U ISS zakotvila Labuť. Dopravila tam přes tři tuny důležitého nákladu i zmrzlinu pro posádku

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podle plánu dorazila americká nákladní loď Cygnus (Labuť) společnosti Northrop Grumman. Dopravila jí přes tři tuny zásob a materiálu. Plavidlo zachytila staniční robotická paže Canadarm 2 necelých jedenáct hodin poté, co se k sousední sekci ISS automaticky připojila ruská nákladní loď Progress.

Přímý přenos přiblížení vesmírného kamionu a jeho zachycení robotickým ramenem Canadarm 2 v 11:28 vysílal na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zhruba po dvou hodinách posádka ISS s pomocí paže ukotvila Cygnus ke staničnímu modulu Unity:

Jde již o desátý zásobovací let lodi Cygnus (Labuť) pro ISS. Tentokrát na orbitální komplex dopravila více než tři tuny zásob a dalšího materiálu, mimo jiné 3D tiskárnu a zásobu zmrzliny pro posádku.

Parkování až do února

Od vesmírné stanice, která v úterý oslaví dvacáté výročí, se desátá loď Cygnus odpojí příští rok v únoru. Stejně jako devět jejích předchůdců zanikne při průletu atmosférou a její zbytky dopadnou do Tichého oceánu. Ještě před svým zánikem Cygnus před vstupem do atmosféry vypustí na oběžné dráze kolem Země několik miniaturních výzkumných satelitů CubeSat.

V neděli na orbitálním komplexu přistála ruská nákladní loď Progress MS-10. Na oběžnou dráhu dopravila dvě a půl tuny nákladu, včetně vody, potravin, ale i kyslíku, paliva, náhradních dílů a různých věcí pro další vědecké experimenty.

Na ISS je nyní tříčlenná posádka, kterou tvoří Rus Sergej Prokopjev, Američanka Serena Auňónová Chancellorová a Němec Alexander Gerst. V říjnu je měli doplnit ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague, ale kvůli selhání nosné rakety Sojuz-FG se museli nouzově vrátit na Zemi. Místo nich mají na stanici zamířit 3. prosince Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClainová a Kanaďan David Saint-Jacques.

Základním kamenem ISS se stal ruský modul Zarja, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vynesen 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 15 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...