Umělá inteligence pozná homosexuály. Stačí jí k tomu fotka a pár sekund

Nová umělá inteligence je schopná jen z fotografie na internetu rozpoznat, je-li člověk homosexuál nebo heterosexuál. Podle vědců ze Stanfordovy univerzity, kteří ji naprogramovali, je úspěšná až v 91 procentech případů.

Počítačový program se naučil rozpoznávat sexuální orientaci lidí jen podle jejich tváře, stačí mu k tomu pouze fotografie na sociálních sítích, konkrétně na on-line seznamkách.

Umělá inteligence, která se to naučila, pochází z klávesnic programátorů a inženýrů na slavné americké univerzitě Stanford. Podle nich rozpozná homosexualitu u mužů s úspěšností 81 procent, u žen je úspěšná méně – „pouze“ na 74 procent.

Vědci vycházeli z dat na seznamkách, měli k dispozici 35 000 profilů, které mohli analyzovat; šlo o homosexuální i heterosexuální muže i ženy. Program, jenž se učil na principu takzvané „hluboké neuronové sítě“, našel u fotografií homosexuálů celou řadu abnormalit, které je odlišovaly od heterosexuálů. Výsledky vědci zveřejnili v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology.

Neuronové sítě jsou dnes mezi experty na umělé inteligence velkým hitem, ze všech existujících systémů jsou v současné době nejúspěšnější. Právě ony momentálně dosahují nejlepších výsledků při rozeznávání řeči, obrazu a dalších klasifikačních úloh.

Rozdíly v sexuální orientaci jsou vidět

Program si všiml, že homosexuální muži i ženy měli pravděpodobněji „genderově atypické výrazy“ a účesy – což znamená ve zkratce jen jedno: homosexuální muži vypadali více žensky a homosexuální ženy více mužsky. Umělá inteligence zaznamenala i několik trendů čistě biologické povahy: homosexuální muži měli užší brady, delší nosy a protáhlejší čela než muži s většinovou sexuální orientací. Naopak homosexuální ženy měly mohutnější bradu a menší čela ve srovnání s ženami heterosexuálními.

Aby vědci zjistili, jak dobře si program vedl ve srovnání s člověkem, nechali podstoupit stejný test srovnávání tváří i lidské dobrovolníky. Ti byli mnohem méně úspěšní: u mužů uspěli průměrně v 61 procentu případů, u žen dokonce jen v 54 procentech případů.

Počítač byl zdaleka nejlepší, pokud měl k dispozici více snímků jednoho člověka. Zatímco u lidských „soudců“ to nemělo na jejich úspěch příliš významný vliv, výkon stroje to zlepšilo výrazně: měl-li možnost analyzovat pět fotek jednoho člověka, uspěl u mužů v 91 procentu tváří, u žen v 84 procentech.

11 minut
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Vědci, kteří se na výzkumu podíleli, říkají, že ve tvářích si neseme zřejmě mnohem více informací o své sexuální orientaci, než si uvědomujeme. Paradoxní je, že ji zřejmě nedokážeme snadno rozklíčovat. Autoři v práci také píší, že tyto výsledky silně naznačují, že sexuální orientace je výsledkem vystavení člověka jistým druhům hormonů ještě v době, než se narodil – což vlastně znamená, že lidé se už většinou rodí homosexuály nebo heterosexuály. Dalším výsledkem studie je domněnka, že ženská sexuální orientace je mnohem volnější než ta mužská.

Britský deník Guardian zdůrazňuje, že existence takového programu je značně znepokojivá – už jen proto, že díky němu může být například pro vlády, které neuznávají homosexuální orientaci jako správnou nebo dokonce legální, nyní velmi snadné identifikovat sexuální menšiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...