USA se připravují na úplné zatmění. Čeká se masová migrace za temným Sluncem

Obyvatelé Spojených států odpočítávají poslední měsíc, který je dělí od prvního úplného zatmění Slunce od roku 1918. V pásu, odkud bude v srpnu úplné zatmění v USA pozorovatelné, žije 12 milionů lidí, několik dalších milionů se pak do oblasti chystá, aby si podívanou nenechali ujít. Portál Space.com očekávané šílenství, které zřejmě bude jedinečný úkaz doprovázet, přirovnal k zombie apokalypse.

„Bude to, doufejme, menší krveprolití, ale oživlé mrtvoly nepotřebují pravidelnou stravu, spánek a toalety,“ uvedla členka Americké astronomické společnosti Angela Specková z Marylandské univerzity s tím, že turisté mířící za zatměním se naopak bez výše zmíněného servisu neobejdou.

3 minuty
Zatmění Slunce v USA
Zdroj: ČT24

Úplné zatmění 21. srpna bude bezpochyby velkou událostí, neboť Spojené státy na něj čekají takřka sto let. Kontinentální část USA sice úplné zatmění zažila i v únoru 1979, tehdy ale pás, ze kterého je pozorovatelné úplné zakrytí Slunce Měsícem, prošel jen přes několik severních a severozápadních států. Význam tohoto zatmění je proto v médiích snižován. Nyní ale bude situace zcela jiná, neboť úplné zatmění bude postupovat od oceánu k oceánu napříč celými Spojenými státy.

Úplné zatmění bude v srpnu viditelné ze 14 amerických států a z pěti jejich metropolí. Obyvatelé ostatních států USA budou moci pozorovat jen částečné zatmění, kdy zpoza Měsíce bude vystupovat sluneční srpek.

Masová migrace - za temným Sluncem

Kartograf Michael Zeiler, který se zatmění a přípravám na něj věnuje, v umírněném odhadu předpokládá, že do oblasti úplného zatmění se vydá 1,85 milionu až 7,4 milionu lidí. Dvě třetiny Američanů žijí v regionu, ze kterého to mají do místa ideálního sledování maximálně den jízdy autem. Očekává se, že rušno bude nejen na silnicích, neboť řada lidí na místo pojede vlakem či letadlem.

Kdo si předem neudělal rezervaci v hotelu, bude mít nyní zřejmě velký problém, neboť pokoje jsou v atraktivních místech již vyprodané. Mnozí lidé si hotel rezervovali dokonce i s ročním předstihem. Jistou naději pro opozdilce v tuto chvíli skýtají jen kempy a ubytování v soukromí.

Specková upozornila na to, že přesun Američanů za zatměním dolehne i na obyvatelstvo žijící podél klíčových dopravních tahů. Všem proto radí dopředu se zásobit nejen potravinami, ale i benzinem, neboť v supermarketech či na čerpacích stanicích se budou tvořit fronty, navíc jim hrozí vyprodání.

Úplné setmění na planetě trvá maximálně 7,5 minuty

K zatmění dochází v době, kdy se Země, Měsíc v novu a Slunce dostanou do jedné přímky. Jelikož Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce, ale také čtyřistakrát blíž Zemi, zabírají tato tělesa při pohledu z naší planety stejnou plochu. Pokud se navíc odlišně nakloněné dráhy Země a jejího přirozeného satelitu protnou ve správnou chvíli, Měsíc Slunce zakryje a na Zemi dopadne měsíční stín. Moment, kdy se na planetě za dne úplně setmí, však netrvá dlouho, maximálně 7,5 minuty.

Evropa si musí na zatmění Slunce pár let počkat

V Evropě nastane tento úkaz v roce 2026 a nejlépe pozorovatelný bude ve Španělsku. V Česku v té době bude k vidění jen částečné zatmění o velikosti 54 procent. To nastalo v České republice naposledy roku 2008, kdy měsíční kotouč Slunce zakryl asi z 24 procent. Úplné zatmění Slunce v ČR bude možné sledovat podle České astronomické společnosti až v roce 2135. Na severní Moravě bude dlouhé kolem tří minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...