Ukrást heslo na mobilu? Stačí ho odečíst ze zvuků odemykání obrazovky, ukázal experiment

Člověk zadává heslo do svého mobilu, ale hackeři ho přečtou na dálku, a to podle zvuků, které způsobuje zadávání hesla. Tento scénář už není jen noční můrou běžného uživatele, podařil se skupině počítačových expertů.

Vědci při experimentu vyzkoušeli úspěšnost takového útoku na 45 lidech s telefony nebo tablety vybavenými operačními systémy Android. Výsledky výzkumu zveřejnili na odborném webu arXiv

Při zadávání hesla a dalších dotecích na obrazovce telefonu se přístrojem šíří zvukové vlny až k mikrofonu. A algoritmus, který vědci vyvinuli, dokáže poznat, z jaké části obrazovky tyto doteky pocházejí. Díky tomu jsou s poměrně vysokou pravděpodobností schopní rozeznat, jaká čísla člověk do mobilu zadává.

„Tím, že jsme zaznamenávali zvuky skrze zabudovaný mikrofon, dokáže aplikace odhadnout, co se na telefonu píše,“ uvedli autoři práce. Při experimentu se jim z těchto vibrací podařilo úspěšně poznat 27 ze 45 hesel na mobilních telefonech a 19 z 27 hesel na tabletech.
Samotnou práci odvedla umělá inteligence, která byla schopná se učit ze svých chyb.

Experiment imitoval situace běžného života

Experiment proběhl v běžných podmínkách reálného života. „Provedli jsme ho mimo laboratoř, abychom simulovali normální život, abychom tak vylepšovali pravdivost studie,“ popsali vědci.

Pokus byl proveden ve třech odlišných prostředích:

  • V běžné místnosti, kde si povídali lidé a vaří se tam káva.
  • V čítárně, kde se lidé snažili mluvit tichým hlasem a tlumeně.
  • V knihovně, kde se ozývalo hodně zvuků ze psaní na klávesnici.

Ve všech třech navíc do místnosti pronikal různě silný šum z venkovního prostředí, protože byla otevřená okna.

Co s tím?

Podle autorů není snadné proti tomuto problému něco dělat. „Mobilní zařízení potřebují lepší procesní model a lepší systém notifikací, které uživateli poskytnou informace o tom, jak jsou využívány senzory přístroje, a také lepší vyhodnocení informací, které unikají z přístroje ven,“ zmiňují.

V diskusi u článku se také věnují možným řešením. Zřejmě nejlepší je podle vědců, aby přístroj generoval „šum“ – tedy aby v době, kdy se zadává heslo, vysílal ven falešné údaje, jež by zmátly případné útočníky.

Takové aplikace by nemusely být ani příliš náročné, ani by moc nebránily fungování mobilního telefonu nebo tabletu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...