U ISS zakotvila Labuť. Dopravila tam přes tři tuny důležitého nákladu i zmrzlinu pro posádku

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podle plánu dorazila americká nákladní loď Cygnus (Labuť) společnosti Northrop Grumman. Dopravila jí přes tři tuny zásob a materiálu. Plavidlo zachytila staniční robotická paže Canadarm 2 necelých jedenáct hodin poté, co se k sousední sekci ISS automaticky připojila ruská nákladní loď Progress.

Přímý přenos přiblížení vesmírného kamionu a jeho zachycení robotickým ramenem Canadarm 2 v 11:28 vysílal na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zhruba po dvou hodinách posádka ISS s pomocí paže ukotvila Cygnus ke staničnímu modulu Unity:

Jde již o desátý zásobovací let lodi Cygnus (Labuť) pro ISS. Tentokrát na orbitální komplex dopravila více než tři tuny zásob a dalšího materiálu, mimo jiné 3D tiskárnu a zásobu zmrzliny pro posádku.

Parkování až do února

Od vesmírné stanice, která v úterý oslaví dvacáté výročí, se desátá loď Cygnus odpojí příští rok v únoru. Stejně jako devět jejích předchůdců zanikne při průletu atmosférou a její zbytky dopadnou do Tichého oceánu. Ještě před svým zánikem Cygnus před vstupem do atmosféry vypustí na oběžné dráze kolem Země několik miniaturních výzkumných satelitů CubeSat.

V neděli na orbitálním komplexu přistála ruská nákladní loď Progress MS-10. Na oběžnou dráhu dopravila dvě a půl tuny nákladu, včetně vody, potravin, ale i kyslíku, paliva, náhradních dílů a různých věcí pro další vědecké experimenty.

Na ISS je nyní tříčlenná posádka, kterou tvoří Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. V říjnu je měli doplnit ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague, ale kvůli selhání nosné rakety Sojuz-FG se museli nouzově vrátit na Zemi. Místo nich mají na stanici zamířit 3. prosince Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques.

Základním kamenem ISS se stal ruský modul Zarja, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vynesen 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 13 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 17 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 19 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...