Umělá inteligence se naučila myslet abstraktně: vytvoří trojrozměrný předmět z dvourozměrné fotky

Stroje se učí čím dál rychleji – ukazují už schopnosti, které nemají ani lidské děti. Nyní jeden program prokázal, že ovládá základy abstraktního myšlení.

Umělá inteligence nazvaná SurfNet se naučila pomocí metody hlubokého učení vytvářet realistické třírozměrné podoby předmětů, které viděla jen na dvourozměrných obrázcích. „Když jsme jí ukázali statisíce tvarů předmětů, jako je auto, a pak jí nabídli 2D podobu auta, byla schopná rekonstruovat 3D tvar,“ uvedl profesor Kartik Ramani z Purdueovy univerzity, jenž se na vývoji tohoto algoritmu podílel. Program už umí i vytvářet vizualizace předmětů, které ani neexistují, nebo typu, který nikdy neviděl.

Tato metoda, až bude plně vyvinuta, by mohla mít zásadní dopad například na hledání 3D předmětů na internetu, ale také by mohla zásadním způsobem pomoci v robotice a v oblasti autonomních automobilů. Těm všem by mohla vylepšit schopnost chápat třírozměrný prostor a orientovat se v něm, nebo jím dokonce v případě robotů manipulovat.
Časově nejbližším a nejsnadnějším využitím je ale takzvaná augmentovaná realita.

„Představte si kameru, která zachycuje vše normálně ve dvou dimenzích, ale ve virtuální nebo augmentované realitě bude vše vypadat trojrozměrně,“ uvedl Ramani. „Postupně se k tomu blížíme; myslím, že do pěti let se k tomuto cíli dostaneme. Už brzy budeme žít ve světě, kde lidé nebudou schopni rozlišit mezi realitou a virtuální realitou.“

Jak se učí počítač

Počítačový systém se učí tak, že sleduje 2D a 3D obrázky vedle sebe; podle toho se umí poučit, jaký je vztah mezi jejich podobami. Potom podle toho předvídá, jaké jsou třírozměrné podoby předmětů, které nezná. „Je to vlastně velmi podobné tomu, jak fotoaparát nebo scanner používá jen tří barev (červené, zelené a modré) k tomu, aby vytvořil plně barevné snímky – jen my místo tří barev používáme tři prostorové koordináty,“ říká Ramani.

Podle vědce je tato metoda mnohem přesnější a dosahuje lepších detailů než jakékoliv jiné dnes používané metody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...