Umělá inteligence pozná homosexuály. Stačí jí k tomu fotka a pár sekund

Nová umělá inteligence je schopná jen z fotografie na internetu rozpoznat, je-li člověk homosexuál nebo heterosexuál. Podle vědců ze Stanfordovy univerzity, kteří ji naprogramovali, je úspěšná až v 91 procentech případů.

Počítačový program se naučil rozpoznávat sexuální orientaci lidí jen podle jejich tváře, stačí mu k tomu pouze fotografie na sociálních sítích, konkrétně na on-line seznamkách.

Umělá inteligence, která se to naučila, pochází z klávesnic programátorů a inženýrů na slavné americké univerzitě Stanford. Podle nich rozpozná homosexualitu u mužů s úspěšností 81 procent, u žen je úspěšná méně – „pouze“ na 74 procent.

Vědci vycházeli z dat na seznamkách, měli k dispozici 35 000 profilů, které mohli analyzovat; šlo o homosexuální i heterosexuální muže i ženy. Program, jenž se učil na principu takzvané „hluboké neuronové sítě“, našel u fotografií homosexuálů celou řadu abnormalit, které je odlišovaly od heterosexuálů. Výsledky vědci zveřejnili v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology.

Neuronové sítě jsou dnes mezi experty na umělé inteligence velkým hitem, ze všech existujících systémů jsou v současné době nejúspěšnější. Právě ony momentálně dosahují nejlepších výsledků při rozeznávání řeči, obrazu a dalších klasifikačních úloh.

Rozdíly v sexuální orientaci jsou vidět

Program si všiml, že homosexuální muži i ženy měli pravděpodobněji „genderově atypické výrazy“ a účesy – což znamená ve zkratce jen jedno: homosexuální muži vypadali více žensky a homosexuální ženy více mužsky. Umělá inteligence zaznamenala i několik trendů čistě biologické povahy: homosexuální muži měli užší brady, delší nosy a protáhlejší čela než muži s většinovou sexuální orientací. Naopak homosexuální ženy měly mohutnější bradu a menší čela ve srovnání s ženami heterosexuálními.

Aby vědci zjistili, jak dobře si program vedl ve srovnání s člověkem, nechali podstoupit stejný test srovnávání tváří i lidské dobrovolníky. Ti byli mnohem méně úspěšní: u mužů uspěli průměrně v 61 procentu případů, u žen dokonce jen v 54 procentech případů.

Počítač byl zdaleka nejlepší, pokud měl k dispozici více snímků jednoho člověka. Zatímco u lidských „soudců“ to nemělo na jejich úspěch příliš významný vliv, výkon stroje to zlepšilo výrazně: měl-li možnost analyzovat pět fotek jednoho člověka, uspěl u mužů v 91 procentu tváří, u žen v 84 procentech.

Nahrávám video
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Vědci, kteří se na výzkumu podíleli, říkají, že ve tvářích si neseme zřejmě mnohem více informací o své sexuální orientaci, než si uvědomujeme. Paradoxní je, že ji zřejmě nedokážeme snadno rozklíčovat. Autoři v práci také píší, že tyto výsledky silně naznačují, že sexuální orientace je výsledkem vystavení člověka jistým druhům hormonů ještě v době, než se narodil – což vlastně znamená, že lidé se už většinou rodí homosexuály nebo heterosexuály. Dalším výsledkem studie je domněnka, že ženská sexuální orientace je mnohem volnější než ta mužská.

Britský deník Guardian zdůrazňuje, že existence takového programu je značně znepokojivá – už jen proto, že díky němu může být například pro vlády, které neuznávají homosexuální orientaci jako správnou nebo dokonce legální, nyní velmi snadné identifikovat sexuální menšiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 38 mminutami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 2 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 3 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 4 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...