V Africe se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus. Ukazují, jak pestrý byl vývoj člověka

V jeskynním komplexu Drimolen u Johannesburgu v Jihoafrické republice se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus, který možná jako první migroval z Afriky do zbytku světa a je jedním z přímých předchůdců moderního člověka. Zároveň je to první takový nález v Jihoafrické republice,  popsal výzkum v odborném časopise Science.

Část lebky hominida Homo erectus nalezená v jihoafrických jeskyních Drimolen byla pojmenovaná DNH 134. Výzkum zveřejněný v časopise Science prováděl tým pod vedením Andyho Herriese z australské univerzity La Trobe v Melbourne. 

Dosud se mělo za to, že Homo erectus pochází z východní Afriky, ale soudě podle nového nálezu by mohl ve skutečnosti pocházet z jihu afrického kontinentu, odtud migrovat na severovýchod a sever Afriky a nakonec osídlit i zbytek světa.

Jeden lidský druh jako nezvyklá situace

Kromě zmíněné části lebky byly na stejném nalezišti objeveny také ostatky primitivnějšího hominida Paranthropus robustus z podobného období. Vědci totiž zjistili, že oba nálezy jsou staré 1 950 000 až 2 040 000 let. Výzkum tak potvrzuje teorii, že dříve vedle sebe žilo několik druhů hominidů. Dnešní situace, kdy naši planetu obývá jenom jeden lidský druh, je vlastně z pohledu evoluční historie nezvyklá. 

Dříve se mělo za to, že lidská evoluce byla lineární a že moderní člověk se objevil na vrcholu evolučního vývoje. Ale začíná být čím dál tím jasnější, že ve skutečnosti to bylo složitější, připomíná BBC. V Africe žila celá řada druhů hominidů, které se spolu zřejmě stýkaly, byly si geneticky blízké a navzájem si geny předávaly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled