V Praze v sobotu vrcholí šestý ročník festivalu Prague Pride. Téma podpory sexuálních menšin přitom stále vzbuzuje diskuse. Podle filozofa a psychiatra Jaroslava Maxe Kašparů jsou homosexuálové jenom jednou z menšin podobně jako barvoslepí nebo důchodci, ale hovoří se o nich nejvíc, protože nejvíc křičí po svých právech. Pokud se však někdo obává, že jsou v ohrožení křesťanské hodnoty, Kašparů se domnívá, že Evropa už dávno není křesťanská a vše směřuje k povrchnosti.
Filozof Kašparů: O homosexuálech jako menšině se nejvíc mluví, protože nejvíc křičí po svých právech
26 minut
Události, komentáře o toleranci k homosexuálům
„Celá naše společnost je složena z menšin. Je tady menšina homosexuálů, menšina barvoslepých, je tady skupina lidí romské populace, ale je tady například menšina důchodců. Mám dojem, že se daleko nejvíc z těchto skupin hovoří o homosexuálech, protože oni nejvíce křičí po svých právech,“ zmínil Kašparů v pořadu Události, komentáře.
„Domnívám se, že homosexuálové jako skupina, proti které naprosto nic nemám, nemám právo míchat se do jejich intimity domácností a ložnic, ale ve smyslu prosazování svých požadavků či práv jsou systematičtí a jdou si za svým,“ dodal.
Pokud by se ale někdo obával, že jsou v ohrožení křesťanské hodnoty, oponuje, že Evropa už dávno není křesťanská. „Já se lidí, kteří o těchto hodnotách hovoří, ptám, co to je? Oni mi na to neumí odpovědět, protože to je v dnešní situaci trochu fráze,“ uvedl a doplnil, že o křesťanské hodnoty nikdo vlastně nestojí, protože jsou náročné. „Všechno směřuje k nenáročnosti, k povrchnosti. Mám dojem, že společnost, ve které žijeme, velmi zpovrchněla, a to ve smyslu povrchní zábava, názory, vzdělání i vztahy. Na povrchních vztazích padá rodina jako základní článek společnosti,“ přiblížil.
Homosexualita přitom podle něj není součástí podobného trendu. „Pracuji jako psychiatr s homosexuálními jedinci už čtyřicet let a vidím, že to jsou lidé, kteří mají své velké talenty, mají své dobré charaktery, jsou to lidé, kteří bohužel nemohou založit rodinu v přirozeném slova smyslu. Naučil jsem se být především přítel přirozenosti. Domnívám se, že stejně tak jako jsou povrchní vztahy mezi heterosexuály, jsou i povrchní vztahy mezi homosexuály,“ dodal.
Průvod jako karneval, nebo upozornění, že žijí mezi námi?
Pokud jde o samotný průvod, kterým vrcholí Prague Pride, klade si Kašparů otázku po obsahu a formě. „Mně se ne zcela líbí forma některých účastníků, protože ne všechno, co je povolené, může být hezké, přitažlivé, inspirující. Někdy to může být odstrašující, nekulturní a morálně nekvalitní, ale to je otázka názoru, to nemohu posoudit,“ uvedl.
Kritický je k srpnovému průvodu lidovecký senátor Jiří Čunek. Pochod považuje za zbytečný v době, kdy nikdo není za svoji sexuální orientaci zavírán nebo šikanován. Je přesvědčen, že homosexuálové mají v Česku svá práva. „Myslím, že dneska je to spíše karneval a podle některých záběrů z minulosti je to karneval určitého nevkusu, který bychom třeba svým dětem ani nechtěli předvádět,“ řekl.
Spolu s tím, kolik prostoru dostávají i jindy v průběhu roku, to pak podle Čunka navíc vypadá, že není důležitějších témat. „Myslím, že daleko závažnějším tématem je ochrana manželství, rodičovství, klesání populace, obrana národa jako takového v jeho samotné existenci,“ uvedl.
Zastání má akce u poslankyně Radky Maxové (ANO). „Je třeba ukazovat na klady. Průvod neberu jako něco extremistického, vůbec ne jako demonstraci moci nebo tlačení na většinu v republice,“ řekla.
„Být homosexuál ve většinové společnosti heterosexuálů není jednoduché. Beru to spíše jako upozornění, žijeme mezi vámi, berte nás takto, žádným způsobem netlačíme na to, aby se měnil náš právní řád oproti klasické rodině, ale chceme tu žít s vámi v pokoji a budeme tak dál pokračovat',“ doplnila Maxová. I když mají menšiny garantovaná práva, je podle ní potřeba diskutovat.
