U ISS zakotvila Labuť. Dopravila tam přes tři tuny důležitého nákladu i zmrzlinu pro posádku

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podle plánu dorazila americká nákladní loď Cygnus (Labuť) společnosti Northrop Grumman. Dopravila jí přes tři tuny zásob a materiálu. Plavidlo zachytila staniční robotická paže Canadarm 2 necelých jedenáct hodin poté, co se k sousední sekci ISS automaticky připojila ruská nákladní loď Progress.

Přímý přenos přiblížení vesmírného kamionu a jeho zachycení robotickým ramenem Canadarm 2 v 11:28 vysílal na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zhruba po dvou hodinách posádka ISS s pomocí paže ukotvila Cygnus ke staničnímu modulu Unity:

Jde již o desátý zásobovací let lodi Cygnus (Labuť) pro ISS. Tentokrát na orbitální komplex dopravila více než tři tuny zásob a dalšího materiálu, mimo jiné 3D tiskárnu a zásobu zmrzliny pro posádku.

Parkování až do února

Od vesmírné stanice, která v úterý oslaví dvacáté výročí, se desátá loď Cygnus odpojí příští rok v únoru. Stejně jako devět jejích předchůdců zanikne při průletu atmosférou a její zbytky dopadnou do Tichého oceánu. Ještě před svým zánikem Cygnus před vstupem do atmosféry vypustí na oběžné dráze kolem Země několik miniaturních výzkumných satelitů CubeSat.

V neděli na orbitálním komplexu přistála ruská nákladní loď Progress MS-10. Na oběžnou dráhu dopravila dvě a půl tuny nákladu, včetně vody, potravin, ale i kyslíku, paliva, náhradních dílů a různých věcí pro další vědecké experimenty.

Na ISS je nyní tříčlenná posádka, kterou tvoří Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. V říjnu je měli doplnit ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague, ale kvůli selhání nosné rakety Sojuz-FG se museli nouzově vrátit na Zemi. Místo nich mají na stanici zamířit 3. prosince Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques.

Základním kamenem ISS se stal ruský modul Zarja, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vynesen 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 35 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...