů a dělníků, kteří si za den vydělají sotva přes dva dolary (48 korun). Do budoucna však hrozí, že o toto zaměstnání přijdou úplně.
před 2 hhodinami

Nabídka předstihne poptávku, predikují experti roli AI v „ekonomice záměrů“

Už brzy by se na trhu mohly objevit umělé inteligence v podobě asistentů, kteří budou předvídat lidská rozhodnutí. Díky tomu budou schopné chování ovlivňovat, a navíc prodávat tyto vyvíjející se „záměry“ v reálném čase společnostem. Ty pak uspokojí potřebu ještě předtím, než si člověk uvědomí, že ji vůbec má, varují experti na etiku umělých inteligencí z Cambridgeské univerzity.
31. 12. 2024

Liberecký astronom objevil neznámou kometu. Přímo na Štědrý den

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.
30. 12. 2024

Roje robomravenců spolupracují jako živý hmyz. Tvoří vory a nosí těžké věci

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.
30. 12. 2024

Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
30. 12. 2024

Desítky nobelistů brojí proti Kennedymu v čele resortu zdravotnictví USA

Robert Kennedy mladší, který by se měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát ministrem zdravotnictví, se snaží před očekávaným potvrzovacím slyšením získat podporu amerických senátorů. Téměř osmdesát nositelů Nobelovy ceny za chemii, lékařství nebo fyziku ale Trumpa vyzvalo, aby Kennedyho ministrem nejmenoval. Důvodem je například to, že šíří konspirační teorie o údajné škodlivosti očkování.
27. 12. 2024

V Baltu vznikl nový druh sledě. Místo planktonu žere ryby

Sledi v Baltu jsou drobné, plankton konzumující rybky. Teď ale rybáři upozornili biology na novou populaci, která má mnohem větší těla, a navíc se živí jinými rybami.
27. 12. 2024
Načítání...