Ukrást heslo na mobilu? Stačí ho odečíst ze zvuků odemykání obrazovky, ukázal experiment

Člověk zadává heslo do svého mobilu, ale hackeři ho přečtou na dálku, a to podle zvuků, které způsobuje zadávání hesla. Tento scénář už není jen noční můrou běžného uživatele, podařil se skupině počítačových expertů.

Vědci při experimentu vyzkoušeli úspěšnost takového útoku na 45 lidech s telefony nebo tablety vybavenými operačními systémy Android. Výsledky výzkumu zveřejnili na odborném webu arXiv

Při zadávání hesla a dalších dotecích na obrazovce telefonu se přístrojem šíří zvukové vlny až k mikrofonu. A algoritmus, který vědci vyvinuli, dokáže poznat, z jaké části obrazovky tyto doteky pocházejí. Díky tomu jsou s poměrně vysokou pravděpodobností schopní rozeznat, jaká čísla člověk do mobilu zadává.

„Tím, že jsme zaznamenávali zvuky skrze zabudovaný mikrofon, dokáže aplikace odhadnout, co se na telefonu píše,“ uvedli autoři práce. Při experimentu se jim z těchto vibrací podařilo úspěšně poznat 27 ze 45 hesel na mobilních telefonech a 19 z 27 hesel na tabletech.
Samotnou práci odvedla umělá inteligence, která byla schopná se učit ze svých chyb.

Experiment imitoval situace běžného života

Experiment proběhl v běžných podmínkách reálného života. „Provedli jsme ho mimo laboratoř, abychom simulovali normální život, abychom tak vylepšovali pravdivost studie,“ popsali vědci.

Pokus byl proveden ve třech odlišných prostředích:

  • V běžné místnosti, kde si povídali lidé a vaří se tam káva.
  • V čítárně, kde se lidé snažili mluvit tichým hlasem a tlumeně.
  • V knihovně, kde se ozývalo hodně zvuků ze psaní na klávesnici.

Ve všech třech navíc do místnosti pronikal různě silný šum z venkovního prostředí, protože byla otevřená okna.

Co s tím?

Podle autorů není snadné proti tomuto problému něco dělat. „Mobilní zařízení potřebují lepší procesní model a lepší systém notifikací, které uživateli poskytnou informace o tom, jak jsou využívány senzory přístroje, a také lepší vyhodnocení informací, které unikají z přístroje ven,“ zmiňují.

V diskusi u článku se také věnují možným řešením. Zřejmě nejlepší je podle vědců, aby přístroj generoval „šum“ – tedy aby v době, kdy se zadává heslo, vysílal ven falešné údaje, jež by zmátly případné útočníky.

Takové aplikace by nemusely být ani příliš náročné, ani by moc nebránily fungování mobilního telefonu nebo tabletu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 12 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 15 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 15 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 19 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...