Umělá inteligence pozná homosexuály. Stačí jí k tomu fotka a pár sekund

Nová umělá inteligence je schopná jen z fotografie na internetu rozpoznat, je-li člověk homosexuál nebo heterosexuál. Podle vědců ze Stanfordovy univerzity, kteří ji naprogramovali, je úspěšná až v 91 procentech případů.

Počítačový program se naučil rozpoznávat sexuální orientaci lidí jen podle jejich tváře, stačí mu k tomu pouze fotografie na sociálních sítích, konkrétně na on-line seznamkách.

Umělá inteligence, která se to naučila, pochází z klávesnic programátorů a inženýrů na slavné americké univerzitě Stanford. Podle nich rozpozná homosexualitu u mužů s úspěšností 81 procent, u žen je úspěšná méně – „pouze“ na 74 procent.

Vědci vycházeli z dat na seznamkách, měli k dispozici 35 000 profilů, které mohli analyzovat; šlo o homosexuální i heterosexuální muže i ženy. Program, jenž se učil na principu takzvané „hluboké neuronové sítě“, našel u fotografií homosexuálů celou řadu abnormalit, které je odlišovaly od heterosexuálů. Výsledky vědci zveřejnili v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology.

Neuronové sítě jsou dnes mezi experty na umělé inteligence velkým hitem, ze všech existujících systémů jsou v současné době nejúspěšnější. Právě ony momentálně dosahují nejlepších výsledků při rozeznávání řeči, obrazu a dalších klasifikačních úloh.

Rozdíly v sexuální orientaci jsou vidět

Program si všiml, že homosexuální muži i ženy měli pravděpodobněji „genderově atypické výrazy“ a účesy – což znamená ve zkratce jen jedno: homosexuální muži vypadali více žensky a homosexuální ženy více mužsky. Umělá inteligence zaznamenala i několik trendů čistě biologické povahy: homosexuální muži měli užší brady, delší nosy a protáhlejší čela než muži s většinovou sexuální orientací. Naopak homosexuální ženy měly mohutnější bradu a menší čela ve srovnání s ženami heterosexuálními.

Aby vědci zjistili, jak dobře si program vedl ve srovnání s člověkem, nechali podstoupit stejný test srovnávání tváří i lidské dobrovolníky. Ti byli mnohem méně úspěšní: u mužů uspěli průměrně v 61 procentu případů, u žen dokonce jen v 54 procentech případů.

Počítač byl zdaleka nejlepší, pokud měl k dispozici více snímků jednoho člověka. Zatímco u lidských „soudců“ to nemělo na jejich úspěch příliš významný vliv, výkon stroje to zlepšilo výrazně: měl-li možnost analyzovat pět fotek jednoho člověka, uspěl u mužů v 91 procentu tváří, u žen v 84 procentech.

11 minut
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Vědci, kteří se na výzkumu podíleli, říkají, že ve tvářích si neseme zřejmě mnohem více informací o své sexuální orientaci, než si uvědomujeme. Paradoxní je, že ji zřejmě nedokážeme snadno rozklíčovat. Autoři v práci také píší, že tyto výsledky silně naznačují, že sexuální orientace je výsledkem vystavení člověka jistým druhům hormonů ještě v době, než se narodil – což vlastně znamená, že lidé se už většinou rodí homosexuály nebo heterosexuály. Dalším výsledkem studie je domněnka, že ženská sexuální orientace je mnohem volnější než ta mužská.

Britský deník Guardian zdůrazňuje, že existence takového programu je značně znepokojivá – už jen proto, že díky němu může být například pro vlády, které neuznávají homosexuální orientaci jako správnou nebo dokonce legální, nyní velmi snadné identifikovat sexuální menšiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...