Umělá inteligence se naučila myslet abstraktně: vytvoří trojrozměrný předmět z dvourozměrné fotky

Stroje se učí čím dál rychleji – ukazují už schopnosti, které nemají ani lidské děti. Nyní jeden program prokázal, že ovládá základy abstraktního myšlení.

Umělá inteligence nazvaná SurfNet se naučila pomocí metody hlubokého učení vytvářet realistické třírozměrné podoby předmětů, které viděla jen na dvourozměrných obrázcích. „Když jsme jí ukázali statisíce tvarů předmětů, jako je auto, a pak jí nabídli 2D podobu auta, byla schopná rekonstruovat 3D tvar,“ uvedl profesor Kartik Ramani z Purdueovy univerzity, jenž se na vývoji tohoto algoritmu podílel. Program už umí i vytvářet vizualizace předmětů, které ani neexistují, nebo typu, který nikdy neviděl.

Tato metoda, až bude plně vyvinuta, by mohla mít zásadní dopad například na hledání 3D předmětů na internetu, ale také by mohla zásadním způsobem pomoci v robotice a v oblasti autonomních automobilů. Těm všem by mohla vylepšit schopnost chápat třírozměrný prostor a orientovat se v něm, nebo jím dokonce v případě robotů manipulovat.
Časově nejbližším a nejsnadnějším využitím je ale takzvaná augmentovaná realita.

„Představte si kameru, která zachycuje vše normálně ve dvou dimenzích, ale ve virtuální nebo augmentované realitě bude vše vypadat trojrozměrně,“ uvedl Ramani. „Postupně se k tomu blížíme; myslím, že do pěti let se k tomuto cíli dostaneme. Už brzy budeme žít ve světě, kde lidé nebudou schopni rozlišit mezi realitou a virtuální realitou.“

Jak se učí počítač

Počítačový systém se učí tak, že sleduje 2D a 3D obrázky vedle sebe; podle toho se umí poučit, jaký je vztah mezi jejich podobami. Potom podle toho předvídá, jaké jsou třírozměrné podoby předmětů, které nezná. „Je to vlastně velmi podobné tomu, jak fotoaparát nebo scanner používá jen tří barev (červené, zelené a modré) k tomu, aby vytvořil plně barevné snímky – jen my místo tří barev používáme tři prostorové koordináty,“ říká Ramani.

Podle vědce je tato metoda mnohem přesnější a dosahuje lepších detailů než jakékoliv jiné dnes používané metody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...